nejsem sama
Úvod
Krása a zdraví
Recepty
Nápady
Magický svět
Cestování
Partnerské vztahy
Příběhy
Domů     Už jsem se bála, že se lásky snad nedočkám
Už jsem se bála, že se lásky snad nedočkám

Myslím, že jsem byla nejhezčí holka z vesnice.

Jak je tedy možné, že si toho nikdo nevšiml? Obdivovali mě jen podivíni. Měsíc máj jsem měla vždycky nejraději. Slibuje totiž lásku. Když jsem byla v „telecích letech“, pokaždé jsem se v květnu zamilovala.

Kvetly tulipány, šeříky, kopretiny, blatouchy, jabloně a třešně. V trávě zlátly pampelišky. Vzduch voněl jarem a ta vůně cosi nekonkrétního, ale zato fascinujícího slibovala.

Seděla jsem na zahradě v houpačce, kterou sestrojil můj zručný tatínek, a četla Máchův Máj.

Místy jsem nechala četby a zasněně zírala do oblak. S odstupem času musím nerada připustit, že veškeré mé májové lásky skončily hlubokým zklamáním. A to mě prosím mnozí ujišťovali, že jsem nejhezčí děvče z vesnice.

Vlasy barvy pšeničného lánu, oči jako letní obloha. Ale co mi to bylo platné? Normální, obyčejní kluci ze mě asi měli strach nebo co, a ucházeli se o mě vesměs podivíni. Když mi bylo šestnáct, chodil za mnou jeden, který mi nosil náruče květin.

Byl starší asi tak o sedm let. Moji maminku to děsilo, stále opakovala, že musím-li skutečně s někým chodit a nehodlám -li čekat na dospělost, ať proboha chodím s vrstevníky. Ten o sedm let starší jí asi připadal nebezpečný.

Taky že byl – ale jinak, než si maminka myslela. Bylo mi divné, že mi stále nosí ty náruče květin. Kladla jsem si otázku, kde je asi bere. Byl to takový týpek ze sousední vesnice, žádný milionář. Bydleli s mámou v baráčku, který se málem rozpadal.

Jednou nepřišel na rande, místo něho se dostavil statný policita. Informoval mě, že můj ctitel se právě ocitl v rukou policie. Položil mi lstivou otázku: zdali vím, odkud pocházely květiny, které mi tak horlivě nosil.

Byla jsem vyděšená, policie mě nikdy nevyslýchala. Řekla jsem, že květiny byly z jejich zahrádky a některé, ty nejhezčí, z květinářství. Policajt se mi vysmál s tím, že mladý muž kradl květiny na hřbitovech a poté prodával ve městě na trzích.

A mně že dával jen ty povadlé, které už nikdo nechtěl koupit. Tak takové jsem měla, prosím, nápadníky. Ani jsem doma nemohla říci, že mi zavřeli ctitele do vězení.

Když se maminka ptala, co se stalo s tím mladíkem, který na mě mnohokrát zvonil, řekla jsem, že těžce onemocněl.

A že s tou vážnou chorobou bude bojovat pravděpodobně velmi dlouho. Chci říci, že jsem neměla na muže štěstí. Nebylo mi nic platné, že jsem vypadala jako lesní víla.

Nepochopila jsem, proč se mi tak důsledně vyhýbají a chodí za spolužačkami, které nejsou zdaleka tak dlouhonohé a zdaleka tak blond – a dokonce je k mému nepopsatelnému údivu i žádají o ruku! Dnes si říkám, že se mě asi opravdu báli.

Byla jsem – omlouvám se, asi to zní nadutě, ale říkali to všichni – atraktivní, energická, sebevědomá. A narozdíl od daleko méně přitažlivých spolužaček také osamělá. Kluci se obávali, že bych jim dříve nebo později utekla za jiným, holky mě vinily z pýchy.

Ucházeli se o mě i další podivní týpci, většinou starší a podezřelí. Sice to už nebyli kriminálníci, ale to samo o sobě pro harmonický život v páru nestačí. Když jsem maturovala, jedním z mých obdivovatelů byl místní hajný.

