Na odsuzování a pomlouvání druhých si štěstí ještě nikdo nevybudoval. Je to zbytečné plýtvání vlastními silami. Proč někdo tak rád pomlouvá?

Také se vám už stalo, že se na nic nikoho neptáte, a začnete dostávat rady, co byste měla a neměla dělat? Že to, pro co jste se rozhodla, je špatně a že takhle to daleko nedotáhnete?

Většinou pak hned vysvětlujete a obhajujete svůj postoj, ale je to zbytečné, jen vám to bere energii.

Raději mlčte a s takovým provokatérem se v klidu rozlučte. Chorobní „odsuzovači“ jsou nešťastní lidé, co nejsou se svým životem spokojení. A tak se alespoň neustále pletou do života jiných.

Věčné obviňování

Je jednoduché hledat chyby na ostatních. Odsuzování a kritizování druhých jde propadnout mimořádně snadno. Pamatujte však na to, že jakmile začnete někoho odsuzovat, vlastně žijete životy druhých.

Vnímáte u nich ty slabosti, které u sebe potlačujete nebo přehlížíte. Odsuzováním druhých jen ukazujete, jak vás váš vlastní život nebaví. Proto přestaňte obviňovat a soudit! Dovolte sobě a lidem okolo sebe žít takový život, jaký sami chtějí. Rady a své výklady situace dávejte až tehdy, když si o ně někdo řekne.

Čas zahojí všechno

Neberte si nic osobně, protože když vám někdo slovně ubližuje, je to odraz jeho vlastního postoje. Ale ani vy cíleně neubližujte, protože v tomto ohledu opravdu platí, že všechno se vám jako bumerang vrátí.

Co si o vás myslí ostatní, není vaše starost. Stejně to lze ovlivnit jen do jisté míry, tak jim nechte i nějaké volné pole působnosti. Nekritizujte, respektujte všechny takové, jací jsou.

Nesrovnávejte svůj život s druhými, nikdy nevíte, čím si museli projít. Vy jste svá a jedinečná, buďte tedy i proto pravdivá vůči sobě a obklopujte se lidmi, s nimiž vám je dobře. Škarohlídy a závistivce hoďte za hlavu.