Měl to být nezapomenutelný silvestr. A také byl! Jen v dosti jiném smyslu. Kamarádi popíjeli jako utržení ze řetězu a vše mohlo skončit tragicky.

Měla to být úžasná oslava nového roku na chatě mé kolegyně. Lenka mi nabídla, že mi půjčí klíče. Po smrti manžela tam moc nejezdila a její jediný syn žil v zahraničí. My jsme nikdy žádné stavení vhodné k rekreaci neměli, tak jsem tu možnost uvítala.

Byla jsem mladá, s mým současným manželem jsme teprve chodili, a měli jsme spoustu skvělých kamarádů a kamarádek. To bude silvestr! Těšila jsem se, jak si oslavy na chatě užijeme. Všichni můj návrh uvítali, protože to prostě nemělo chybu.

Došlo pití

Byla to snad nejroztomilejší chatka, jakou jsem v životě viděla. Malá, jako pro trpaslíky, s půvabnou zahrádkou. Počasí nám přálo. Nic nebránilo naší zimní idylce.

Až přišel ten nešťastný den – bylo to úterý a už ráno jako by příroda věděla, co se stane. Ve vzduchu viselo divné napětí. Necítila jsem se dobře, protože jsem to předchozí večer přehnala s alkoholem.

Ačkoli jsme si plánovali výlet do nedalekého města, nakonec jsme cestu zrušili. Usínala jsem únavou a najednou slyšela kamarády, jak říkají: „Došlo pití… hele, tady jsou nějaké flašky, dáme si…“

Doušek smrti

Netušila jsem, co tam ta naše parta všechno najde a hlavně vypije. Až Jana, kamarádka, začala křičet bolestí. Okamžitě jsem vyskočila a snažila se jí pomoct, ale krutá bolest neustávala.

Ani nevím, kdy přijela záchranka, měla jsem pocit, že se nedočkám… V lahvi byl louh. Jana strávila po nemocnicích několik měsíců. Potravu musela přijímat sondou přímo do břicha. Vyhubla téměř na kost.

Až po dlouhém čase začala jíst zase ústy. Dnes už to je mnoho let, Jana má řadu omezení na celý život. A to všechno kvůli takové hlouposti, kdy se opili a začali pít, co jim přišlo pod ruku.

Iveta(64), Jihlava