Mnozí lidé si ponechávají různé věci jako památku na nějakou událost. Já mám schovaný jeden budík.

V mládí jsem pracovala v jednom podniku zahraničního obchodu. Dělala jsem tam referentku a snila o nějakém povýšení. Příležitost se naskytla, když měl přijet důležitý zákazník z Holandska a šéf oddělení mě k tomu přibral.

Probuzení přineslo šok

U pracovní večeře v luxusní hotelové restauraci jsem si tenkrát připadala, jako by se přede mnou otvíral nový svět. Druhý den jsem měla s Holanďanem a šéfem jet na veletrh do Brna. Odjezd byl hodně brzy ráno. Z večeře jsem se domů vrátila pozdě, měla jsem to přes celou Prahu.

Byla jsem natolik rozrušená novými možnostmi, že se mi dlouho nedařilo usnout. Spoléhala jsem ale na svůj budík, že ráno vstanu včas. Budík ale zklamal. Buď úplně selhal, nebo zvonil a já se nevzbudila z tvrdého spánku. Každopádně když jsem otevřela oči, zažila jsem šok.

Bylo osm hodin, příliš pozdě na to, než abych mohla něco napravit. Tenkrát ještě nebyl internet ani mobily, takže jsem se nemohla ani omluvit. Do práce jsem se vydala naprosto zničená.

Měla jsem hlavu plnou černých myšlenek a tak se stalo, že mě málem přejelo auto, když jsem vešla do vozovky. Řidič zastavil na poslední chvíli!

Ostuda i úspěch

Z auta vyskočil mladík asi mého věku a začal mi nadávat. Pak se podíval na moji uslzenou tvář a místo spílání mě najednou utěšoval. Zeptal se mě, kam jedu a nabídl se, že mě tam doveze. Po cestě ze mě vymámil slib, že mi odpustí za to, když s ním půjdu na večeři.

Bylo mi v tu chvíli všechno jedno a tak jsem souhlasila a dala mu na sebe spojení. V práci jsem měla ostudu a průšvih. Věděla jsem, že na nějaký kariérní postup můžu zapomenout. Zato v soukromí se to opravdu rozjelo.

Na slíbenou večeři jsem šla, z řidiče se vyklubal opravdu skvělý chlap a za rok jsem si ho vzala. Jsme spolu už pětatřicet let a máme dvě dospělé děti. A ten budík je opravdu rodinnou památkou!

Jiřina R. (57), Slaný