nejsem sama
Úvod
Krása a zdraví
Recepty
Nápady
Magický svět
Cestování
Partnerské vztahy
Příběhy
Domů     Kouzelné Vánoce v chatové osadě Jitřenka
Kouzelné Vánoce v chatové osadě Jitřenka

Chatovou osadu Jitřenka zakládali trampové tělem i duší. Naši pradědečkové. Ten můj po sobě zanechal srub s velikým neoploceným pozemkem, jezdila jsem tam od miminka, protože i můj tatínek byl tramp z celého srdce.

Vybavuji si oslnivé západy slunce nad Berounkou, kdy jsem jako dítě usínala ve srubu a od řeky bylo slyšet zpěv. Tatínkové bušili do kytar a procítěně pěli největší klasiku. Kdo z pamětníků by neznal Letí šíp savanou, Kocábku náramnou, Ascalonu anebo Dajánu? Ráda na ty kouzelné chvíle před usnutím vzpomínám.

Tehdy mi bylo dobře. Jitřenku jsem si zamilovala stejně jako moji předkové. Ostatně nejen osada to byla, co mě zaujalo. Abych tedy byla stoprocentně upřímná…

Když jsem dosáhla telecích let, čímž míním osudných sedmnáct, pokukovala jsem po mladičkém obyvateli nedalekého srubu číslo 35.

Byl to vrstevník a mým zrakům nemohl uniknout, protože byl nápadně hezký. Když hrál na plácku uprostřed osady s ostatními nohejbal, stávala jsem u okna srubu a za záclonkou ho tajně pozorovala.

Tušila jsem, že ta láska je odsouzená k definitivnímu zániku, protože mu to nikdy nedokážu říct.

Osud se ale přičinil o to, aby všechno bylo jinak. Jsem totiž specialista na trapné situace, z tohoto oboru bych mohla složit státní zkoušku na jedničku. Když jsem šla jednou za neuvěřitelného parna s nákupem z kiosku, přilepila jsem se k rozteklému asfaltu.

Za strašného nadávání se mi nakonec podařilo obě boty odtrhnout, ale byla to spíš prohra než vítězství. Sandály byly žalostně poničené. Krásné červené páskové boty, na které jsem byla tak pyšná! Sedla jsem si na balvan u cesty, abych si zblízka prohlédla škody na obuvi.

Div že jsem nebrečela. Pak jsem si ještě ke všemu všimla, že kdosi celý můj tragikomický výstup s úsměvem sleduje. Ten kluk. Bez dovolení si přisedl ke mně na balvan a řekl mi, že skvrny od asfaltu jdou vyčistit přípravkem, který se jmenuje Čikuli.

Ten tehdy nechyběl v žádné domácnosti, byla to taková malá lahvička. Pak se slušně představil, prohlásil, že se jmenuje Jirka a že srub číslo 35 táta nedávno koupil. A že mi ty boty pomůže vyčistit, když budu chtít.

Tvrdil, že čikuli mají jeho rodiče s sebou na chatě. Vždycky se usmívám, když si vyvolám tuhle vzpomínku. Bylo to osudové setkání, ale to jsem nemohla tušit. Chodili jsme spolu celé léto, jakživa na to nezapomenu.

Zejména na večery, kdy jsme sedávali ve vysoké trávě na břehu Berounky, zadumaně hleděli do šumících vod a zdálky se nesl nadšený zpěv našich tatínků: „…

kam ten šíp doletí, tam se sejdeme.“ Rovněž bohužel nezapomenu na ten večer, kdy mi s povzdechem oznámil, že s celou rodinou odjíždí do Německé demokratické republiky, protože jeho tatínek tam musí za prací.

Nejspíš to byli špióni, kdoví. Nechtělo se mu. Brečela jsem jako želva. Oranžový měsíc nespokojeně sledoval naši hádku. Ječela jsem: „Uvědomuješ si, že už se nikdy neuvidíme?“ Namítal, že NDR je přece blízko, ale já věděla své.

