V cizině možná mají moře,pláže, velehory a ledovce, ale upřímně: Na Mont Everest lezou jen šílenci. Co je ve světě velké, je u nás v Čechách krásné. I my máme krásná místa, nad kterými se dá žasnout! Dojedete si tam klidně vláčkem a uděláte si skvělý jarní výlet!
Ledovcová jezera na Šumavě
Nestihnete je vidět všechna za jeden den. Nejlépe se vydat do Železné Rudy, odkud ke dvěma největším a nejznámějším, Černému a Čertovu, vedou k úpatí Jezerní hory červené turistické značky.
Odměnou vám bude krásný pohled na průzračnou vodu, ve které se zrcadlí siluety temných smrkových lesů.
K nejmenšímu jezeru Laka vede červená z Rudy na druhou stranu, vládne tam tajemná atmosféra. Asi nejobtížnější přístup je k Prášilskému jezeru, vzdálenému další tři kilometry, ale zato se k němu váže tragický příběh o utopeném mladíkovi.
Plešné jezero leží až na jihu u Lipna a Výletníci k němu míří od nádraží v Nové Peci. Tady je výhled smutný: smrky nad jezerem uschly kvůli kůrovci.
Pravčická brána a okolí
Velice romantické prostředí národního parku Pravčická brána, oblíbené odedávna trampy a svátečními „desperáty“ je nejlépe dosažitelné od nádraží v Hřensku.
Když odbočíte po červené do skalního údolí na rozcestí Tři prameny, máte v lesnaté rokli pocit pomalu jako hrdina z „májovky“. Odměnou je pak úchvatný pohled na známý skalní most a nějaká ta dobrůtka ve stylové dřevěné restauraci Sokolí hnízdo.
Vytrvalci pokračují dál mezi roztodivnými skalními útvary přes Mezní louky až k Divoké soutěsce, odkud turisty vozí říčkou Kamenicí mezi skalními stěnami loďky.
Další možností je vzít to zpátky pěšky cestičkami po druhém břehu Kamenice a soutěžit, kdo první uvidí starou pohraniční pevnůstku.
„Sopky“ u Františkových Lázní
Pro nás Čechy je přírodní rezervace Soos těžká exotika už proto, že u nás tektonická činnost jinak už dávno vyhasla.
Dostanete se sem velmi pohodlně vláčkem z blízkých Františkových Lázní nebo z Chebu do staničky Nový Drahov a odtud je to do geologického parku už jen pár kroků.
Dřevěný chodníček dlouhý 1,2 km vás zavede k malým bahenním sopkám zvaným mofety, ve kterých se vaří a bublá minerální voda a stoupá sirný zápach. Připadáte si trochu jako na jiné planetě, ve skutečnosti jste na dně vyschlého minerálního jezera.
Najdete tu i pítko s vyvěrajícím Císařským pramenem. Lokněte si, ale laskomina to není. V celém rašeliništi žije řada vzácných živočichů. Schválně, kdo si všimne vodouše, bahenního ptáčka?
Jeskyně Moravského krasu
K závratnému pohledu do nitra propasti Macocha se můžete dostat procházkou ze vsi Sloup po červené hlubokým kaňonem Pustý žleb, kdy minete řadu jeskyní, jako Kůlna, Brumlerka či U tří síní, a do většiny se lze za mírné vstupné i podívat.
Zajímavý je pohled na Vavřinecké propadání, kde v zemi mizí ponorná říčka Punkva. Od jihu, ze Skalního Mlýna, jezdí k Macoše silniční vláček, a nedosti na tom, do Macochy můžete sjet nebo z ní vyjet lanovkou.
Nejromantičtější cesta do Macochy je ovšem loďkou po Punkvě průzračně smaragdovou vodou jeskyněmi s bohatou krápníkovou výzdobou. První, Druhé, Třetí podzemní jezero, až konečně doplujete k vrcholu podzemního „paláce“ – k Pohádkovému dómu.
Beskydský prales Mionší
Nenajdete ho jen tak v nějakých Beskydech, ale v Těšínských Beskydech u slovenských hranic.
Nejlépe do něho proniknete z Dolní Lomné po modré značce, a musíte si pak vyčíhat správnou odbočku vlevo po lesácké cestě zhruba po dvou a půl až třech kilometrech chůze do kopce.
Odměnou vám bude krkolomná, spletitá cesta národní přírodní rezervací, kdy se vám naskytnou pohledy, jež kdysi viděli možná tak lovci mamutů: neporušený, samovolně a bez zásahů rostoucí divoký prales.
Pokud se vám ve spleti stromů podaří udržet západní kurs, propletete se pod vrcholem Velké Polany a seběhnete to dolů Horní Lomné, kde si, unaveni, dáte konečně něco k jídlu a pití. Zdejší hotely Salajka a U studánky se o vás už postarají.
Hromová hora Milešovka
Milešovka se v Českém středohoří tyčí tak hrdě, že se na ni počátkem 19. století vyškrábal slavný německý cestovatel von Humboldt a neváhal ji označit za třetí nejkrásnější vyhlídku na světě.
Fakt je, že je na ní pěkně větrno a přitahuje bouřky, odtud Hromová hora neboli německy Donnersberg. Vystoupit se na ni dá ze všech stran, od jihu z Milešova, od západu z Černčic, od Východu z Velemína i od severu z Bílky.
Po výstupu nahoře najdete meteorologickou stanici, jež tu funguje už 110 let, a restauraci, což ocení každý turista. Zejména neuhrane dvacetimetrovou rozhledna, která poskytuje fantastický výhled do kraje.
Z té vás ovšem vyženou, pokud se začne kazit počasí, protože přitahuje blesky. No, Hromová hora!