Někdy je těžké odolat pokušení, které se naskytne. Mé špatné úmysly ale byly hned potrestána.

V různých anketách, které člověk najde v časopisech nebo na internetu, lze odpovídat i na otázku, co bychom udělali s nalezenými penězi. Já jsem vždycky odpovídala, že bych je odevzdala. Ve skutečnosti jsem se ale zachovala jinak.

Vyhrála třetí možnost

Tu peněženku jsem našla na procházce přírodou kousek za městem. Ležela v trávě a když jsem ji zvedla, zatajil se mi dech. Bylo totiž hned vidět, že je naditá bankovkami.

Prohlížela jsem všechny ostatní složky peněženky, abych našla nějaké doklady nebo identifikační průkaz.

Nic tam nebylo, pouze ty peníze. Jednalo se o slušnou sumu, většina těch bankovek byly pětitisícovky. Přemýšlela jsem, co mám udělat,. Nejprve mě napadlo, že půjdu na policii a tam nález poctivě odevzdám. Pak se mě ale zmocnily pochybnosti. Jaká je šance, že by se tam někdo o peníze přihlásil?

A jak dokáže, že patřily jemu? Druhou možností bylo nechat peněženku tam, kde jsem ji našla. Třeba se pro ni někdo vrátí, nemusela tu ležet moc dlouho. Nakonec ale bohužel zvítězila možnost třetí. Peněženku jsem si přivlastnila a odnesla s sebou domů.

Šokující chvíle

Doma jsem peníze pečlivě přepočítala a začala jsem uvažovat, co si za ně koupím. Zmocnila se mě rozmařilost, hned jsem měla v hlavě spoustu věcí, které jsem sice nepotřebovala, ale udělaly by mi radost.

Nevadilo mi, že by to bylo k cizí škodě. Když jsem všechny bankovky rozložila na stole, stalo se něco strašného. Zatmělo se mi před očima, až jsem málem omdlela a potom začaly peníze mizet.

Zděšením jsem vykřikla a ještě dlouho jsem se pak dívala na prázdné místo, které po bankovkách zbylo.

Nakonec se doslova vypařila i nalezená peněženka. Dnes se za tu příhodu stydím. Myslím si, že to nejspíš byla nějaká zkouška ze strany vyšších sil – zkouška, ve které jsem zklamala.

Jitka Č. (56), Bruntál