S manželem a vnukem jsme vyrazili na výlet do malého města. Najednou se zvedla mlha a my v ní zabloudili.

Loni na podzim, když se nemohlo jít si nikam sednout, ani navštívit kino či výstavu, jsme se domluvili, že si s manželem půjčíme od dcery na víkend vnoučka Karlíka a vyrazíme s ním do malého města se zajímavou historií.

Podle předpovědi mělo být docela hezky, ráno jsme si udělali snídani, manžel nastartoval auto a vyrazili jsme. Už kousek za Kolínem jsme litovali. Ve skutečnosti byla hustá mlha a teplota čtyři stupně nad nulou. K vyhlédnutému městečku jsme ale ve zdraví dorazili.

Jako po vymření!

Zaparkovali jsme na parkovišti poblíž centra a vyrazili za poznáním. Cestou jsme potkali jen pár lidí, tvářili se zachmuřeně. I když Karlík slušně pozdravil, ani se na nás nepodívali. Tak jsme došli na náměstí, které také zelo prázdnotou.

Obchody zavřené, stánky s občerstvením žádné, jen ticho a prázdno. Byl to smutný pohled.

Chvíli jsme se rozhlíželi, četli informační tabule, prohlíželi si fasády starých domů. A pak jsme se vydali dál. Do úzkých uliček starého městečka. Mlha se začala pomalu zhušťovat, takže za chvíli šly už jen stěží přečíst názvy ulic. Šlapali jsme nazdařbůh a neměli kam si sednout do tepla.

Strach nás pohltil

Najednou mlha udeřila v takové síle, že jsme neviděli ani metr před sebe, a obstoupil nás chlad, který se nám zařezával až pod kůži. Zastavili jsme se a já chytila za ruku kromě Karlíka také manžela. Najednou jsem se necítila bezpečně. A pak se to stalo.

Z mlhy vystoupilo několik přízraků. Vypadaly jako z jiného světa.

Modrobílé tváře, podivné oblečení. S manželem a vnukem jsme se přitiskli ke zdi domu a klepali se strachy. Přízraky se k nám přibližovaly a s nimi sílil i mrazivý chlad. Najednou jsem se ani já, ani manžel nemohli nadechnout. I malý Karlík lapal po dechu. Už jsem si myslela, že to je naše poslední hodinka.

A pak se náhle mlha rychle zvedla, přízraky se rozplynuly a teplota stoupla. Chvíli trvalo, než jsme se vzpamatovali.

Stáli jsme jen několik kroků od pomníku, kde byla vzpomínková deska, na které stálo, že zde zemřelo několik lidí rukou nacistů během druhé světové války. To, co jsme viděli, byly snad jejich ubohé duše?

Jarmila (64), Kolínsko