Pětačtyřicetiletý pupkatý strejda v zeleném obleku a s flintou přes rameno. Chodívala jsem do školy a ze školy kousek lesem a on tam na mě číhal – no věřili byste tomu?

To se stalo také v máji, dobře jsem si všimla, že v květnu se muži vesměs chovají jako šílenci.

Hajný mi recitoval verše, naštěstí znal jen Máchův Máj a i z něho znal jen začátek. Do toho strašně štěkal jeho vlčák. Neměl mě rád, asi žárlil. Byla to totiž fena. Hajný odhadl, že se jeho snaha míjí účinkem, a přinesl mi zastřeleného zajíce.

Jako úplatek. Pro maminku, ať ho připraví na divoko. Když jsem uviděla zesnulého ušáka, udělalo se mi slabo. Požádala jsem hajného, aby za mnou už nikdy nelezl. A to jsem vám ještě nevyprávěla o alergii.

I ta se bohužel vztahuje k jaru. Byla jsem alergická na pyly. Každé jaro jsem se dusila. Léky v té době nebyly právě účinné, nezabíraly. Bylo to čím dál horší, nic nepomáhalo. Květen se pro mne pomalu stával namísto měsícem lásky očistcem.

Na muže jsem zanevřela. Vlastně jsem si několikrát dala i seznamovací inzerát, ale dostavili se, jako vždycky, podivíni. Čas plynul jako voda v řece, roky letěly, zůstávala jsem sama.

Vystudovala jsem vysokou školu a zůstala ve městě, někdy jsem zajela domů do rodné vesnice za rodiči.

Maminka čím dál častěji plakala, že umře bez vnoučat, tatínek to také těžce nesl. Těšil se, že vnouče bude kluk a že ho naučí „klučičím věcem“, například že budou spolu opravovat auto.

Když jsem dosáhla věku třiceti sedmi let, rodiče se rozloučili s veškerými nadějemi.

Musím říci, že jsem rovněž rezignovala. Koupila jsem si papouška, ke kterému jsem přilnula. A tvrdila jsem sama sobě, že všechno je, jak mělo být. Osudu člověk neunikne. A zase přišel máj. Už sedmatřicátý v mém životě.

Stále jsem ho měla ráda, ale už ne tolik co zamlada. Tehdy jako by mi leccos sliboval, zatímco dnes… Kromě toho mě obtěžovala již zmíněná alergie. Toho roku mě trápila přímo nepopsatelně.

Byla jsem zas u našich na víkend, šla jsem se toulat k potoku a potěšit přírodními krásami, jako bych nevěděla, co to se mnou udělá.

Tentokrát si mě moje alergie opravdu vychutnala. Bývalo mi zle, ale toho roku se to znásobilo. Jen jsem očima přejela po rozkvetlých šeřících a louce plné zlátnoucích pampelišek, nejenže jsem se rozkašlala, ale co horšího: špatně se mi dýchalo.

Hůř, než bylo obvyklé. Řeknu to bez příkras: začala jsem se poprvé v životě dusit. Snad i proto, že jsem na tom tehdy nebyla dobře ani psychicky… nevím. Další události jsem vnímala jenom jaksi rozmazeně a nikoli při plném vědomí.

Kdosi ke mně přiběhl, třásl mi rameny, něco volal. Probrala jsem se pak až v nemocnici, u postele seděli rodiče, maminka, už tradičně, plakala – tentokrát radostí, že jsem přežila. Vyprávěli mi, že mě v trávě našel někdo ze vsi, nějaký Pepa.

Vzpomněla jsem si, že jsme si spolu možná hráli jako malí, byl o něco starší. A ukázal se i v nemocnici. Dojatě jsem mu děkovala za záchranu života, on zdvořile namítal, ať to nepřeháním. Květiny nepřinesl, věděl, že bych mohla dostat další záchvat.

Dal mi čokoládu. Oba jsme s úsměvem konstatovali, že si jeden na druhého pamatujeme z dětství a dospívání. Hráli jsme si spolu právě tam u potoka, kde se mi to teď stalo. Zřejmě aby dal najevo, že si mě s nikým neplete, řekl mi:

„Ty jsi ta hezká, viď?“ Tím mě uvedl do příšerných rozpaků – jako by dával najevo, že to dnes už neplatí.

