V knize, kterou jsem měla ráda, se skrývalo překvapení.

Jak se mi blížil důchodový věk, stále více jsem vzpomínala na všechno hezké, co jsem v životě prožila. Prohlížela jsem staré fotografie, vybavovala si nejrůznější zážitky.

A také jsem se rozhodla přečíst si znovu knížky, které jsem si zamilovala v době dospívání.

Poznala jsem svůj výtisk

Udělala jsem si seznam a postupně jsem si ty knihy odškrtávala. Některé z nich jsem měla stále doma, jiné jsem musela shánět. U jedné z nich to bylo obzvlášť těžké a tak jsem se vydala na pouť po antikvariátech. Ve třetím z nich se mi podařilo tu knihu sehnat.

Moje radost byla o to větší, že se mi tímto způsobem vrátil do rukou přesně ten výtisk, který jsem kdysi měla. Poznala jsem to podle svého monogramu, který jsem tehdy napsala na poslední stranu s tiráží.

Kniha ve mně vyvolala dávno zapomenutou vzpomínku na Adama, kamaráda ze sousedství. S tím jsme si tenkrát knihy vzájemně půjčovali a doporučovali, než se s rodinou přestěhoval na druhý konec republiky. Copak se s ním asi stalo, ptala jsem se v duchu.

Dojalo mě to k slzám

Jak jsem knihu začala číst, našla jsem na dvacáté straně dole tajný vzkaz, který už byl notně vybledlý. Kdysi v mládí jsem si ho nevšimla, až nyní. Byl právě od Adama a jednalo se o krátké vyznání lásky. Dojalo mě to, až jsem měla slzy v očích.

Uvědomila jsem si zpětně, že do mě byl Adam skutečně asi zamilovaný, jen nenašel odvahu říct mi to přímo. Měl docela nezvyklé příjmení, takže jsem ho zkusila prostřednictvím internetu najít. Zjistila jsem ale bohužel, že už několik let není mezi živými.

Tu knihu z mládí s vyznáním lásky mám dodnes v knihovně vystavenou na čestném místě. Kdo ví, jak by to vše tehdy dopadlo, kdybych si toho vzkazu všimla. Prožila jsem sice celkem i tak klidný život, ale třeba by mě bývalo čekalo něco ještě krásnějšího!

Eva R. (62), Brno