Něco mi říkalo, že je konec. Prostě konec. „Jsi zrádce!“ syčela jsem. „Takhle to přece nemůže skončit,“ oponoval smutně. „Můžeme si psát.“ Zařvala jsem: „Už tě nikdy nechci vidět!“ Dodnes to vidím: letěla jsem po břehu domů, přes slzy neviděla na cestu.

Večer už jsem měla horečku, skoro třicet devět stupňů. Naši mě tehdy odvezli z osady rovnou na pohotovost. Čtrnáct dní jsem ležela v horečkách, pak už bylo září, školní rok. Srub číslo 35 jsem našla beznadějně zamčený.

A na naší terase, zatížený kamenem, ležel dopis. Vzteky jsem ho roztrhala, ale předtím jsem si ho samozřejmě pečlivě pročetla. Psal, že neví, kdy se vrátí. Ale že se určitě uvidíme. Nejpozději tady na tomto místě na Vánoce za deset let.

Za deset let! To bylo pro mě totéž, jako kdyby mi napsal: Sejdeme se na onom světě. Tak mě to rozčililo, že jsem dopis roztrhala na malinkaté kousky a hodila do řeky. Jako bych dostala kamenem do hlavy! Tak veliké bylo to moje zklamání v lásce.

Jak já ho nenáviděla! Když jsem vyplakala druhou Berounku, rozhodla jsem se, že se pomstím a ze vzdoru si vezmu toho prvního, kdo o mne projeví alespoň vlažný zájem. No a takhle se v mém zpackaném životě objevil Štěpán.

Bohužel. S odstupem krátkého času jsem poznala, že brát si prvního, kdo projeví zájem, nebylo dobré předsevzetí. Kvůli Štěpánovi jsem se něco naplakala, něco natrápila.

Vlastně už během svatebního dne jsem si uvědomila, že ten, komu jsem tím nekonečně hloupým trucpodnikem doopravdy ublížila, jsem především já sama.

Po opravdu strašlivých osmi letech manželství se mi podařilo konečně se s tím agresivním alkoholikem rozvést. Příliš nepřeháním, když řeknu, že jsem byla ráda, že jsem to přežila. A že jsme neměli děti, které by to viděly.

Protože jsem po rozvodu neměla kde bydlet, uchýlila jsem se, jak možná uhodnete, do chatové osady Jitřenka. Bylo mi, jako když se shledám s nejlepším přítelem. Léta jsem tam nejezdila, vlastně ani nevím proč.

Táta naštěstí udržoval náš srub v nejlepším pořádku. Jen jsem tak mrkla na srub číslo 35, působil dost opuštěně. Pokrčila jsem rameny, šťastná, že jsem dospěla do stádia, kdy už je mi to srdečně fuk.

Rozhodla jsem se, že jestli se na mě nějaký chlap třeba jenom podívá, tak ho zabiju.

Několik důchodců bydlelo v Jitřence celoročně, a tak jsem se k nim docela ráda připojila. Přes protesty rodičů, kteří mi tvrdili, že se ze mě stane divá Bára. Že se v Jitřence zblázním. Já byla naopak přesvědčena, že bych se zbláznila bez Jitřenky.

Důchodce Šedivý mě dokonce naučil štípat dříví. Zatopit v kamnech jsem uměla, už když mi bylo osm. A do práce se dalo jezdit vlakem, motoráček rachotil od rána do večera nad osadou. Okolí mě považovalo za podivína.

Zatímco moji vrstevníci zakládali rodiny, kupovali škodovky, vozili kočárky anebo už vodili batolata do škol a školek, já jsem bydlela ve srubu a ve volném čase štípala dříví.

A tradičně, jak už to tak maminky dělávají, moje maminka plakala, že se nedočká vnoučat.

Ale dočkala se jich. Hnědé oči Na osudný dopis jsem dávno zapomněla. Nebo pozapomněla. Srub číslo 35 zapadal sněhem, Jitřenka s ním. Kouřilo se ze tří komínů.

Když jsem o Štědrý den vyšla na terasu a nadechla se čerstvého vzduchu, všimla jsem si stop vedoucích ke srubu číslo 35.

Zavrtěla jsem hlavou. Ne, takové věci se přece nestávají, snad jenom v pohádkách. A v románech. Před chajdou stál eskymák a roztomile mi kynul. „Tak jsem přišel, jak bylo domluvený, né?“ Div že jsem nespadla přes zábradlíčko.