A neplatilo. Přibrala jsem od těch dob asi tak dvacet kilo. Pekelně jsem zrudla, i on se proměnil ve vlčí mák a koktal něco jako: „Teda… promiň…

pořád ti to sluší…“ V duchu jsem si vyčítala všechny ty čokolády a dortíky, kterými jsem si uměle navozovala dobrou náladu, a přísahala si, že se nadbytečných kilogramů zbavím.

Když končilo léto, měla jsem přibližně o dvanáct kilo méně. Jenomže, což je legrační, když končilo další léto, nosila jsem zase už nadbytečných deset kilogramů. Čekala jsem totiž našeho syna Josefa.

Vzpomínám si, že v páté třídě Josef psal slohovou práci na téma: Jak se moji rodiče seznámili.

A paní učitelce se nejvíce líbil právě jeho příběh, četla ho nahlas před celou třídou. Ivana D. (52), Ostravsko.

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
sdílejte článek
Související články
Myslela si, že za její problémy může to, jak vypadá a chtěla to řešit. Brala jsem jako přízeň osudu, že jsem v partnerském životě našla toho pravého velmi brzy. Byl vlastně mojí první láskou a jsme spolu dodnes. Přála jsem to samé svým dětem. Vyplnilo se to ale jen napůl. Syn si našel hodnou dívku, […]
Jednoho dne mě dostihlo tajemství, které se mě přímo týkalo. Nemohla jsem s ním ale už nic dělat. Telefon mi v kanceláři zvonil často a když jsem ho v ten osudový den zvedala asi podvacáté, měla jsem za to, že půjde o pracovní záležitost. Tentokrát se ale jednalo o hovor, který změnil můj život. V […]
Naše procházka měla nečekanou a podivnou zastávku. Před několika lety v létě jsem jela navštívit na Šumavu svoji sestřenici Magdu. Bydlela v malé vesnici, obklopené lesy. Netušila jsem, jakou tajemnou a strašidelnou příhodu tam prožiji. Pes se choval podivně Bylo krásné počasí a tak jsme se vydaly na delší procházku. Doprovázel nás Magdin pes Ferda. Prošly jsme […]
Nerozešly jsme se zrovna v dobrém a ona mi to chodila připomínat. Dlouhá léta jsme byly s Helenou dobrými kamarádkami. Seznámily jsme se už v mém prvním zaměstnání, kde byla mojí šéfovou. Bylo jí o šest let více. Zjistily jsme, že máme hodně podobný pohled na svět. Podnikaly jsme různé dámské jízdy, radily jsme si […]
reklama
Partnerské vztahy
Umíte s klidem uznat svou chybu?
Dokázat přiznat vlastní omyl není snadné. Vyžaduje to ochotu přijmout fakt, že nejste dokonalá a splést se může každý. Jenže pro někoho to je dost hořká pilulka. Všichni děláme chyby a děláme je pravidelně. Nikdo není dokonalý, ale přesto se o to neustále snažíme a chceme tak před okolím aspoň vypadat. Jakmile se ale ukáže, že jste něco nedopatřením […]
Když děti odcházejí
Přišel čas, kdy děti dospěly a odcházejí zařídit si život po svém. To je pro nás maminky zlomová chvíle, kdy se v nás pere směs emocí. Jakých chyb se při tom vyvarovat? Kdysi to bylo snadné. Věděla jste, kdy mají hlad, kdy jsou ospalé, kdy potřebují pohladit. Stačilo jedno objetí a pohádka na dobrou noc. A dnes? Stojíte před dospělým člověkem, […]
Odpustila jsem jim, už kvůli sobě
Rodiče nedokázali vydýchat, že jsem jako velmi mladá otěhotněla. Když mě táta vyhodil z domu, myslela jsem, že už s nimi nikdy nepromluvím. Měla jsem úplně obyčejné dětství, žádný život v luxusu, ale ani nic tragického. Máma učila na základce, táta pracoval v dílně. Měli jsme malý domek na okraji města a já jsem si žila celkem spokojeně. Rodiče jsem měla […]
Žít spolu a přitom se nezbláznit…
