Jakmile jeden z partnerů odhalí nevěru, vztah kvůli tomu nemusí nutně končit. Nabízí se otázka, zda je v případě nevěry lepší zatloukat, či jít s pravdou ven.

Zatloukat, zatloukat, zatloukat! To kdysi radil známý psychiatr Miroslav Plzák. Většina žen si myslí, že při podezření z nevěry je lepší se přiznat.

Jenže podle psychologů takové přiznání k nevěře ničemu nepomůže, kromě ulehčení svědomí nevěrníka. Ten si sobecky uleví, ale emočně ublíží tomu, kdo za to vůbec nemůže, tedy svému protějšku.

Vždycky záleží na okolnostech, proč byl partner nevěrný, ale hodně lidí považuje např. opilost za omluvu, kterou lze pochopit, protože člověk v podnapilém stavu ztrácí schopnost ovládat své pudy.

Nevěra u mužů a žen se liší

Ta mužská je často jednorázová nebo náhodná. Ženy často uvádějí delší mimomanželské vztahy. Čím je způsobena tato rozdílnost v chování mezi pohlavími?

Muži jsou podstatně náchylnější k vyhledávání sexuálních partnerek a často partnerku podvedou s ženou, která je méně atraktivní či méně chytrá než jejich partnerka.

Ženy si podle něj naopak vybírají důkladněji a často někoho, kdo je v některých ohledech lepší než jejich současný partner.

Jak pracovat na obnovení důvěry?

Jakmile jeden z partnerů odhalí nevěru, vztah kvůli tomu nemusí nutně končit. Někdy je vhodné vyhledat pomoc párového terapeuta.

Mnohá manželství by mohla být zachráněna, kdyby partneři po odhalení nevěry, která jejich vztah narušila, dokázali vyhledat odbornou pomoc. Namísto toho, aby jednali s horkou hlavou a ostrými slov pálili mosty a říkali slova, která se už těžko berou zpátky.