Co nás nutí opakovat v lásce stále stejné chyby? Ztrácíte hlavu zásadně pro ty nejproblémovější chlapy? Jenže proč si nemůžete pomoci? Co když děláte některou z chyb, které mají kořeny ve vaší minulosti? Pomůžeme vám z pasti ven!

Opakujete model z dětství

Po citovém vystřízlivění jen vyděšeně zíráte: jak jste se zase mohla takhle splést? Jak jste si mohla nevšimnout, že ON s vámi zachází stejně jako kdysi vaši rodiče!? Pokud jste vyrostla v milující rodině, kde vás měli rádi, snadno se panovačným mužům vyhnete!

Jestli však vaše emocionální potřeby v dětství nebyly uspokojovány, pak jste zatížená úzkostným typem závislosti. A ve svých vztazích podvědomě znovu vytváříte to, co jste zažívala jako malá.

Věčným cílem ženy, která v dětství nezažila rodičovskou lásku, je najít způsob, jak dosáhnout lásky jakýmkoli způsobem. Za úspěch považujete, když si lásku za nějaký skutek či způsob jednání zasloužíte. Jste přesvědčena, že si ji prostě musíte vybojovat.

Lásku není nutné si zasloužit!

Když narazíte na muže, který se chová pokaždé jinak, hned dává najevo city, hned je zas chladný, takové chování je vám povědomé.

Na rozdíl od ženy, která poznala v dětství skutečnou lásku, pro vás takové chování není varovným signálem. Chlad muže vás sice zlobí a skličuje, ale také motivuje, abyste zesílila úsilí a získala si zase jeho přízeň a náklonnost.

Omlouváte zlé zacházení

Pokud vás jako holčičku nikdo nebral na vědomí a byla jste věčně nebo většinou za všechno kritizována, přestáváte na určité druhy manipulace a špatné zacházení včas reagovat.

Pokud se vám nedostávalo rodičovské lásky, potřebujete stejnou měrou cítit lásku i jistotu, že nebudete opuštěna.

Snadno se pak ocitnete v pasti sebeobviňování a začnete si myslet, že to vy sama jste vyprovokovala muže k takovému jednání. To je bohužel následek nešťastného dětství.

Z extrému do extrému

Jestli jste zatížena úzkostným typem závislosti, často si pletete nestabilitu vztahu s projevem bouřlivé vášně.

Neustálé zvraty citů, které se pohybují od bouřlivé radosti, kdy vás partner miluje, až po naprosté zoufalství, kdy je rozchod ve vzduchu, vás nabíjejí, a současně vyčerpávají.

Létání emocí z extrému do extrému je zničující. Skutečná vášeň vypadá úplně jinak, jenomže to zraněná a z dětství ne dost milovaná žena nepozná. Proto ji přitahují muži s narcistními rysy, aniž to má rozumné opodstatnění.

Usmiřování není důkaz lásky

Protože vlastně nemáte ponětí, jak se projevuje bezpodmínečná láska, celý život se neustále usilovně snažíte, abyste si ji zasloužila. Podvědomě se řídíte stejným opakujícím se vzorcem chování a je úplně jedno, s jakým mužem jste zrovna ve vztahu.

Proto vám každé usmiřování po divoké hádce přináší hluboké uspokojení a utvrzuje vás ve falešném přesvědčení, že když vyhrajete boj o mužův zájem a získáte ho zpět na svou stranu, je to jasný důkaz, že jste milována.

Stále padáte do stejné pasti

Ženy vyrůstající bez lásky touží být milovány stejně silně, jako se bojí, že budou opuštěny. Projevu pozornosti přikládáte větší význam, než má, a to i když se k vám partner chová špatně.

Vzácné příjemné chvíle vám dodávají křídla a vzbuzují ve vás dojem, že jste Popelkou, která našla svého prince.

Nevíte, jak se budují zdravé vztahy. Proto se vždy smíříte s málem, neboť nevěříte, že si zasloužíte něco lepšího. Abyste přestala stále znovu upadat do téže pasti, je třeba vytěsnit dávná traumata.