Možná už víte, že romantika nevoní jen po růžích. A proto máte vztah, který něco vydržel. A také přetrpěl. A který možná potřebuje zase trochu oprášit. V mládí je vztah jako rozjíždějící se vlak – všechno je nové, rychlé, vzrušující. A po letech? Váš vztah je jako vlak, kde dobře znáte stanice. A tak už víte, co nedělat, aby to celé nevykolejilo. Důvěra […]
Cestování
Bardějov milovala i císařovna Sissi
Slovenské Bardejovské Kúpele patřily vždy mezi nejvýznamnější lázně Evropy. V tomto krásném městečku zažijete magickou atmosféru dávných dob i báječný relax. Toužíte navštívit Slovensko a užít si naplno přírodní krásy našich východních sousedů? Ta nejzajímavější místa najdete v oblasti, které se říká Šariš. V tomto kraji na východě Slovenska v Nízkých Beskydách v krásné panenské přírodě, leží jedny z nejvýznamnějších lázní Evropy. První […]
Vydejte se po stopách starých šlechtických rodů
Chystáte se i letos na výlet po českých hradech a zámcích? Naplánujte si návštěvu míst, která vám připomenou ty nejkrásnější historické romány, a nechte se unášet atmosférou starých dobrých časů, které měly své kouzlo. Křivoklát – Na Křivoklát za Lucemburky Hluboké lesy kolem řeky Berounky sloužily kdysi jako lovecký prostor pro české krále z rodu Lucemburků. Stejně tak také […]
Ráj pro milovníky slunce a historie – objevte Omán
Arabský Omán každoročně láká na příjemně teplé klima, bohatou kulturu a k tomu služby opravdu na úrovni. Ne nadarmo se mu říká Švýcarsko Středního východu. Pojďme se s ním seznámit blíž. Nechte se pozvat do Ománu, země sultánů a princezen. Jeho hlavním městem je Muscat a leží ve východním cípu Arabského poloostrova. Už roky se řadí mezi dvacet nejbezpečnějších zemí na světě, a v rychlosti rozvoje […]
Zillertal je ráj pro požitkáře
V létě je oblíbeným cílem jak pro dobrodruhy, tak pro ty, kdo hledají odpočinek, oázu pro duši a hlavně klid uprostřed krásné alpské přírody. Malebné Zillertalské údolí je v létě ideálním místem dovolené pro každého, kdo miluje přírodu. Kde tento alpský klenot, který je přírodním parkem, leží? Na západě Rakouska v Tyrolsku. Pokud vyrazíte autem, pak vede […]
Krása a zdraví
Kropenatá jako slepička
Konečně zase můžeme nosit krátké rukávy nebo šaty či topy s úzkými ramínky. Tím ovšem vystavíme své paže nejen slunci, ale i pohledům okolí. Co ale dělat, když se na nich najednou objeví drobné červené nebo bílé pupínky? Mohu se objevit také na zádech nebo stehnech, tam se ale lépe schovají. I tak jde o nepříjemný problém, kterého se […]
Proč jsou mořské víly tak krásné?
Víte, že mořské řasy jsou úžasná kosmetika? Obsahují množství vitaminů, minerálů, aminokyselin a bílkovin, které vyživují pokožku. Přírodní poklad  Mořské řasy jsou možná nejprospěšnější a nejlépe dostupnou přírodní složkou pro péči o pleť. Jejich začlenění do běžné kosmetické rutiny je totiž stejně přínosné jako jejich zařazení do jídelníčku. Některé druhy mořských řas regulují tvorbu kožního mazu, jiné snižují počet bakterií, […]
Konec suchým a poškozeným vlasům!
Navraťte svým vlasům vitalitu a dejte sbohem roztřepeným konečkům! Přinášíme vám skvělé rady pro krásné a lesklé vlasy. Suché vlasy jsou následkem nesprávné funkce mazových žláz. Produkce mazu je nižší, až velmi nízká, v důsledku toho je vlas suchý, slabší a nemá schopnost vyživovat se po celé délce. Mezi příčiny patří často dědičnost, nevhodná vlasová péče, nevyvážený jídelníček a nedostatek […]
Když vás „chytí“ houser bez peří
