nejsem sama
Úvod
Krása a zdraví
Recepty
Nápady
Magický svět
Cestování
Partnerské vztahy
Příběhy
Domů     Kdo umí trpělivě čekat, lásky se dočká
Kdo umí trpělivě čekat, lásky se dočká

Přísloví, že trpělivost přináší růže, jsme si říkali už kdysi dávno na základní škole. V padesáti jsem tomu nějak přestávala věřit…Život jako by mi utíkal mezi prsty.

Uvědomila jsem si to ve chvíli, kdy mi pětasedmdesátiletá teta pekla narozeninový dort a se smíchem sdělovala, že tolik svíček snad ani nesežene.

Padesát svíček na dortu! Když jsem na ně foukala a příbuzní zpívali a tleskali, veselo mi nebylo.

Trápil mě pocit, že v padesáti letech bych měla vést jiný život, kdy by mi u dortu zpívali manžel a děti, nikoli teta se strýcem, šedovlasý bratranec a pes pouliční rasy (ten nezpíval).

Teta mě vychovala, protože rodiče kdysi emigrovali s bláhovou představou, že malá Eliška brzy pojede za nimi. To se nezdařilo.

Jejich útěk do ciziny nás navždy rozdělil, odcizili jsme se, což jen podtrhovalo mou beznadějnou samotu, kterou jsem cítila v dětství i teď.

Smutná Ela, tak mi přezdívali na základní škole. Na zdrávce neboli na střední zdravotní škole se mě pochmurná přezdívka držela dál. Ve třídě nebyli žádní kluci, a tak pravděpodobnost seznámení s mužem snů klesla k nule.

Teta schraňovala v prastaré krabici od bonboniéry černobílé fotografie mých rodičů. Maturitní. Svatební. Narození Elišky. Na výletě novou škodovkou. Ze snímků je zjevné, jaká bývala moje máma v mládí krasavice.

Nerada bych působila namyšleně, ale tehdy mi připadalo, že jsem jí dost podobná. Podle všeho mi to nebylo nic platné. Ale pokud mi paměť slouží, i tetu jsem několikrát slyšela říkat, že jsem celá máma.

Stalo se, že svého času i jeden muž zaznamenal, že nejsem tak docela k zahození, jenomže – byl to ženatý doktor.

Odpusťte mi ten nedostatek originality, ale tak se to prostě odehrálo. Po zdravotní škole jsem nastoupila do nemocnice, kde si mě všiml zadaný lékař. Abych byla spravedlivá, sama jsem si ho všimla snad ještě dřív.

Vypadal oslnivě. Zdálo se mi, že nosí nosánek nahoru, což byl naštěstí omyl. Když jsme se blíž poznali, zjistila jsem, že je přátelský a je s ním obrovská legrace. Že je ženatý, jsem věděla od začátku.

V sesterně se to pochopitelně probíralo, kolegyňky hořce naříkaly, že nejhezčího doktora už někdo „klofnul“.

Bylo mu osmatřicet a měl dceru do první třídy. Náš vztah neměl perspektivu. Ale vyskytlo se období, kdy jsem začala doufat, že by se mohl stát zázrak. Ne že bych na ně věřila, ale znáte to, člověk nikdy neví.

Tehdy měla narozeniny vrchní sestra, uspořádala dámskou jízdu se spoustou alkoholických nápojů. Mluvilo se mimo jiné i o manželkách zdejších lékařů. Ta Pavlova měla opravdu bídnou pověst, snad nejhorší ze všech.

Prý doma nedělá vůbec nic, všechno nechává na manželovi. Líná jako veš – tvrdily kolegyně. Z práce ji vyhodili, a ona se prý ještě radovala! Pavel opravdu někdy působil unaveně, ustaraně, téměř až zranitelně.

Proto jsem to slovo jednoho večera ve vinárně řekla nahlas. Vyslovila jsem to, nebylo to tak obtížné. Slovo o pouhých dvou slabikách: Rozvod. Vytřeštil oči. Nikdy jsme na to téma nemluvili, ačkoli jsme se stýkali v té době už dobrých pět let.

Připustil, že jeho manželství není procházka růžovým sadem, ale o rozvodu kvůli dceři neuvažuje. Vlastně bych měla ocenil, že mi nikdy nelhal a nic nesliboval. Rozejít se s ním byl pro mě jeden z nejtěžších úkolů v životě.

Ale neměli jsme budoucnost a moje nejlepší roky byly pryč, v nenávratnu. To jsem mu zazlívala, neprávem, byla to v první řadě moje vina. Třicáté narozeniny klepaly na dveře.

Potřebovala jsem už něco jiného než pokoutní schůzky ve vypůjčené garsonce či temných rozích vináren.

Manžela a dítě jsem potřebovala. Kupodivu už bylo pozdě. Muži kolem mne byli beznadějně ženatí. Kdo se ještě neoženil, byl nepoužitelný. Buďto se jednalo o naprostého šílence, anebo alkoholika, případně chlapíka chorobně závislého na matce.

Nebo se mu líbili spíš chlapi. Nikdo už nebyl k mání. Sháněla jsem budoucího vzorného otce pro dítě, nalézala jsem pobudy, opilce, zoufalce anebo záletníky. Dokonce ještě ve čtyřiceti jsem věřila. Nepřestávala jsem doufat, tak jsem byla tvrdohlavá.

O deset let později, ve chvíli, kdy jsem foukala na padesát hořících dortových svíček, jsem si řekla, že končím s nadějemi. Není o čem snít. Není koho hledat. Ale nechtěla jsem kazit tetičce radost.

Je hodná, nikdy mi nevyčítala, že jsem jí jako malá zůstala viset na krku a nezbylo, než se o mě začít starat.

Chválila jsem dort, i když řídká poleva tekla, i kam neměla, a číslice padesát byla kostrbatá, tetě se zjevně třásla ruka. Napadlo mě, že až mi bude pětasedmdesát jako tetince, péci dorty už nebude pro koho, budu úplně sama.

Musela jsem se chvilku dívat z okna, aby si nikdo z mých nejmilejších nevšiml, že se mi v očích lesknou slzy. Týden poté, co jsem se rozhodla vzdát to, zkolaboval u nás v čekárně jakýsi muž. Stalo se to ve chvíli, kdy jsem tam stála a něco probírala s jednou pacientkou.

Okamžitě jsem mu poskytla první pomoc, během chviličky přijela záchranka. Brzy jsem tu historku pustila z hlavy, nebyla pro mě ničím výjimečným, to víte, zdravotní sestra se s vyhrocenými situacemi setkává daleko častěji než kdokoli jiný.

Jednoho dne jsem pak otevřela dveře z ordinace do čekárny, ten pán tu seděl zas, tentokrát s kyticí růží. Jak mohl vědět, že jsem blázen do rudých růží? Asi to na mně nějak poznal. Bylo jich padesát pět.

Jakživa jsem tak ohromnou kytici neviděla a ostatní v čekárně také ne, říkali si to a květiny obdivovali. Muž vstal, děkoval mi a věnoval mi růže s tím, že jsem mu zachránila život a že za každý rok svého života mi dává jednu růži.

Musely být pekelně drahé. Hlavou mi běželo: jak vůbec tolik růží odnesu domů? Četl mi myšlenky. Přišel s návrhem, že počká do konce mé pracovní doby a s růžemi mi pak pomůže. To už vypadalo jako pokus o seznámení.

A ten muž nevyhlížel špatně, byl to vlastně můj typ. Do konce směny zbývala pouhá hodina, ale nikdy se čas nevlekl tak jako tehdy. Vezl mě s květinami autem ke mně domů, pak jsem ho samozřejmě musela na oplátku pozvat na kávu.

Ukázalo se, že před dvěma lety ovdověl a cítí se sám, stejně jako já. Domníval se, že nemocné srdce má právě kvůli trápení. Nejdřív odchod manželky, se kterou žil téměř třicet let, pak beznadějná osamělost.

Naše přátelství postupně přerostlo v lásku. Byl to zajímavý muž se spoustou zálib, inženýr, který si všechno dovedl spočítat s úzkostlivou přesností, ale zároveň rád četl, miloval vážnou hudbu a hory jak v zimě, tak v létě.

Měl chatu na úžasném místě nad řekou, na polosamotě, kde bylo takové ticho, že jsem nic takového ještě nezažila. Sedět na verandě, dívat se, jak plyne řeka, poslouchat ticho a cítit vůni okolních lesů – shodli jsme se, že nic lepšího neznáme.

Právě tam mě po roce známosti požádal o ruku. Málem jsem vykřikla, když řekl: Vezmeš si mě? Nikdy by mě nenapadlo, že taková slova chudinka Smutná Ela ještě uslyší. A tak jsem se nakonec dočkala i svatby.

Brali jsme se na zámku, nevzala jsem si pochopitelně dlouhé bílé šaty, ale i tak byla naše svatba romantická. Oblékla jsem střízlivý světlý kostýmek. Pravděpodobně uhodnete, že jako svatební kytici jsem zvolila červené růže.

Dort jsme raději objednali u cukráře, protože moje milovaná tetička, při vší úctě, peče dorty s řídkou polevou a kostrbatými nápisy.

Eliška J. (52), Jihlava.

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
sdílejte článek
Související články
Bylo mi osmačtyřicet a měla jsem pocit, že žiju život, který se mi už dávno přestal líbit. Pracovala jsem jako vedoucí oddělení v menší firmě, kde jsem znala každého. ěděla jsem, kdo měl s kým pletky a už je nemá, doslechla jsem se, kdo je brzy bude mít a s kým, znala jsem nálady svého šéfa i podřízených, včetně toho, kdo si […]
Dostali jsme se do finančních potíží. Neuměla jsem si představit Vánoce bez dárků, a tak jsem jako smyslů zbavená začala propadat hazardu. Tohle zkusil asi každý. Čas od času si koupit los a doufat, že to konečně vyjde. Kdykoli jsem to udělala, většinou následovalo zklamání, jen ve výjimečných případech jsem vyhrála směšnou částku. Tu jsem pak proměnila […]
Rozpačitou náladu změnila nečekaná událost. Moje tři děti byly tři dospělé, tvrdohlavé duše. Když si po jedné hádce vmetly do tváří spoustu nepěkných věcí, přišla naše rodina o zvyk trávit Vánoce společně. Po několika takto promarněných letech jsem se rozhodla, že to spravím. Vládla napjatá atmosféra Připravila jsem štědrovečerní večeři jako za starých časů. Zavolala […]
Den před Štědrým večerem jsem zažila hezké setkání. Občas vzpomínám na bílé Vánoce, které jsem zažívala v dětství a v mládí. Na svátky, o kterých chci vyprávět, ale sníh nenapadl, jen trochu mrzlo, takový ten šedivý mráz. Seděla jsem u okna v mém oblíbeném křesle a dívala se ven. V podvečer před Štědrým dnem to […]
reklama
Partnerské vztahy
Už se zase smějeme
Nikdy bych nevěřila, že se má vlastní dcera ke mně dokáže obrátit zády, ale stalo se. Trvalo dlouhé roky, než ke mně znovu našla cestu. Klárka byla moje první i poslední dítě, můj celý vesmír. Byla jsem mladá, zamilovaná, a věřila jsem, že život bude krásný. Jenže sny se někdy rozplynou dřív, než se člověk stihne nadechnout. […]
Jak i vám může zobat z ruky?
Každý muž potřebuje cítit obdiv. Pokud chcete, aby vám váš drahoušek neutekl za jinou, pravidelně ho chvalte a patřičně odměňujte. S mužem je to jako s holubem. I holuba jde naučit mnohým kouskům, jen je třeba ho odměnit ve chvíli, kdy udělá něco správně. Holoubkovi tak dojde, že další zrnko dostane, když to znovu dobře zopakuje. Nic byste ho nenaučila, kdybyste ho […]
Kritické body každého vztahu
Na občasné hádce není nic špatného. Vypustit emoce je lepší než v sobě negativní pocity dusit. Kvůli některým záležitostem to ale jiskří v každém vztahu. Víte, proč a z jakých důvodů se páry hádají nejvíc? Každý vztah prochází někdy krizí. A občas to bouchne v každé rodině. Když se hádáte, tak alespoň říkáte, co vám vadí, a partner má šanci se to dozvědět. […]
Děly se malé, tiché zázraky
Nikdy bych neřekla, že může někdo tak vyčerpat, a přitom tak obohatit. Pak jsem ale u sebe měla celé prázdniny vnoučata a to tedy byla jízda. Místy divoká, ale opravdu krásná. Před třemi lety mi syn Ondra zavolal, že se s manželkou hádají a potřebují trochu prostoru. Neváhala jsem ani minutu. „Pošli děti ke mně,“ řekla jsem. Netušila […]
Cestování
Naše nejkrásnější vánoční trhy
V různých městech naší země už lákají vánoční trhy svou zářivou výzdobou. Budeme si opět vychutnávat tu nádheru a k tomu poslouchat koledy a ochutnávat různé dobroty. Vánoční kolonády Překrásnými vánočními trhy září lázeňské město Karlovy Vary, trhy se tu konají od 29. listopadu do 1. ledna. A pozadu nezůstávají ani Mariánské Lázně. Zdejší krásná výzdoba přímo vybízí k tomu procházet se kolonádou […]
Vánoční hit: Drážďany v plné parádě
Horký svařák v hrníčku, lahodné štóly, ale i třeba klobásky nebo pečínka. To vše můžete mít v záři vánočního stromu a výzdoby v ulicích nedalekých Drážďan. Pravé místo, kde hledat tu největší koncentraci svátečních tradic! Chcete zažít tu pravou vánoční atmosféru? Vyrazte na adventní trhy do hlavního města Saska Drážďan, půl hodinky jízdy autem severozápadně od českých hranic. Sváteční nálada se vás […]
Starodávná krása v moderním stylu
Lázně Teplice nejsou tak velké ani schované v lůnu přírody jako třeba Karlovy Vary. Mají ale dlouholetou, úžasnou tradici a návštěvníci odjíždějí nadšeni. Pro ženy, které si chtějí zklidnit mysl, ulevit tělu a dopřát si přitom i špetku elegance a kultury, jsou Teplice v Čechách jako stvořené. Ať už se tam chystáte jenom na víkend s kamarádkou, nebo máte před sebou […]
Advent je zase tady!
Kdo by si nechal ujít tento kouzelný čas v historických kulisách měst, kde můžeme vychutnávat první vánoční atmosféru tohoto roku, a přitom mlsat dobroty a popíjet svařák či lahodný punč? Bruslení v parku Ve Vídni začínají vánoční trhy vždy o něco dříve než jinde. Většinou to bývá už v polovině listopadu. Nejhezčí místa tohoto krásného historického města se změní na kouzelná […]
Krása a zdraví
Vzácný dar, který vyhlazuje vrásky
Ano, je to spánek. S přibývajícím věkem se ale mění. Bývá lehčí, kratší a častěji přerušovaný. Přitom právě kvalitní spánek je jedním z nejsilnějších léků proti stárnutí. Jak si ho znovu dopřát? Hormony, stres, bolesti kloubů, noční pocení nebo hlava plná starostí – to vše dokáže zhatit každou noc. Po menopauze přirozeně klesá hladina estrogenu a melatoninu, hormonů, které pomáhají […]
Buďte krásná na Štědrý den
Máte nazdobený stromeček, napečené cukroví, ale i tak se na Štědrý den nezastavíte. Přitom chcete být u slavnostní tabule krásná. Stačí, když si pro sebe ukradnete nějakých pět sedm minut! Ještě než si oblečete slavnostnější šaty nebo halenku, než jaké doma nosíte obvykle při výjimečných příležitostech, posviťte si na svoji tvář. Vždyť bez její líbezné podoby by pravé atmosféře […]
Jak odlišit chřipku, covid a nachlazení?
Zima je obdobím, kdy na nás stále útočí respirační onemocnění. Každé je jiné, ale příznaky mají často podobné. Poradíme vám, jak je od sebe rozpoznat.  Není vždy úplně snadné rozlišit, zda vás trápí „jenom“ běžné nachlazení, nebo se perete s chřipkou, či dokonce s covidem. Naštěstí existují určité rozdíly, které vám mohou napovědět, jaký bacil či […]
Lexikon vlasových masek
Za lesk, sílu a hedvábnou hebkost vlasů nemusíte utratit majlant. Úplně stejnou, ne-li lepší službu udělají i směsi na vlasy, které si můžete připravit doma. Působí vaše vlasy unaveně, zplihle, vysušeně, lámou se a cítíte, že by potřebovaly pořádnou vzpruhu, ale zrovna nemáte žádný ten „zázračný přípravek po ruce“? Stačí otevřít lednici a pustit se do díla. Na výběr máte hned několik variant […]
Magický svět
Probuďte svou ženskou intuici
Vaše intuice je jako neviditelný pomocník, který vám šeptá pravdu, když váháte. Poradí vám i vás varuje před nebezpečím skrze vaše pocity, vize či sny. Poslouchat svůj šestý smysl se vyplatí…   Každá žena má svůj neomylný radar v podobě šestého smyslu, jen ho spousta z nás často nevnímá nebo přehlíží. Dobrá zpráva je, že ho […]
Nejlepší Vánoce podle hvězd
Naplánovat Vánoce tak, aby si je užili všichni, není snadné. Každý má totiž trochu odlišné představy. Jak si znamení zvěrokruhu představují svou adventní idylku? A čemu se raději vyhněte, aby byly vaše svátky ty nejkrásnější? Beran (21. 3. – 20. 4.) Nenuťte ho vysedávat s cukrovím u pohádek. Jeho ideální Vánoce zahrnují sporty a dobrodružství, nebo aspoň adrenalinové nákupy na poslední […]
Můj malý vnuk vypráví příběhy z našeho mládí
Tehdy mě a mého muže postihlo hrozné neštěstí. Přišli jsme o malého syna. Když se po mnoha letech narodil náš vnuk, začaly se dít podivné věci. Když se můj vnouček Adámek narodil a já přišla za svou dcerou do porodnice, málem se mi zastavilo srdce. Dívala jsem se najednou do očí svého synka Pepíčka. Zemřel v devíti letech. Srazilo […]
Na tu noční v nemocnici nikdy nezapomenu
Byla jsem v nemocnici nová. A vyděšená. Na radu od zkušené kolegyně nikdy nezapomenu. Duše zemřelého se nesmí zapomenout pustit na svobodu. Vždycky jsem si přála být zdravotní sestrou. Když jsem se dostala na zdravotní školu, byl to jeden z mých nejšťastnějších dnů v životě. Svůj sen jsem měla na dosah ruky. Jako zdravotní sestra jsem zažila mnoho zajímavých, […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kraj ticha, bílých stop a poctivých chutí
epochanacestach.cz
Kraj ticha, bílých stop a poctivých chutí
Český les v zimě patří k málokterým místům, kde se i v hlavní sezoně dá zažít opravdové ticho. Kraj na západě Čech se v prosinci mění v útočiště všech, kdo chtějí na chvíli vyměnit ruch města za zimní krajinu, čistý vzduch a pohyb, který zahřeje. Hlavním lákadlem jsou bezpochyby běžky. Místní síť tras vede hlubokými
Partnerka se pro Havlínka obětovala
nasehvezdy.cz
Partnerka se pro Havlínka obětovala
Herec Tomáš Havlínek (33) ze seriálu Kamarádi se nedávno stal dvojnásobným tatínkem. A to zrovna ve chvíli, kdy mu začaly chodit nabídky jedna za druhou. „Jsem rád, že si mě režiséři začali všímat
I takové může být sváteční tajemství
skutecnepribehy.cz
I takové může být sváteční tajemství
Čekal mě neobvyklý Štědrý večer. Věděla jsem, že až pod stromečkem promluvím a cosi prozradím, budou se dít všelijaké věci. Proto jsem se bála. Naštěstí jsem na to nebyla sama! Hrůzou se mi třásla kolena. Vánoce jsou mimo jiné i časem nejrůznějších tajemství, vymýšlíme překvapení, koumáme, jaké koupit dárky, a kam je schovat. Jenomže to moje tajemství bylo
Invest Gate Funds, Hovory W a Josef Fousek
epochalnisvet.cz
Invest Gate Funds, Hovory W a Josef Fousek
Křest poslední knihy Josefa Fouska postavil na pódium řadu známých tváří. Kniha vyšla ve spolupráci s rozhlasovým vydavatelstvím Radioservis, a samozřejmě i v rámci projektu Podzim s láskou a humorem, jehož partnerem je i Český rozhlas a pod jehož záštitou už několik let probíhají i oblíbené Hovory W. Generálním partnerem projektu je už od jeho
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Pletenec plněný mákem nebo skořicí s ořechy
tisicereceptu.cz
Pletenec plněný mákem nebo skořicí s ořechy
Upečte si dnes s námi úžasný pletenec, který se doslova rozplývá na jazyku. Náplně můžete měnit dle libosti. I když vypadá docela obtížně, opak je pravdou. Suroviny 300 g hladké mouky 1 balíček
Ředkev versus ředkvička. Kdy je poprvé ochutnaly naše jazýčky?
epochaplus.cz
Ředkev versus ředkvička. Kdy je poprvé ochutnaly naše jazýčky?
Ředkvička je dnes běžnou zeleninou, kterou známe jako malý, křupavý červený kulatý kořen. Její raná historie je ale zahalena tajemstvím. Prakticky neexistují archeologické nálezy, které by jasně ukazovaly, kdy a kde lidé ředkvičky poprvé pěstovali. O dějinách ředkve toho víme mnohem více.   Podstatné je rozlišit mezi ředkví a ředkvičkou. V obou případech jde o
Peugeot vstupuje do světa kinematografie
iluxus.cz
Peugeot vstupuje do světa kinematografie
Peugeot potvrzuje svůj vstup do světa francouzské kinematografie. Tímto krokem navazuje na svou tradici a renomé spočívající v inovacích, eleganci a výjimečném dědictví. Francouzská kinematografie
Skoncujte s pseudovědou, říká lékař, který píše o budoucnosti stárnutí
21stoleti.cz
Skoncujte s pseudovědou, říká lékař, který píše o budoucnosti stárnutí
Jeden z nejcitovanějších amerických lékřů Eric Topol představuje ve své nové knize Super Agers: An Evidence-Based Approach to Longevity (Superstaříci: Vědecky podložená cesta k dlouhověkosti) optimist
Hvězdy Semaforu pokřtily čtyřicátou knihu Josefa Fouska
panidomu.cz
Hvězdy Semaforu pokřtily čtyřicátou knihu Josefa Fouska
Opravdu hvězdná společnost se sešla počátkem letošního prosince v Galerii Vinohradská 12 v budově Českého rozhlasu v Praze. Jiří Suchý, Uršula Kluková, Miluška Voborníková, Mirek Paleček a další známé osobnosti přišli pokřtít nejnovější, už čtyřicátou knihu oblíbeného písničkáře, textaře, fotografa a humoristy Josefa Fouska. Ten se proslavil také jako dlouholetý parťák Miloslava Šimka a Jiřího
Formace ohnivých koulí nad Irskem: Meteorit nebo UFO?
enigmaplus.cz
Formace ohnivých koulí nad Irskem: Meteorit nebo UFO?
Nouze o UFO? To v Irsku rozhodně neznají. Zde se nad hlavami obyvatel až nezvykle často zjevují velké světelné koule, které jsou v pohybu. [gallery ids="161970,161969,161968"] Místní jsou údajně
Vládl místo carevny Anny Ivanovny její milenec?
historyplus.cz
Vládl místo carevny Anny Ivanovny její milenec?
Na vdavky nemá ruská carevna Anna Ivanovna ani pomyšlení. Najde si ale milence, kterému svěří do rukou téměř neomezenou moc. Co na tom, že hrabě Ernest Johann von Biron platí za povýšeného a bezohledného tyrana. V krutosti si se svou milenkou nijak nezadá! Předání moci v Rusku nebylo nikdy hladké a po smrti bezdětného cara Petra II.
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz