Některé předměty mají v sobě tajemnou moc a ukazují budoucnost.

Poté, co kdysi zemřela moje babička, odstěhovali rodiče všechny její věci k nám na půdu. Tam ležely dlouhá léta. Mezitím zemřeli i otec s matkou a v domě jsem žila já s manželem a dospělou dcerou. Jednoho dne jsem se rozhodla půdu trochu vyklidit.

Měla jsem krev na obličeji!

Mezi starými věcmi po babičce jsem objevila jedno středně velké zrcadlo. Líbilo se mi, jak vypadalo starodávně, a rozhodla jsem se, že ho pověsím na chodbu. Nevěděla jsem, jakou má ve skutečnosti tajemnou moc.

Když jsem si po pár týdnech před odchodem ven kontrolovala účes, všimla jsem si, že mám na tváři pramínek krve.

Sáhla jsem si na obličej ve snaze krev setřít, ale žádnou jsem tam neměla. V zrcadle se ale odrážela a bylo jí čím dál víc. Rozběhla jsem se do koupelny, abych se podívala do jiného zrcadla, ale tam bylo vše v pořádku. Nechápala jsem to.

Spěchala jsem na setkání s kamarádkou, takže jsem to dál neřešila. Nasedla jsem do auta a rozjela se. Jezdila jsem vždy opatrně, ale co je to platné, když se vždycky objeví někdo, kdo řídí bezohledně. Z pravé strany do mě vrazil vůz, který mi nedal přednost.

Odnesla jsem to pár škrábanci a odřeninami. Z jednoho toho škrábance mi po obličeji tekla krev přesně tak, jak jsem to předtím viděla v zrcadle!

Stalo se to i dceři!

Příhoda se zrcadlem se opakovala za měsíc. V tom zmatku po havárii jsem na ni málem zapomněla, ale připomněla mi ji dcera, když mě k zrcadlu zavolala. Ptala se, jestli tam vidím něco divného. Nic neobvyklého jsem nespatřila.

Dcera vyplašeně tvrdila, že v odraze vidí svoji ruku v sádře. Vyprávěla jsem jí o tom, co se mi přihodilo. Dva dny nato si dcera skutečně zlomila ruku. To už jsme raději zrcadlo dali zpátky na půdu. Později jsem ho prodala do starožitnictví.

Zajímalo by mě, ke komu se dostalo a jestli si uchovalo tu tajemnou moc předpovídat zranění.

Vladislava N. (61), Mělník