Jedno ráno se ohnete pro ponožku a už se nenarovnáte. Ostrá bolest v bedrech, neschopnost se narovnat a pocit, že jste zestárla snad o dvacet let během pouhé vteřiny. Právě vás navštívil houser, odborně lumbago. Naštěstí to není konec světa, jen vaše záda potřebují dovolenou. Proč záda stávkují? Lumbago vzniká nejčastěji náhlým přetížením nebo špatným pohybem. Příčinou bývá svalový […]
Magický svět
Harmonie domova podle feng-šuej
Když se nám v životě nedaří, snažíme se najít z té šlamastyky cestu ven. Někdy stačí vnést víc harmonie do svého životního prostoru a vše se zlepší. Jak na to? Pomůže vám učení feng-šuej. Dobře uspořádaný prostor v bytě vyzařuje pozitivní vibrace, které vás podporují a dodávají vám energii. To ovlivňuje celý váš život (pocity, myšlenky, skutky, […]
Věčná síla barev v magii…
Ať už toužíte po nehynoucí lásce, finanční hojnosti, nebo pevnějším zdraví, barvy vám mohou posloužit jako cenný pomocník při magických rituálech. Každá barva totiž obnáší i svoji specifickou frekvenci. Jak můžete využít energii barevných tónů pro zlepšení života? Barvy v magii mají nekonečný a mnohdy nedoceňovaný potenciál.Propojením barev a jejich energie se můžete snadno napojit na to, […]
Snad jsem na pasece překročil bludný kořen
Babička mě poslala na sběr třezalky. Byla nemocná, a tato bylina měla největší moc právě tuhle noc za úplňku. Les voněl a všude bylo zelené moře, v jehož vlnách se koupal stříbrný měsíc. Byl v úplňku. Kráčel jsem po úzké pěšině a na cestu si svítil baterkou. Pod paží jsem měl zavěšený proutěný košík, ve kterém bylo zatím prázdno. Blížil […]
Z mikrospánku mě probral známý hlas
Chvátala jsem tehdy domů, navzdory velké únavě jsem jela jako o závod. Vtom jsem uslyšela povědomý hlas, jak na mě volá. Zabránil tak neštěstí. Nemyslela jsem si, že jsem natolik unavená, aby mi hrozil mikrospánek. Najednou se to ale stalo. Byl to zlomek vteřiny, a já spala. V jízdě na dálnici… Náhle jsem spatřila tvář mého mrtvého dědečka, […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Classics Vintage Rally Healey: Výjimečný model ve třech variantách
iluxus.cz
Classics Vintage Rally Healey: Výjimečný model ve třech variantách
Po dvou letech čekání se vrací legenda. Roku 2025 uvádí Frederique Constant tři nové varianty proslulé řady Vintage Rally Healey – bezprecedentní nabídku, která reaguje na nepřetržitou poptávku trvají
Příznaky leukemie nezná 90 % lidí, ukazuje průzkum
epochalnisvet.cz
Příznaky leukemie nezná 90 % lidí, ukazuje průzkum
Akutní i chronické leukemie patří mezi nádorová onemocnění krve a krvetvorby, pro která v současnosti neexistuje screeningový program zachycující nemoc v široké populaci. Na leukemii však může poukázat běžné vyšetření krevního obrazu – ať již v rámci pravidelných preventivních kontrol u praktického lékaře, nebo v případě příznaků. Důležitým předpokladem je, aby pacient určité symptomy rozpoznal
Ikonický styl Visionnaire v Indii
rezidenceonline.cz
Ikonický styl Visionnaire v Indii
Když indická realitní společnost BPTP svěřila vybavení interiérů svého projektu, postaveného v Novém Dillí, světoznámé italské značce Visionnaire, šlo vlastně o zakázku obdobnou modelům haute couture. Prototyp Villy Visionnaire v komplexu, který na rozloze téměř jednoho hektaru vyrostl v předhůří Aravalli Hills, byl míněn jako inspirace pro zájemce o pořízení domu snů. Představuje vysoce funkční
Vyzkoušeli jsme: Tablety, nebo gel?
panidomu.cz
