Dnes je barva Velikonoc nejčastěji červená. Víte, proč je ale dobré zdobit kraslice hlavně ve zlaté a zelené barvě? Umí vám totiž na celý rok zařídit dostatek peněz i zdraví. Nevěříte?

Velikonoce jsou symbolem života, plodnosti, síly a probouzení se přírody. Přinášejí příslib nových začátků a zvyků, obestřených rouškou tajemství. Odpradávna lidé věřili, že právě v těchto dnech se dějí zázraky.

Co znamenají velikonoční barvy?

Symbolickými barvami pro toto období jsou zelená a zlatá. Zelená je barva vegetace, nové vitality, žlutá nebo zlatá barva znamená obnovenou sílu slunce.

Proto se na oslavu jara odedávna barvila vajíčka coby dávný symbol života a znovuzrození na zlato, aby vypadala jako malá sluníčka, z nichž se vyklube nový život. 

Kromě toho zelená barva přivolává dobré zdraví a novou energii a zlatá (či žlutá) je symbolem bohatství a prosperity.

Právě taková vajíčka v ošatce, pokud je budete zdobit vlastnoručně a intenzivně přitom myslet na splnění právě těchto přání, vám v nejbližším roce mohou přivolat kýžené či chybějící peníze.

Křesťanský i pohanský svátek 

Protože velikonoční svátky souvisí se zmrtvýchvstáním Ježíše Krista a barva krve je jasně červená, jsou kraslice už stovky let od Kristova úmrtí nejčastěji červené. Jenže ne vždy tomu tak bylo.

Velikonoce jsou totiž mnohem starší pohanský svátek, než jej s oslavou Kristova zmrtvýchvstání spojilo křesťanství. 

Neděle po prvním jarním úplňku

Velikonoce spojují křesťanské i pohanské tradice a byly považovány za hospodářský začátek roku. Slaví se první neděli po prvním jarním úplňku. Jejich název je odvozen od Velké noci, kdy Kristus vstal z mrtvých.

Tradice začínají 40 dní před Velikonocemi očistným postním obdobím a vrcholí Popeleční středou, kdy se uzavírá masopustní období. Šest nedělí během postního období má svá jména: první neděle byla Černá, pak Pražná, Kýchavá, Družebná, Smrtná a Květná.  

Figurka pro pevné zdraví

Dobrým rituálem pro podporu našeho zdraví je ušít si vlastnoručně malou figurku, která vás bude symbolizovat. Do panáčka je dobré zašít mátu, dubové listí a jmelí. A vydat se spolu s trochou vody a nožem někam na vrchol kopce nebo skály.

To proto, že kámen v zemi umocňuje a uzemňuje přání. Na vrcholku kopce si najděte klidné místo, panáčkovi z loňska, máte-li ho, poděkujte, že jste byli celý rok zdraví, položte ho na kámen a spalte ho.

Nového panáčka pak položte na kámen, představujte si, že do něj přechází síla kamene, ponořte špičku nože do vody, panáčka se dotkněte a lehce ho postříkejte a přejte si přitom zdraví.

Panáčkové zastupují nás a tím, že je plníme a věnujeme jim svůj čas, plníme princip oběti. Obětujeme část svého já, abychom byli zdraví. 

Vnější úklid má své souvislosti 

O Velikonocích je důležitý úklid. Nejde jen o bezvýznamný zvyk, který se dědí z generace na generaci. Úklid má v sobě něco magického a souvisí s nastolením pořádku v našem těle. Všechny naše myšlenky mají svůj odraz ve hmotném světě.

Člověk, který má kolem sebe nepořádek, má nepořádek i ve své duši. Budování systému a udržování pořádku, stejně jako zbavování se starých věcí, upevňuje myšlenky.

Sazometná středa, kdy se vymetaly saze z komínů, pavučiny z rohů a stavení se znovu bílilo vápnem, tu není víc než dva tisíce let jen tak náhodou. Velikonoční úklid vám zkrátka přinese mír a řád do života. 

Mystérium a kouzla 

Naši předci věřili, že o kouzelných nocích se otevírají hory a vynořují se poklady, v jeskyních kvetou kouzelné květiny a voda v řekách se stává stříbrnou. V čase Velikonoc prováděli rituály, které měly zajistit úrodu a zdraví.

Do jarního období vstupovali vždy v nových šatech. Velký význam připisovali vodě a ohni, ale i popelu, který se pro lepší úrodu sypal po polích. Udržoval se noční oheň, aby svým kouřem zabránil neštěstí a působení zla.

Už za úsvitu se myli lidé, dobytek i hospodářské náčiní, aby se zajistilo požehnání pro všechny. Do tekoucí vody se potápělo i nádobí, aby nic neubývalo a byl všeho dostatek.

Darujte čtyřlístky pro štěstí

Den před Velikonocemi, na svátek svatého Jiří, se hledaly čtyřlístky pro štěstí. Nálezce si ho však nesměl ponechat, ale mohl ho dát někomu jinému, tak, aby o tom obdarovaný nevěděl.

Kdo našel pětilístek, toho čekalo mimořádné štěstí, jen ho také musel poslat dál a nesobecky obdarovat někoho jiného. 

Větve kočiček ochraňují

Vězte, že je teď dobré natrhat si větve kočiček. Ideálně v neděli. Ve středověku se ratolesti světily před mší ve fialových rouchách, vykuřováním a kropením svěcenou vodou.

Kdo si takovou posvěcenou kočičku zastrčí doma za rám obrazu či kříže, ochrání tím dům před bouřkou, krupobitím i tornádem.

Kdo si pak kočičku zapíchne na zahradě, odežene hmyz a škůdce, kteří by ohrožovali úrodu. Kytičky sušeného yzopu pověšené v domě zase chrání váš domov před lidskou zlobou a neštěstím.

Ochraňte dům vaječným kouzlem

Vajíčko je symbolem nového života, ale také naší potřeby cítit se bezpečně „jako ve skořápce“. Malování vajíček je zvykem nezávislým na křesťanském svátku, sahá do prastarých časů.

Malovaná vejce symbolizují podle legend prastarou bohyni Matku, která sama sebe oplodnila a vytvořila univerzum. Pokud se chcete cítit doma klidně, zkuste o Velikonocích staré pohanské kouzlo.

Jak na to: 

Připravte si talířek a na něj dejte bílou mouku. Na mouku nasypte bílý cukr. Do něho zasaďte syrové vajíčko. Na vajíčko nakapejte med a postavte v kuchyni na stůl.

Vztáhněte k obětině své ruce a modlete se: „Kosti, vlasy, dávné hlasy, vydá zrno nové klasy.“ V mysli požádejte své předky, aby vzali váš domov, život a vše, co je vám drahé, pod svou ochranu. Potom vezměte sůl a nasypte ji pro ochranu do každého rohu vašeho domova.