„V NDR už nejsem a ženatej taky nejsem. Pokud tě to teda zajímá,“ pokračoval zakuklenec. Tiše a velebně na něho sedaly sněhové hvězdičky. „Co ty?“ zeptal se po chvíli absolutního ticha.

Poslušně, jako ve škole, jsem tenkým hláskem odpověděla: „Já jsem rozvedená.“ Sundal divnou kápi i čepici, všimla jsem si krásných hnědých očí, na které jsem nedokázala zapomenout. Prohlásil: „No tak paráda.

Můžeme pokračovat, kde jsme skončili.“ A přesně to jsme také udělali. Julie M. (53), Brněnsko.

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
sdílejte článek
Předchozí článek
Další článek
Související články
Myslela si, že za její problémy může to, jak vypadá a chtěla to řešit. Brala jsem jako přízeň osudu, že jsem v partnerském životě našla toho pravého velmi brzy. Byl vlastně mojí první láskou a jsme spolu dodnes. Přála jsem to samé svým dětem. Vyplnilo se to ale jen napůl. Syn si našel hodnou dívku, […]
Jednoho dne mě dostihlo tajemství, které se mě přímo týkalo. Nemohla jsem s ním ale už nic dělat. Telefon mi v kanceláři zvonil často a když jsem ho v ten osudový den zvedala asi podvacáté, měla jsem za to, že půjde o pracovní záležitost. Tentokrát se ale jednalo o hovor, který změnil můj život. V […]
Naše procházka měla nečekanou a podivnou zastávku. Před několika lety v létě jsem jela navštívit na Šumavu svoji sestřenici Magdu. Bydlela v malé vesnici, obklopené lesy. Netušila jsem, jakou tajemnou a strašidelnou příhodu tam prožiji. Pes se choval podivně Bylo krásné počasí a tak jsme se vydaly na delší procházku. Doprovázel nás Magdin pes Ferda. Prošly jsme […]
Nerozešly jsme se zrovna v dobrém a ona mi to chodila připomínat. Dlouhá léta jsme byly s Helenou dobrými kamarádkami. Seznámily jsme se už v mém prvním zaměstnání, kde byla mojí šéfovou. Bylo jí o šest let více. Zjistily jsme, že máme hodně podobný pohled na svět. Podnikaly jsme různé dámské jízdy, radily jsme si […]
reklama
Partnerské vztahy
Umíte s klidem uznat svou chybu?
Dokázat přiznat vlastní omyl není snadné. Vyžaduje to ochotu přijmout fakt, že nejste dokonalá a splést se může každý. Jenže pro někoho to je dost hořká pilulka. Všichni děláme chyby a děláme je pravidelně. Nikdo není dokonalý, ale přesto se o to neustále snažíme a chceme tak před okolím aspoň vypadat. Jakmile se ale ukáže, že jste něco nedopatřením […]
Když děti odcházejí
Přišel čas, kdy děti dospěly a odcházejí zařídit si život po svém. To je pro nás maminky zlomová chvíle, kdy se v nás pere směs emocí. Jakých chyb se při tom vyvarovat? Kdysi to bylo snadné. Věděla jste, kdy mají hlad, kdy jsou ospalé, kdy potřebují pohladit. Stačilo jedno objetí a pohádka na dobrou noc. A dnes? Stojíte před dospělým člověkem, […]
Odpustila jsem jim, už kvůli sobě
Rodiče nedokázali vydýchat, že jsem jako velmi mladá otěhotněla. Když mě táta vyhodil z domu, myslela jsem, že už s nimi nikdy nepromluvím. Měla jsem úplně obyčejné dětství, žádný život v luxusu, ale ani nic tragického. Máma učila na základce, táta pracoval v dílně. Měli jsme malý domek na okraji města a já jsem si žila celkem spokojeně. Rodiče jsem měla […]
Žít spolu a přitom se nezbláznit…
Možná už víte, že romantika nevoní jen po růžích. A proto máte vztah, který něco vydržel. A také přetrpěl. A který možná potřebuje zase trochu oprášit. V mládí je vztah jako rozjíždějící se vlak – všechno je nové, rychlé, vzrušující. A po letech? Váš vztah je jako vlak, kde dobře znáte stanice. A tak už víte, co nedělat, aby to celé nevykolejilo. Důvěra […]
