Mé kamarádce život připravil těžké zkoušky. Při nehodě přišla o manžela, se kterým měla tři syny. Tato tragédie negativně poznamenala celý budoucí život rodiny.
Vždy jsme Ingrid záviděli štěstí. Už na střední škole si našla svoji velkou lásku, se kterou sice přišla do jiného stavu už před maturitou, ale ona i její Míra zářili štěstím. A tak se nechala ostaršit a už v sedmnácti letech se vdávala.
Krátce po svatbě se jim narodil první chlapeček, kterého pojmenovali – jak jinak – po tatínkovi.
Ingrid byla vždy celkem normální studentka a tak maturitu zvládla spolu s námi v řádném termínu i s miminkem. Zřejmě ze samé radosti, jak jim vše vychází, netrvalo dlouho a mladí manželé čekali další dítě. K malému Mirečkovi přibyl Ondra a za další čtyři roky i Vítek.
Štěstí ukončila smrt
Mirek byl pracovitý chlap, který dělal na montážích a rodinu dokázal dobře zabezpečit. Veškerý svůj volný čas, když byl doma, věnoval jen své rodině.
S kluky podnikal bojovky, chodil hrát fotbal, pěstovali různou domácí havět a vůbec syny vedl k lásce k přírodě. Zdálo se, že tuhle rodinu nemůže nic rozházet. Mirek se ale jednou nevrátil domů.
Na montáži spadl z konstrukce a byl na místě mrtev. Z Ingrid byla ze dne na den sedmadvacetiletá vdova s desetiletým, téměř devítiletým a pětiletým synem. Všichni jsme se snažili pomáhat, ale tátu nikdo nenahradí. A tak tato tragédie rodinu těžce poznamenala.
Kluci se starali o mámu
Má kamarádka se více než dva roky topila v slzách a my se obávali nejhoršího. Přesto rodina nějak fungovala, a my se až divili, že s kluky v té době nebyly žádné větší problémy a že ani ve škole se jejich prospěch nijak zásadně nezhoršil.
Viděli jsme v tom odkaz jejich táty, který je naučil být pozornými chlapy, a všichni tři byli až dojemní, jak se snažili zastat roli otce a pečovat o svoji matku.
Jak se později ukázalo, na jednu stranu to bylo obdivuhodné, ale později to nikomu štěstí nepřineslo. Prvorozený Mireček se totiž do postavení hlavy rodiny vžil natolik, že své postavení nehodlal nikomu přenechat.
Chtěl velet
Ingrid byla mladá ženská, která si po třech letech našla přítele, kterého si přivedla domů. A to byl kámen úrazu! Nebyl totiž nikdo, koho by kluk, který se v té době dostával do puberty, dokázal přijmout anebo snad dokonce respektovat!
A tak nastaly sveřepé boje o moc, ve kterých puberťák neměl proti dospělému šanci.
Mladší bráchové se se situací dokázali smířit o něco lépe než on a tak tím nejhorším byl jen Míra.
Ingrid možná věřila, že chlap bude ve výchově přínosem nejen finančním, ale je jasné, že tátu klukům nemohl nahradit nikdo, tím spíš, že zrovna ten jejich byl opravdu výjimečný.
Napřed tráva a pak perník
V dobré víře, že situaci vyřeší, poslala Míru na střední školu mimo město a tak se přestěhoval na internát, kde začaly jeho problémy. Nejprve začal hulit marihuanu a později experimentoval s čímkoli, na co měl nebo co se mu dostalo pod nos.
Střední školu sice ještě dodělal, i když jednou propadl, ostatně – byla to škola soukromá a tudíž i o něco benevolentnější, a maturitu si dodělával až na podzim, ale zkoušku z dospělosti dostal.
Ve svých dvaceti letech měl jediný zájem a tím byl v té době především pervitin.
Všude pracoval krátce
Občas se vracel domů, odkud zase utíkal po té, co všem doma vybral úspory. Nakonec ho tam už nechtěli ani bráchové. Ingrid každou chvíli chodily domů upomínky na dluhy, které její nejstarší synek nadělal.
Ona ho chtěla chránit a vše za něj platila, dokud na to měla. Nakonec se jí Míra stejně ztratil z dohledu.
Měnil stále čísla, takže se mu nemohla ani dovolat. Jednoho dne přišla rána! Ingrid se náhodou dozvěděla, že dluhy jejího syna se na sociálním, zdravotním a na daních blíží už ke dvě stě padesáti tisícům.
A to ještě nemusely být zdaleka všechny, které opravdu nadělal. Úplně ji to odrovnalo.
Nejhorší totiž bylo, že Mirek měl trvalé bydliště v jejím bytě, který měla už pár let v osobním vlastnictví, a jí teď hrozila exekuce. Tolik peněz, aby odvrátila katastrofu, by dohromady ani nedala!
Nezbylo tedy než jednat
Chvíli mi trvalo, než jsem ji přesvědčila, aby jako majitelka bytu svého syna odhlásila z místa trvalého bydliště. Tím on získal adresu na obecním úřadu a ona tak odvrátila hrozbu, kdy rodinu jeho vzrůstající dluhy mohly připravit o střechu nad hlavou. Mirek jí to nemohl odpustit a na pár let se jí ze života ztratil úplně.
Nakonec prý před dluhy utekl do zahraničí, kde ale údajně ve svém stylu života stále pokračuje. I když to Ingrid velmi těžce nesla, nakonec sama uznala, že neměla na vybranou, protože dluhy každého dostanou, jen to nemusí odnést ti nevinní.