Každá z nás si v mládí přeje najít hodného muže. Já jsem takového potkala a jsme spolu už čtyřicet let šťastní. Bohužel naše dcera si, jak se zdá, tak dobře nezvolila.

Hodný, pracovitý a ohleduplný chlap je snem každé slušné ženy. Mně se sen splnil. Můj Milan je skvělý chlap, kterého mi všechny známé závidí. S dcerou jsme se na něj mohly vždy spolehnout.

A i když neměl nikdy problém pomoci i ostatním, my dvě jsme pro něj byly vždy na prvním místě.

Dobrotivý obětavec

Když si naše Maruška přivedla toho svého Jardu, byli jsme napřed nadšení. Zdálo se, že se jí skutečně povedlo najít si kopii svého otce. Jarda byl šikovný, pracovitý, milý a na naši Maruš koukal jako na obrázek. A stejně jako náš táta, neměl problém pomoci i kamarádům.

Až časem nám došlo, že všeho moc škodí! Jarda byl obětavý vůči druhým až moc!

A trpět tím začala naše dcera, protože mít doma muže, který vyhoví každé prosbě svých kámošů, zůstane v práci déle za nemocného kolegu a víkend stráví stěhováním souseda do jeho vysněného domku, není úplně ideální.

Je hezké, že pomáhá ostatním, ale je také těžké žít s někým, kdo neumí ostatním říct ne, a nakonec mu nezbude čas pro ty nejbližší.

Nic nebyl problém

Časem za námi přišla dcera dokonce s pláčem! „Víš, mami, napřed jsem to na něm obdivovala, že každému pomůže, a nechápala jsem, kde na to bere energii, a hlavně chuť pomáhat ostatním.

Já jsem z práce kolikrát tak urvaná, že chci jen svůj klid a nic neřešit,“ začala.

„Ale v poslední době se mi zdá, že to přehání!“ pokračovala s tím, že byla šťastná, dokud se jednalo jen o naši rodinu. Však jsem mu i já byla vděčná, když mi nedávno nabídl, že mě odveze do nemocnice, a celé dopoledne se mnou běhal z vyšetření na vyšetření.

„Nebudeš mít problémy v práci?“ ptala jsem se ho tehdy a on mi odpověděl, že se s kolegy domluvil, že si to napracuje v noci.

Všichni ho jen využívají

Vlastně ani mě nenapadlo, že čas, který mi věnuje, bude na úkor mé dcery. Ta mě ale uklidnila, že je raději, když pomáhá nám, než aby pomáhal cizím. Jarda prý nedokáže být v klidu, když někdo jiný potřebuje pomoc.

„Má pocit, že když ho někdo o cokoli požádá, nemůže odmítnout. To, že pomáhá mně nebo mé rodině, je v pořádku. Ale už nejásám, když skáče kolem ostatních,“ vysvětlila dcera s tím, že má pocit, že lidé v jeho okolí ho spíše využívají a ani si ho za to neváží.

Nikoho neodmítne

Hlavně ti jeho kamarádi, kteří si k němu chodí půjčovat peníze nebo mu volají bez ohledu na hodinu, když zrovna nutně potřebují doma něco přestěhovat nebo se jen vykecat. Zejména když se zdrží v hospodě a nikdo jiný je už poslouchat nechce.

Pak u nich prý nechá své nepodařené kamarády i přespat. Telefon mu vyzvání pořád včetně víkendů. „Snažila jsem se to tolerovat, vždyť nedělá nic špatného. Nepodvádí mě, nemlátí, spíš naopak. Je prostě moc hodný. On prostě nedokáže říci ne!“ rozplakala se zase dcera.

Zdálo se, že si dal říci

Poradila jsem jí, ať si s ním promluví a řekne mu, jak moc ji jeho altruismus k ostatním štve. „Víš, Maruško, já vím, že máš pravdu,“ odpověděl prý.

„A sám s tím bojuji, protože i mě to už často štve!“ Už delší dobu si prý uvědomuje, že pro ostatní dělá více, než je třeba a než by kdy oni udělali pro něho.

A tak jí slíbil, že už ze sebe vola dělat nebude. Od té doby se Jarda opravdu začal snažit říkat ne! A dokonce se mu to i dařilo. Naše Maruška zase začala zářit štěstím. Časem nám dokonce přišla sdělit radostnou novinku: „Budete babička a dědeček!“

Hned nám nadšeně začala vyprávět, jak si představuje pokoj pro miminko a že by byla ráda, aby Jarda ještě do narození prcka zvládl zrekonstruovat kuchyň. Mají prý naspořeno a Jarda si vše umí udělat sám.

Táta jí samozřejmě slíbil, že také rád pomůže. Domluvili jsme se, že se o víkendu u nich zastavíme na oběd a vše dohodneme i se zeťákem.

Zvládne se o ně postarat?

Když jsme v sobotu dorazili, bylo u mladých velmi dusno. „Stalo se něco?“ ptali jsme se opatrně. „Jen ať se vám Jarouš pochlubí sám,“ řekla rozzlobeně dcera. Tomu se do toho očividně nechtělo, a tak nám vše vyklopila Marie.

„Rekonstrukce nebude! Nemáme peníze! Jeho kamarád si chtěl splnit sen a procestovat půlku Evropy na motorce, kterou neměl, a tak sháněl peníze, které mu půjčil, kdo myslíte???“ šlehala blesky po Jardovi. Ten neměl odvahu se ani bránit!

A tak jsme rekonstrukci zaplatili my s tím, že jen co kamarád Jardovi dluh splatí, vyrovnáme se. Nám ale nejde o peníze. Bojíme se o dceru. Z Jardy se vyklubal slaboch, který si neumí srovnat priority. Neměla by se dcera raději rozvést?

Miluše R. (59), Trutnov