Cestování
Bardějov milovala i císařovna Sissi
Slovenské Bardejovské Kúpele patřily vždy mezi nejvýznamnější lázně Evropy. V tomto krásném městečku zažijete magickou atmosféru dávných dob i báječný relax. Toužíte navštívit Slovensko a užít si naplno přírodní krásy našich východních sousedů? Ta nejzajímavější místa najdete v oblasti, které se říká Šariš. V tomto kraji na východě Slovenska v Nízkých Beskydách v krásné panenské přírodě, leží jedny z nejvýznamnějších lázní Evropy. První […]
Vydejte se po stopách starých šlechtických rodů
Chystáte se i letos na výlet po českých hradech a zámcích? Naplánujte si návštěvu míst, která vám připomenou ty nejkrásnější historické romány, a nechte se unášet atmosférou starých dobrých časů, které měly své kouzlo. Křivoklát – Na Křivoklát za Lucemburky Hluboké lesy kolem řeky Berounky sloužily kdysi jako lovecký prostor pro české krále z rodu Lucemburků. Stejně tak také […]
Ráj pro milovníky slunce a historie – objevte Omán
Arabský Omán každoročně láká na příjemně teplé klima, bohatou kulturu a k tomu služby opravdu na úrovni. Ne nadarmo se mu říká Švýcarsko Středního východu. Pojďme se s ním seznámit blíž. Nechte se pozvat do Ománu, země sultánů a princezen. Jeho hlavním městem je Muscat a leží ve východním cípu Arabského poloostrova. Už roky se řadí mezi dvacet nejbezpečnějších zemí na světě, a v rychlosti rozvoje […]
Zillertal je ráj pro požitkáře
V létě je oblíbeným cílem jak pro dobrodruhy, tak pro ty, kdo hledají odpočinek, oázu pro duši a hlavně klid uprostřed krásné alpské přírody. Malebné Zillertalské údolí je v létě ideálním místem dovolené pro každého, kdo miluje přírodu. Kde tento alpský klenot, který je přírodním parkem, leží? Na západě Rakouska v Tyrolsku. Pokud vyrazíte autem, pak vede […]
Krása a zdraví
Kropenatá jako slepička
Konečně zase můžeme nosit krátké rukávy nebo šaty či topy s úzkými ramínky. Tím ovšem vystavíme své paže nejen slunci, ale i pohledům okolí. Co ale dělat, když se na nich najednou objeví drobné červené nebo bílé pupínky? Mohu se objevit také na zádech nebo stehnech, tam se ale lépe schovají. I tak jde o nepříjemný problém, kterého se […]
Proč jsou mořské víly tak krásné?
Víte, že mořské řasy jsou úžasná kosmetika? Obsahují množství vitaminů, minerálů, aminokyselin a bílkovin, které vyživují pokožku. Přírodní poklad  Mořské řasy jsou možná nejprospěšnější a nejlépe dostupnou přírodní složkou pro péči o pleť. Jejich začlenění do běžné kosmetické rutiny je totiž stejně přínosné jako jejich zařazení do jídelníčku. Některé druhy mořských řas regulují tvorbu kožního mazu, jiné snižují počet bakterií, […]
Konec suchým a poškozeným vlasům!
Navraťte svým vlasům vitalitu a dejte sbohem roztřepeným konečkům! Přinášíme vám skvělé rady pro krásné a lesklé vlasy. Suché vlasy jsou následkem nesprávné funkce mazových žláz. Produkce mazu je nižší, až velmi nízká, v důsledku toho je vlas suchý, slabší a nemá schopnost vyživovat se po celé délce. Mezi příčiny patří často dědičnost, nevhodná vlasová péče, nevyvážený jídelníček a nedostatek […]
Když vás „chytí“ houser bez peří
