Když se ženská zblázní, většinou pálí mosty a jde nekompromisně za voláním srdce. A samozřejmě těla. Jenže když se pak na muži stane závislou, začne v jeho očích ztrácet svoji cenu. Pomůžeme vám najít zatoulanou sebeúctu.

Zamilovaná žena kvůli chlapovi dokáže rozbít rodinu a obětovat vše. Bohužel, tím okamžikem se na něj pověsí a pro něj přestává být tak přitažlivá. Vše, co děláte, se mu už zdá samozřejmým, nemusí o vás už bojovat, usilovat, snažit se.

Až když ztratíte vlastní sebeúctu, pochopíte strašný paradox, že pokud jste schopna udělat pro chlapa cokoli, ztrácíte v jeho očích svoji hodnotu. Co pro chlapa nemá cenu, toho si přestává vážit. A tak vy, která jste se chtěla obětovat, jste sama obětována.

Když se zblázní

Chlap vás opustí, pokud se mu zdá, že v porovnání s novou kráskou máte jen 90 %, ale ta nová má plných 100 %. Jenže když mu čas odebere růžové brýle, pochopí, že milenka nemá víc než jen těch zbylých 10%.

A tak mu dojde, že 90%partnerku vyměnil za10%. A nešťastní jsou oba, akorát každý v jiný čas. Partnerka, která si ve stínu milenky připadala jako nula, ale lépe na tom není ani on, který si připadá jako idiot.

Nedělejte si iluze

Máte představu, jaká byste měla být vy a jaký váš partner. Když je představa narušena, cítíte se naštvaná, ponížená a méněcenná. Jenže každý má právo být nedokonalý a dělat chyby.

Ani u těch na první pohled ideálně působících jedinců neexistují vztahy bez chyb. Všichni žijeme v zajetí mnoha domněnek. Více než na druhého se soustřeďte na sebe.

Odpor k tomu, co se děje právě teď

Zaměřte se na svůj den jako na krásný dar. A dnů, které zbývají, je omezeně. Po dnešku vám zaručeně bude zbývat o jeden den méně. Nekažte si ho.

Pokud žijete ve vzpomínkách, že partner přece nebyl tak špatný, že se možná ještě změní, že by to šlo ještě vrátit, ubližujete sama sobě.

Co působí vaše utrpení, je odpor k tomu, co se vám právě nyní děje, a nepřijetí dané situace. Minulost a budoucnost jsou dva časy, které společně neexistují.

To, co se stalo, je to, co potřebujete, aby se už neopakovalo, prostě abyste do stejně kalné louže už nikdy nešlápla. Pokud přijmete, že to tak prostě mělo být, dojde vám, že se jen zbytečně přetahujete, nebo přímo hádáte s vlastním osudem.

Bezmocnost je pouhý pocit

Ne vždy můžete změnit to, co se děje a jak se k vám chová váš partner. Ale vždycky můžete změnit to, jak to vnímáte a přijímáte. I když se cítíte bezmocná, je to opravdu jen pocit. Cítit se nešťastně je vždycky signál, že musíte něco změnit. Ať je to změna v srdci, v úhlu pohledu, ve svých návycích.

V každém případě to, v čem nyní žijete, nefunguje. Když změníte svůj pohled na vzniklou situaci, změní se i váš život. Ano, není to obvykle pohodlné, žádá to odhodlanost i vůli, ale vězte, že právě to vám začne otevírat také novou cestu. Je nemožné pohnout se z místa, když jste ochromená bolestí.

Místo litování si začněte užívat

Ztratila jste srdce, které vás mělo milovat, a máte sklon se litovat. Zkuste udělat jeden třeba i malý krok vpřed každý den. A začnete se cítit lépe a silněji. Věnujte se sobě, koníčkům, rodině a všemu, na co jste zapomínala.

Když procházíte peklem, nesmíte se zastavit. Jinak se v tom pekle usmažíte. Každý den máte příležitost k malé změně ve vašem srdci. V tom, jak budete vnímat jinak a nově svou situaci.

Stěžováním se nic neřeší

Když přestanete vidět sebe sama jen jako oběť, zjistíte, že jste silnější, než jste si myslela. Když cítíte zmar, máte sklon si stěžovat. Nahlas a všem v dosahu, jenže to nepomáhá vám ani jim. Nikdy se nedostanete tam, kde chcete být, stěžováním si na to, kde jste teď.

Vezmete-li pouhých 10 % času a energie, které dáváte do naříkání, a použijete je na řešení svého problému, překvapí vás, jak rychle život může začít zase fungovat.