Když byly synovi čtyři roky, jeho otec nás opustil. Od té doby jsme byli jen já a on. Mám s ním krásný vztah, ovšem můj nový přítel pro to nemá pochopení.

Vdávala jsem se mladá, musela jsem, dítě bylo na cestě.Jeho otcem byl můj kolega z práce. Mně bylo dvacet a jemu o osm let víc. Jeho rodiče ze mě nadšení nebyli, vedle svého syna si představovali někoho jiného.

Já byla holka z vesnice s maturitou, on vysokoškolák.Manželství vzalo rychlý konec. Od rozvodu jsem manžela neviděla, vím jen, že se znovu oženil. Přesně podle maminčiných představ. My si s Tomášem stačili sami.

Naštěstí mám skvělé rodiče, kteří mi se vším pomohli.Syn mě nikdy nezlobil, o tom, že byl v pubertě, ani nevím. Od šestnácti chodil na brigády, aby si mně nemusel říkat o peníze.

Vstoupil mi do života

Před rokem odjel Tomáš pracovat na rok do Anglie. Byl z toho nadšený a moc se těšil.Já už tak nadšená nebyla, věděla jsem, že mi bude moc chybět. Jemu jsem to ale najevo dát nemohla. Asi dva měsíce po jeho odjezdu jsem se seznámila s Pepíkem.

Je o dva roky mladší, rozvedený a má třináctiletou dceru.Po dlouhé době to byl muž, který mě zaujal. Možná v tom roli hrálo i to, že syn byl pryč. Pepík žil v pronájmu, své ženě a dceři nechal byt.

Zpočátku jsme se scházeli jen ve městě, zašli jsme si na večeři, do kina.Pak se pomalu u mě Pepík zabydlel a domluvili jsme se, že pustí byt, když v něm vlastně vůbec nebydlí.

Klapalo nám to a já byla šťastná, že se po dvaceti letech našel chlap, se kterým můžu žít.

Je to synův domov!

Těšila jsem se, až ho pozná můj syn. Což se stalo před dvěma měsíci, když se vrátil zpátky domů. Tomáš byl naprosto v pohodě, pochopitelně o Pepíkovi věděl od začátku a moc mi ho přál. Jenže v pohodě není Pepík.

Od té doby, co s námi bydlí Tomáš, je protivný.Pohádali jsme se a on mi řekl, že nechápe, jak může tak starý kluk bydlet doma s mámou. Marně jsem mu vysvětlovala, že Tomáš je u mě doma a rozhodně ho nebudu přesvědčovat, aby se odstěhoval.

Pepík to ale nechápe.Prý můj syn je už dost velký na to, aby se staral sám o sebe. Jenže on se stará, akorát bydlí u mámy. Od návratu Tomáše z ciziny je to se mnou a s Pepíkem nahnuté.

Nevím, co dělat, mám ho ráda, nerada bych o něj přišla, ale přijít kvůli němu o syna rozhodně nechci.Myslím, že budu zase sama…

Vendula (46), Pardubice.