Jedno ráno se ohnete pro ponožku a už se nenarovnáte. Ostrá bolest v bedrech, neschopnost se narovnat a pocit, že jste zestárla snad o dvacet let během pouhé vteřiny. Právě vás navštívil houser, odborně lumbago. Naštěstí to není konec světa, jen vaše záda potřebují dovolenou. Proč záda stávkují? Lumbago vzniká nejčastěji náhlým přetížením nebo špatným pohybem. Příčinou bývá svalový […]
Magický svět
Harmonie domova podle feng-šuej
Když se nám v životě nedaří, snažíme se najít z té šlamastyky cestu ven. Někdy stačí vnést víc harmonie do svého životního prostoru a vše se zlepší. Jak na to? Pomůže vám učení feng-šuej. Dobře uspořádaný prostor v bytě vyzařuje pozitivní vibrace, které vás podporují a dodávají vám energii. To ovlivňuje celý váš život (pocity, myšlenky, skutky, […]
Věčná síla barev v magii…
Ať už toužíte po nehynoucí lásce, finanční hojnosti, nebo pevnějším zdraví, barvy vám mohou posloužit jako cenný pomocník při magických rituálech. Každá barva totiž obnáší i svoji specifickou frekvenci. Jak můžete využít energii barevných tónů pro zlepšení života? Barvy v magii mají nekonečný a mnohdy nedoceňovaný potenciál.Propojením barev a jejich energie se můžete snadno napojit na to, […]
Snad jsem na pasece překročil bludný kořen
Babička mě poslala na sběr třezalky. Byla nemocná, a tato bylina měla největší moc právě tuhle noc za úplňku. Les voněl a všude bylo zelené moře, v jehož vlnách se koupal stříbrný měsíc. Byl v úplňku. Kráčel jsem po úzké pěšině a na cestu si svítil baterkou. Pod paží jsem měl zavěšený proutěný košík, ve kterém bylo zatím prázdno. Blížil […]
Z mikrospánku mě probral známý hlas
Chvátala jsem tehdy domů, navzdory velké únavě jsem jela jako o závod. Vtom jsem uslyšela povědomý hlas, jak na mě volá. Zabránil tak neštěstí. Nemyslela jsem si, že jsem natolik unavená, aby mi hrozil mikrospánek. Najednou se to ale stalo. Byl to zlomek vteřiny, a já spala. V jízdě na dálnici… Náhle jsem spatřila tvář mého mrtvého dědečka, […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Classics Vintage Rally Healey: Výjimečný model ve třech variantách
iluxus.cz
Classics Vintage Rally Healey: Výjimečný model ve třech variantách
Po dvou letech čekání se vrací legenda. Roku 2025 uvádí Frederique Constant tři nové varianty proslulé řady Vintage Rally Healey – bezprecedentní nabídku, která reaguje na nepřetržitou poptávku trvají
Příznaky leukemie nezná 90 % lidí, ukazuje průzkum
epochalnisvet.cz
Příznaky leukemie nezná 90 % lidí, ukazuje průzkum
Akutní i chronické leukemie patří mezi nádorová onemocnění krve a krvetvorby, pro která v současnosti neexistuje screeningový program zachycující nemoc v široké populaci. Na leukemii však může poukázat běžné vyšetření krevního obrazu – ať již v rámci pravidelných preventivních kontrol u praktického lékaře, nebo v případě příznaků. Důležitým předpokladem je, aby pacient určité symptomy rozpoznal
Ikonický styl Visionnaire v Indii
rezidenceonline.cz
Ikonický styl Visionnaire v Indii
Když indická realitní společnost BPTP svěřila vybavení interiérů svého projektu, postaveného v Novém Dillí, světoznámé italské značce Visionnaire, šlo vlastně o zakázku obdobnou modelům haute couture. Prototyp Villy Visionnaire v komplexu, který na rozloze téměř jednoho hektaru vyrostl v předhůří Aravalli Hills, byl míněn jako inspirace pro zájemce o pořízení domu snů. Představuje vysoce funkční
Vyzkoušeli jsme: Tablety, nebo gel?
panidomu.cz
Vyzkoušeli jsme: Tablety, nebo gel?
