To, jak moc mě ovlivňují šťastné a nešťastné dny, jsem si uvědomila už po maturitě.
Různým číslům se přisuzují všelijaké vlastnosti. Nejčastěji lidé věří, že třináctka přináší smůlu a sedmička štěstí. Když se ohlédnu za svým životem, musím přiznat, že na tom opravdu něco je.
Proklínala jsem třináctku!
Byla jsem vždycky spíš takový rozumový typ, co nedá na nějaké pověry. Zatímco se kamarádky děsily pátku třináctého, pro mě to byl normální den jako každý jiný – což se ostatně pokaždé potvrdilo.
Poprvé jsem se s neblahým působením třináctky setkala v době dospívání, a to hned dvakrát. Psal se třináctý březen, když se se mnou rozešel můj první kluk, opravdová velká láska.
Věděla jsem, že to datum do smrti nezapomenu a opravdu jsem si ho pak v životě mockrát připomínala. Podruhé to pak bylo při maturitních zkouškách. Cítila jsem se celkem sebejistá a připravená, ale trémou jsem úplně zkolabovala a dva předměty jsem neudělala.
A datum? Třináctého června. To už jsem tu číslovku opravdu proklínala, i když jsem si nemyslela, že by za něco mohla. Podvědomě jsem se ale začala vyhýbat tomu, abych důležité věci plánovala na kterýkoliv třináctý den v měsíci.
Ovlivnila jsem datum porodu?
Úplně opačný vztah jsem pak začala mít k číslu sedm, které má přinášet štěstí. Zjistila jsem totiž, že mi opravdu přeje. S Honzou, mým manželem, jsem se poprvé setkala sedmého září. On sám se narodil sedmého května.
Sedmý den jednoho měsíce za několik let jsem se dozvěděla úžasnou a dlouho očekávanou zprávu – po mnoha marných pokusech o otěhotnění jsem konečně čekala dítě. A dcerka se pak narodila sedmého listopadu. V ten den jsem definitivně uvěřila v kouzelnou moc čísel.
V dalším průběhu života se mi to začalo jenom potvrzovat. Všechny zlé, smolné a nešťastné věci měly co do činění s číslem třináct, všechno krásné, dobré a příznivé bylo spojeno se sedmičkou.
Sled událostí nakonec postupně přesvědčil i Honzu, který byl v tomhle směru ještě více pragmatický než já. Přála jsem si mít ještě další dítě a přemluvila jsem manžela, abychom se o jeho početí snažili sedmý den v měsíci.
I když Honza dál popíral, že by to mělo přímou spojitost, podařilo se mi otěhotnět hned na první pokus. Trochu mě pak vyděsilo, když mi řekli, že syn, kterého jsem čekala, má přijít na svět třináctého února. Takové datum jsem si doopravdy nepřála.
Podvědomě jsem se upínala ke šťastné sedmičce. Manžel pak tvrdil, že jsem si tím podvědomě porod přivolala o něco dřív, faktem ale bylo, že i náš druhý potomek měl sedmičku v datu narození.
Věděla jsem, co mi třináctého řeknou
O své slovo se časem přihlásila i třináctka. Přihodil se mi nepříjemný úraz, komplikovaná zlomenina nohy – stalo se to třináctého a dokonce v pátek.
Úraz měl bohužel trvalé následky, už nikdy jsem nemohla chodit úplně normálně, zůstalo mi napadání na pravou nohu. Staly se ale mnohem horší věci: můj mladší bratr zemřel třináctého května při autonehodě. Dva roky nato těžce onemocněla maminka.
Její stav se během pobytu v nemocnici kriticky zhoršil. Když mi pak třináctého října odtamtud volali, věděla jsem, co mi řeknou. Pak se propouštělo u nás v práci – výpověď jsem dostala rovněž třináctého.
O tom, jakou magickou roli hrají v mém životě pověstná čísla, jsem nakonec přesvědčila i dceru. Vdávala se sedmého a – věřte nebo ne – rovněž sedmý den v měsíci přivedla na svět své první dítě, mojí vnučku.
A tak se celý život vždy těším na to, co mi přinese jedno šťastné a jedno nešťastné datum. Ne vždy mě potká nějaká tragédie a ne vždy mám důvod k radosti. Ty hlavní události jsou ale pokaždé s těmito čísly spojené!
Svatava L., (58), Zlín