Soused si neustále stěžoval na to, že na něj náš pes štěká přes plot. Pak jsme se jednoho ráno probudili a náš Riko ležel na zahradě mrtvý. To nám dočista zlomilo srdce.
V životě jsem se setkala s mnoha lidmi, kteří mi hodně uškodili. Proto jsem si vytvořila jakousi bariéru, za kterou moc lidí nepustím. Stačí mi, že mám v životě svého partnera a syna.
Už jsem se naučila, že nemám své osobní věci svěřovat ani kolegům, ani „přátelům“, kterých ve svém životě příliš nemám.
Namísto toho svá trápení sděluji svým nejlepším kamarádům, čtyřem úžasným pejskům, které jsme s partnerem zachránili z útulku.
Riko nedůvěřoval lidem
Protože máme velkou zahradu, tak jsme se rozhodli, že poskytneme lásku pejskům z útulku. Když jsme si adoptovali Rika, věděli jsme, že to nebude úplně jednoduché, protože byl týraný a nevěřil lidem.
Proto jsme s ním chodili jen na procházky na blízké pole, kde jsme nikoho nemohli potkat. Na nás i syna si zvykl, a tak jediný, s kým jsme měli problém, byl soused. Šlo jen o to, že když vyšel z domu, začal na něj Riko štěkat, ale po několika minutách přestal.
Náš soused byl ale velký potížista a vždy si na vše stěžoval. Ať už jsme dělali něco na zahradě, nebo na domě, se vším měl problém. Rika proto nemohl vystát a začal na nás pokřikovat, ať s ním něco uděláme, jinak to začne řešit na policii.
Nepřikládali jsme tomu velký význam, protože co by asi tak mohl řešit, když pes jen štěká a nic mu neudělal a také neudělá, protože se ti dva nikdy nesetkají.
Už máme na zahradě kamery
Jenže asi po roce, co jsme si pejska adoptovali a zamilovali se do něj, jsme se ráno probudili a Riko ležel mrtvý na zahradě. Veterinářka nám potvrdila, že byl otráven.
Bohužel ale na zahradě ani v okolí domu nemáme žádné kamery, tak nemůžeme jasně potvrdit, že ho otrávil právě soused. Ten nám při konfrontaci řekl, co si dovolujeme ho podezřívat, že přes plot to mohl hodit kdokoli a ať už na něj radši nikdy nemluvíme.
Jelikož ale máme další pejsky, o které se teď bojíme, tak jsme si na zahradu i před dům pro jistotu nainstalovali kamery.
Gabriela B., 47 let, Rokycany
Příběh vašeho Rika mě dojal k slzám. Je nesmírně důležité mít podporu ve své rodině v takto těžkých chvílích. Vřele doporučuji přijmout veškerá možná opatření proti tomuto nezodpovědnému činu.
Fakt hrozný příběh. Musí to bejt děsný když vám někdo ublíží takhle přez neviňátka. Držím palce aby se to vyřešilo a ten pesík bude mít spravedlnost.