Počet bakterií v našich střevech je vyšší než počet buněk, které nás utvářejí. Střeva jsou navíc klíčovým orgánem pro naši imunitu. A to zdaleka není všechno. 

Poslední výzkumy ukazují, že například na tvorbě serotoninu, hormonu štěstí, se podílejí také naše střeva ve spolupráci se střevními mikroby. Dokonalý pocit pohody tedy zdaleka není jen otázkou rozpoložení emocí v našem mozku.

Strava je základ

Průmyslově zpracovaná jídla (polotovary) se vyrábí v podmínkách téměř sterilních. Taková strava ovšem naše střeva žádnými prospěšnými bakteriemi neobohatí.

Pro jejich zdraví je potřeba jíst co nejvíce potravin bohatých na prospěšné bakterie, například kvašenou zeleninu či zakysané mléčné produkty, které nejsou zatížené chemií.

Také je potřeba dostatek vlákniny, která působí ve střevech jako kartáč a zbavuje je hnilobných zbytků, tj. čerstvé ovoce, zeleninu a celozrnné výrobky.

Pozor na antibiotika

Užívání antibiotik se čas od času nevyhneme. Jsou to dobré léky, které si umějí poradit s většinou nemocí způsobených bakteriemi. Jenže neumí rozlišit ty škodlivé od dobrých, a tak likvidují i užitečný mikrobiom ve střevech.

To pak může vést k potížím, jako jsou například průjmy. Proto se doporučuje současně s antibiotiky užívat probiotika, tedy přátelské bakterie, aby zůstalo zdraví střev co možná nejvíce zachováno.

Případně přidat ještě prebiotika, tedy látky, které jsou pro prospěšné střevní bakterie živnou půdou.

Na dovolenou

Také na dovolené – a nemusí to být jen v exotických krajích – číhají nepřátelské bakterie, jako například salmonela či E-coli. I ty mohou naše zažívání dost rozhodit.

Proto je dobré přibalit si s sebou některý z doplňků stravy s obsahem prospěšných bakteriálních kmenů laktobacily a bifidobacterie. Je vhodné je užívat jak jako prevenci, tak i pro řešení případných průjmových onemocnění.