Pokud stále jen čekáte na něco, co jen vzdáleně připomíná pocit štěstí, je nejvyšší čas, abyste přehodnotila své životní priority.
Naučte se vnímat zdánlivě nenápadné varovné příznaky, které vám spolehlivě prozradí, že jste pod tíhou starostí ztratila kontakt se svou duší.
Když na ulici dostanete infarkt, téměř jistě někdo poblíž zavolá záchranku. U zlomené ruky nebudete váhat a vydáte se na chirurgii. Co když se ale něco stane vaší duši? Poznáte, že potřebujete odbornou pomoc, nebo budete čekat, že to přejde samo?
1) Cítíte se na dně a bez síly
Neschopnost vykonávat obvyklé činnosti i stav, kdy jedete nadoraz, jsou příznaky, které sice nejsou ještě tak závažné, ale už ukazují, že situace není v pořádku.
Mnoho lidí se potácí v jakýchsi mezistavech a snaží se fungovat, dokud se jejich energetická rezerva zcela nevyčerpá.
Pár dnů „nepohody“ není problém, ale pokud se cítíte špatně několik týdnů nebo měsíců, může to signalizovat duševní onemocnění.
Jednoduše řečeno, jakmile cítíte, že to, co jste dříve zvládala, najednou vyžaduje víc a víc úsilí, a zároveň ztrácíte radost z toho, co vás dřív těšilo, je namístě zbystřit.
2) Mluvíte o sobě negativně
Jediná osoba, se kterou strávíte celý svůj život, jste právě jen vy.
A když vám hlas ve vaší hlavě setrvale posílá jen myšlenky nespokojenosti, skepse a zmaru, je to jeden z největších varovných signálů, že vaše duše je vyhladovělá na smrt a vaše životní cesta se míjí s touhou vaší duše.
Může to být nesprávná volba zaměstnání, nezdravý vztah nebo váš sen, kterého jste se vzdala, či přetrvávání strachů, ba děsů z dětství. Hlas ve vaší hlavě má totiž jen jediného posluchače: Vás!
A jediný způsob, jak si vynutí vaši pozornost, je, že na vás útočí. Když to pochopíte, můžete vše změnit!
3) Nedokážete říci jasné NE
Nikdy se vám nepodaří žít svůj život naplno, pokud druhým věnujete tolik z vašeho času a energie, že pak vy sama jste stále v deficitu. Proto je třeba, abyste si jasně uvědomila své osobní hranice a chránila si je.
Pokud stále jen čekáte na štěstí zvnějšku, je nejvyšší čas, abyste přehodnotila priority.
Pokud se začnete víc věnovat své duši, možná už dál nebudete muset zažívat další partnerské krize. Duše, která nehladoví, nepotřebuje provádět drastické změny v životě, ačkoli právě toto je někdy ten nejlepší způsob, jak vás může probudit.
Duše, která nehladoví, se naučila najít si potěšení, proto si dělejte i třeba jen maličkou radost každý den.
4) Jste uvězněná v minulosti
Pokud ve své mysli žijete stále v minulosti a jste uvízlá v neúspěšném milostném dramatu či pocitech křivdy už příliš dlouho, je to znamením, že jste se odpojila od své duše.
Když se naučíte vnímat své opravdové touhy, nebudete už v žalu zůstávat a půjdete dál.
Do budoucnosti budete hledět s nadějí a optimismem, přičemž najdete i sílu, abyste udělala vše pro naplnění svých potřeb a tužeb. Moudré přísloví říká: „Co můžeš – změň. A co nemůžeš, tak přijmi.“
Pochopíte, že to, co nemáte ve své moci ovlivnit, necháte už v rukou osudu. Pustíte to ze sevřených rukou a uvolněné dlaně obrátíte směrem k nebi. Nemějte strach z budoucnosti, strach jen svazuje vaši duši.
5) Bojíte se přiznat své chyby
Když vám druzí často říkají, že si své chyby zdůvodňujete, namísto toho, abyste se za ně klidně omluvila, znamená to, že jste uvízla v síti svého ega a nejste ochotná je přijmout a poučit se z nich.
Člověk, který potřeby své duše nezanedbává, si uvědomuje, že jeho jednání má vliv na druhé, a pokud se dopustí nějaké chyby, dokáže si to i přiznat.
Budete potřebovat dostatek sebedůvěry a mnoho sebelásky na to, abyste si uvědomila, že váš život je hodnotný i přesto, že někdy něco popletete nebo zkazíte. Nejste robot a chybovat je lidské.
6) Někdo vysál vaši energii
Možná vaše situace není taková, jak byste si přála, ale to není důvod, aby to z vás vysávalo veškerou vaši energii. Nikdo a nic ve vašem životě by nad vámi neměl mít takovou moc.
Když se budete snažit vyhovět lidem pokaždé, když to budou od vás očekávat, neděláte dobře.
Pokud se vám zdá, že vaši ochotu všichni stále jen využívají, znamená to, že něco není v pořádku. Když pociťujete k druhým příliš často soucit, záhy se můžete dostat do postavení, že vás druzí začnou vysávat. Tomu se však vzepřete. Nikdo nemá právo obírat vás o vaši emocionální energii.
7) Neumíte to nechat jít
Člověk, který opravdu naslouchá hlasu své duše a řídí se jím, vidí hodnotu a smysl v každé etapě svého života, i když je úplně jiná, než si přál.
Když se budete snažit mermomocí držet věcí a příběhů, které už dávno odplynuly, začnete se točit v bludném kruhu utrpení, které se začne natahovat.
A každá struna se natahuje jen do doby, než praskne. Pak se stane, že visíte na vztahu, který už dávno vyhořel, a dovolíte, aby vaše srdce obsadila neschopnost odpouštět.
Udělala jste si životní styl z něčeho, co mělo být jen přechodným obdobím a co vám už k ničemu neslouží.
8) Zanedbáváte sama sebe
Sebeláska a sebeúcta značí, že žijete v souladu se svou duší. Příznakem zanedbané duše je, pokud už si nevzpomínáte, kdy jste naposledy udělala něco krásného jen tak sama pro sebe.
Pro jednu sebeláska znamená, že začne jíst zdravě, pro druhou, že zůstane dlouho vzhůru, aby mohla pozorovat hvězdy. Určitě sama víte, jaké jsou pro vás ty výjimečné chvilky, když se cítíte být plná života a šťastná.
Vraťte radost do svého života
Nejdůležitější vztah, který na světě máte, je vztah, který máte sama k sobě. Ostatně s tím jediným také ze světa odejdete. Proto si sama sebe hýčkejte, naučte se důvěřovat vlastním schopnostem a mějte se ráda. Ostatní vám právě toto budou zrcadlit.
A tehdy se děje a věci kolem vás začnou měnit k lepšímu. Je velký rozdíl, jestli žijete plnohodnotný život naplno, nebo zda jen přežíváte a ve své duši cítíte tíseň, úzkost či dlouhodobé utrpení.
Existuje pět základních potřeb každého člověka, které jsou rozděleny do pěti úrovní:
1. Tělesné potřeby.
2. Bezpečí a jistota.
3. Láska a přijetí.
4. Uznání a úcta.
5. Seberealizace.
Máte opravdu naplněny všechny své potřeby? A poznáte, že vaše duše strádá?