Bez listové a košťálové zeleniny si už možná ani nedokážeme představit život, tvoří totiž nedílnou součást zeleninových salátů a nesmí chybět na talíři ani v sendvičích a dalších dobrotách.

Pokud s pěstováním zeleniny teprve začínáte a na náročnější plodovou zeleninu si možná ještě netroufáte, pak si svůj pěstitelský um nejdříve pořádně natrénujte. Ideálním pěstitelským „trenažérem“ je listová zelenina. Zvládne ji vypěstovat úplný začátečník i třeba jen v truhlíku na terase.

Skladná a dá se pěstovat celoročně

Listová zelenina se pěstuje pro sklizeň samostatných listů nebo celých listových hlávek. Řadí se do ní například listový i hlávkový salát, endivie, mangold, špenát, rukola nebo třeba nenáročný polníček.

Směs různých odrůd listových salátků můžete vysévat během celé zimy a vůbec k tomu nebudete potřebovat zahradu. Drobná semínka totiž vyklíčí i doma za oknem.

Díky krátké vegetační době se prvních lístků dočkáte už za tři týdny, takže pokud na sklizeň nechcete čekat dlouhé týdny, volte „listovku“.

Jestliže se ale vaše pěstitelské ambice zaměřují hlavně na pěstování na venkovních záhonech, v pařníku nebo ve skleníku, i tak vás jistě potěší široký záběr termínů.

Listová zelenina je totiž natolik prošlechtěná, že například u špenátu, salátu i mangoldu bývá výsev možný na jaře i na konci léta. Můžete si tak sami nastavit termín sklizně. A jak je to vůbec možné?

Do karet vám bude hrát nejen krátká doba klíčení, ale také odolnost vůči nižším teplotám. Salát dokáže klíčit i při teplotě do 10 °C, s čímž se například u teplomilných rajčat a paprik nedá počítat.

Jeden problém by se našel

I tady se ale najde zádrhel. Pro křupavé lístky pěstovaná zelenina totiž potřebuje vyrovnanou zálivku po celou dobu pěstování, jinak hořkne. Na škodu mohou být také vysoké teploty.

Předpěstování i přímý výsev na zahradu

Unaprosté většiny druhů listové zeleniny se doporučuje přímý výsev na záhony. Pěstování je tedy vhodné i pro ty, kteří nemají vhodné podmínky pro předpěstování. Ale i tady se najdou druhy, které můžete předpěstovat.

Vyséváme salát

Nejoblíbenější listovou zeleninou jsou saláty. K dostání jsou různé odrůdy, které se liší barvou i tvarem listů.

Dělí se na dvě základní skupiny, a to na saláty listové a hlávkové. Zatímco u první skupiny se sklízejí samostatné lístky, druhá varianta tvoří zakulacené hlávky, které se sklízejí celé najednou. Hlávkový salát se vysévá na jaře od března do dubna.

Výsev na záhony je ovšem možný i během května a června a potom i v srpnu, díky čemuž se dočkáte podzimní sklizně. Saláty jsou ovšem jedinečné i v tom, že se u nich často volí možnost předpěstování.

Košťály v hlavní roli

Bez košťálovin se neobejde žádná zahrada. Jejich velkou výhodou je odolnost vůči nižším teplotám. Díky vysokému obsahu vlákniny a vitaminů by určitě neměly chybět ani ve vašem jídelníčku.

Do české kuchyně prostě patří a jejich výrazná chuť se promítne do jakéhokoli pokrmu. Perfektně vyniknou jako příloha i jako hlavní složka jídel. Co všechno musíte udělat, aby vám pod rukama vyrostly silné rostliny?

Vsaďte na jistotu

Košťálovinami bývá označována brukvovitá zelenina a patří do ní takové klasiky jako zelí, listová a růžičková kapusta, ale také brokolice nebo květák.

Ačkoli i tyto druhy se dají vysévat rovnou na záhon, mnohem lépe uděláte, když je vysejete do výsevních misek nebo sadbovačů doma za oknem nebo ve skleníku. Na rozdíl od plodové zeleniny je nemusíte tolik rozmazlovat, vyklíčí i při teplotě nižší než 20 °C.

Vysokou odolnost oceníte i při dubnové výsadbě předpěstovaných sazenic na záhony. A aby toho nebylo málo, pozdní odrůdy zelí a listová i růžičková kapusta snesou dokonce i mráz, takže třeba růžičkovou kapustu můžete na záhonech nechat bez obav přes zimu.

Kdy vysévat?

Termín výsevu záleží hlavně na odrůdě a její ranosti. Rané kedlubny se vysévají od února do března, ty pozdní stihnete vysít ještě v květnu.

Rané zelí se vysévá stejně jako rané kedlubny. Pozdní zelí pak vysejte v dubnu. Nějakou dobu na klíčení potřebuje i květák. Jeho semínka vysévejte už od února.

Naopak u brokolice nic neuchvátejte, ty stačí vysít v březnu nebo dubnu. A jak je to s kapustou? Růžičkové odrůdy se vysévají nejčastěji v březnu, vhodná doba pro listovou kapustu pak nastává v březnu nebo dubnu.

Zapěstované sazenice raných odrůd můžete na venkovní záhon vysadit už v dubnu. Nebojte se, že by je přízemní mráz poškodil, jsou totiž velmi odolné.

Pokud chcete mít jistotu, na noc je zakryjte bílou netkanou textilií. Pozdní odrůdy z dubnového výsevu vysaďte na záhony až v květnu.

Porostou jako z vody

Pěstování košťálovin by se dalo označit jako středně náročné. Základem bude správný výběr stanoviště s kvalitní půdou a pravidelná zálivka.

Jak na to?

Košťáloviny byste na stejném místě neměli pěstovat minimálně tři roky. Pokud je budete opakovaně vracet na stejné místo, budou náchylnější na škůdce i choroby, ale podepíše se na nich i nedostatek potřebných živin.

Náročné jsou hlavně na dusík, vápník a draslík, proto nezapomeňte na důkladné hnojení. Jasnou volbou bude kompost nebo podzimní hnojení rozloženým hnojem.

Použít ale můžete také minerální hnojivo, které do záhonu zapracujte těsně před výsadbou sazenic. A co naopak nesnáší? Jsou to především kyselé půdy.

Nezapomeňte zalévat

Nejlépe se jim bude dařit na slunci nebo v polostínu. Půda by měla být dobře zpracovaná a musí být schopna držet vodu. Díky tomu porostou sazenice rovnoměrně, nezhořknou a nebudou pukat.