Vyzkoušeli jsme: Tablety, nebo gel?
Kdo nemá myčku, nepotřebuje ji. Kdo si ji jednou pořídí, už si život bez ní nedokáže představit. Patříte ke druhé skupině? Pak možná řešíte další dilema, jaký přípravek na mytí nádobí použít. Nabídka na trhu je bohatá, ale v zásadě nejčastěji volíme mezi práškem, tabletami a gelem. Pomiňme prášek, mnoho spotřebitelů ho odmítá s tím, že se
Žid ve službách Himmlera psal o svatém grálu
historyplus.cz
Žid ve službách Himmlera psal o svatém grálu
„Měl byste se zachovat čestně,“ vyštěkne na Ottu Rahna důstojník SS. Výzkumník, který se znelíbil nacistické elitě, ví, co to znamená. Krátce po nepříjemném rozhovoru se vydává do tyrolských Alp, na poslední procházku ve svém životě.   Už v době vysokoškolských studií Němce Ottu Wilhelma Rahna (1904‒1939) nadchnou zmínky o katarech. Sami příslušníci středověkého náboženského
Krémová polévka z cukety
tisicereceptu.cz
Krémová polévka z cukety
Výtečná krémová polévka z cukety doplněná sýrem zachutná nejen těm, kdo mají husté polévky v oblibě. Potřebujete 1 cuketu 1 cibuli olej 1 mrkev 2–3 brambory 2 stroužky česneku 1 l vývaru
To poslední léto, kdy jsem byla ještě malá
skutecnepribehy.cz
To poslední léto, kdy jsem byla ještě malá
Básník tvrdí, že láska kvete jen jednou v žití. Ve svých sedmnácti letech jsem tomu uvěřila a domnívala jsem se, že se za Ladislava, svou první lásku, určitě provdám. Byla to krásná doba. Sedmnáct let. Věk, kdy má člověk ještě iluze. Ve škole jsme probírali básníka Jaroslava Seiferta, který hlásal, že jen jednou kvete v roce máj, jen jednou
Nezapomínejte na sebe: Selfcare není rozmar, je to nutnost přežití
epochaplus.cz
Nezapomínejte na sebe: Selfcare není rozmar, je to nutnost přežití
Kdo by to neznal? Kalendář přetéká úkoly, telefon vibruje každé dvě minuty a čas jen pro sebe vypadá jako mýtus z jiné dimenze. O to víc je ale péče o sebe důležitější… Selfcare, tedy péče o sebe, není rozmarem. Je to nutnost přežití v hektické době. Člověk není robot a fyzické i duševní zdraví si
Zajímavé putování k sochám Václava Levého
epochanacestach.cz
Zajímavé putování k sochám Václava Levého
Zakladatel moderního českého sochařství a učitel J. V. Myslbeka byl ve svém tvoření plodný. Jeho zajímavá díla naleznete v Česku i za hranicemi. V lese, ve skalách, na hřbitovech, v chrámech… Tvorba Václava Levého má široký záběr a zajímavé motivy. Lesní sochy Had, Harfenice a kaplička Začátek výletu si naplánujte v obci Želízy. Od koupaliště
Největší parazit s dotykovým displejem
21stoleti.cz
Největší parazit s dotykovým displejem
Vši, blechy a tasemnice lidstvo doprovázejí po celou evoluční historii. Avšak největším parazitem moderní doby není žádný krev sající bezobratlý, nýbrž elegantní zařízení se skleněnou obrazovkou, navr
Využívá Klepla milenka?
nasehvezdy.cz
Využívá Klepla milenka?
Herec Bob Klepl (67) rozhodně nesedí doma v bačkorách. Svěřil se, že má přítelkyni kterou ale zatím skrývá před světem. kuloárech se šušká, že má po svém boku další výrazně mladší partnerku, ale vz
Optimistická jeskyně: Ukrajinské podzemní bludiště krystalových zázraků
enigmaplus.cz
Optimistická jeskyně: Ukrajinské podzemní bludiště krystalových zázraků
Na západní Ukrajině, ukryta pod tenkou vrstvou sádrovce, leží Optimistická jeskyně – skutečné podzemní bludiště, které se pyšní stovkami kilometrů složitě propojených chodeb. Tato jeskyně, objevená te
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz