Můj příběh nemá rozumné vysvětlení, ale opravdu se mi kdysi stal.

Před patnácti lety jsme byli s Kamilem, mým manželem na dovolené v zahraničí. Ubytovali jsme se v hotelu a já se cítila po cestě unavená. Chtěla jsem si proto dát sprchu, zatímco Kamil šel ještě něco zařídit dolů do recepce.

Mluvili jsme tak, jako nikdy předtím

V poslední době jsem si připadala, jako bychom se začali trochu odcizovat. Jakmile jsem uslyšela, že se Kamil vrátil zpátky, začala jsem mu z hotelové koupelny líčit svoje pocity.

Chtěla jsem být co nejvíce upřímná a říkala jsem věci, které nebyly moc příjemné, ale každopádně pravdivé.

Nešetřila jsem ani sebe. Mluvila jsem nahlas, abych přehlušila zvuk sprchy. Kamil mi začal odpovídat a já se nestačila divit. Přiznával svoje chyby a omlouval se za ně. A současně mi odpouštěl ty moje.

Byl to velmi neobvyklý rozhovor, kdy jsme se nedívali navzájem do očí, a oba jsme byli v jiných místnostech. Skrz sklo sprchového koutu jsem viděla Kamilův stín a slyšela jsem, jak přechází po pokoji. Pak se náhle ozvalo zabouchnutí dveří a já znovu osaměla. Oblékla jsem se a vstoupila zpět do pokoje.

Kdo to tedy vlastně byl?!

Chvíli poté se otevřely dveře a vstoupil Kamil. Řekla jsem mu, jak oceňuji, že jsme k sobě byli upřímní. Manžel se na mě ale díval nechápavě. Ujistil mě, že teprve nyní přišel.

Dohadovali jsme se kvůli tomu tak dlouho, až mě Kamil vzal za ruku a zavedl mě na recepci.

Tam mi skutečně potvrdili, že se s nimi celou dobu bavil. Vůbec nic jsem nechápala a dostala jsem strach. Kdo to tedy byl, s kým jsem si tak upřímně povídala? Hlas patřil jasně Kamilovi a říkal věci, které nikdo jiný vědět nemohl.

Poradit mi později nedokázala ani kamarádka, která se zabývá ezoterikou. Té jediné jsem mohla všechno říct, aniž by se mi vysmála. Dodnes si tu záhadu neumím nijak objasnit. Kdykoliv si na ten divný rozhovor vzpomenu, cítím úzkost a napětí.

Martina L., (58), Brno