Kdo nemá myčku, nepotřebuje ji. Kdo si ji jednou pořídí, už si život bez ní nedokáže představit. Patříte ke druhé skupině? Pak možná řešíte další dilema, jaký přípravek na mytí nádobí použít. Nabídka na trhu je bohatá, ale v zásadě nejčastěji volíme mezi práškem, tabletami a gelem. Pomiňme prášek, mnoho spotřebitelů ho odmítá s tím, že se
Žid ve službách Himmlera psal o svatém grálu
historyplus.cz
Žid ve službách Himmlera psal o svatém grálu
„Měl byste se zachovat čestně,“ vyštěkne na Ottu Rahna důstojník SS. Výzkumník, který se znelíbil nacistické elitě, ví, co to znamená. Krátce po nepříjemném rozhovoru se vydává do tyrolských Alp, na poslední procházku ve svém životě.   Už v době vysokoškolských studií Němce Ottu Wilhelma Rahna (1904‒1939) nadchnou zmínky o katarech. Sami příslušníci středověkého náboženského
Krémová polévka z cukety
tisicereceptu.cz
Krémová polévka z cukety
Výtečná krémová polévka z cukety doplněná sýrem zachutná nejen těm, kdo mají husté polévky v oblibě. Potřebujete 1 cuketu 1 cibuli olej 1 mrkev 2–3 brambory 2 stroužky česneku 1 l vývaru
To poslední léto, kdy jsem byla ještě malá
skutecnepribehy.cz
To poslední léto, kdy jsem byla ještě malá
Básník tvrdí, že láska kvete jen jednou v žití. Ve svých sedmnácti letech jsem tomu uvěřila a domnívala jsem se, že se za Ladislava, svou první lásku, určitě provdám. Byla to krásná doba. Sedmnáct let. Věk, kdy má člověk ještě iluze. Ve škole jsme probírali básníka Jaroslava Seiferta, který hlásal, že jen jednou kvete v roce máj, jen jednou
Nezapomínejte na sebe: Selfcare není rozmar, je to nutnost přežití
epochaplus.cz
Nezapomínejte na sebe: Selfcare není rozmar, je to nutnost přežití
Kdo by to neznal? Kalendář přetéká úkoly, telefon vibruje každé dvě minuty a čas jen pro sebe vypadá jako mýtus z jiné dimenze. O to víc je ale péče o sebe důležitější… Selfcare, tedy péče o sebe, není rozmarem. Je to nutnost přežití v hektické době. Člověk není robot a fyzické i duševní zdraví si
Zajímavé putování k sochám Václava Levého
epochanacestach.cz
Zajímavé putování k sochám Václava Levého
Zakladatel moderního českého sochařství a učitel J. V. Myslbeka byl ve svém tvoření plodný. Jeho zajímavá díla naleznete v Česku i za hranicemi. V lese, ve skalách, na hřbitovech, v chrámech… Tvorba Václava Levého má široký záběr a zajímavé motivy. Lesní sochy Had, Harfenice a kaplička Začátek výletu si naplánujte v obci Želízy. Od koupaliště
Největší parazit s dotykovým displejem
21stoleti.cz
Největší parazit s dotykovým displejem
Vši, blechy a tasemnice lidstvo doprovázejí po celou evoluční historii. Avšak největším parazitem moderní doby není žádný krev sající bezobratlý, nýbrž elegantní zařízení se skleněnou obrazovkou, navr
Využívá Klepla milenka?
nasehvezdy.cz
Využívá Klepla milenka?
Herec Bob Klepl (67) rozhodně nesedí doma v bačkorách. Svěřil se, že má přítelkyni kterou ale zatím skrývá před světem. kuloárech se šušká, že má po svém boku další výrazně mladší partnerku, ale vz
Optimistická jeskyně: Ukrajinské podzemní bludiště krystalových zázraků
enigmaplus.cz
Optimistická jeskyně: Ukrajinské podzemní bludiště krystalových zázraků
Na západní Ukrajině, ukryta pod tenkou vrstvou sádrovce, leží Optimistická jeskyně – skutečné podzemní bludiště, které se pyšní stovkami kilometrů složitě propojených chodeb. Tato jeskyně, objevená te
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz