Blízcí lidé nám mohou nejprve pomoci, ale potom se sami stanou překážkou.  

V manželství jsem byla spokojená. S mým mužem jsme si dobře rozuměli a všechny kamarádky mi ho záviděly. O to větší šok jsem zažila, když jsem zjistila, že po celou tu dobu měl manžel spoustu milenek. Nedalo se to odpustit. Rozvod byl nutností.

Románek u moře

Po rozvodu jsem zůstala sama s dcerou Monikou. Ta se pro mě stala hlavní oporou. Snažila se pro mě neustále vymýšlet nějaký program, abych nebyla smutná a dostala se mezi lidi. Bylo jí třiadvacet let, už pracovala, ale stále se držela doma.

Během rozpadu manželství stála jednoznačně na mojí straně, se svým otcem pak přerušila kontakty. Po několika měsících už se Monika nemohla dívat na to, jak se trápím, takže nám oběma zařídila a zaplatila dovolenou u moře ve Španělsku.

Moc jsem od toho nečekala, ale stal se malý zázrak. Znovu jsem se tam zamilovala do jednoho Čecha, který tam trávil dovolenou s kamarády. S Patrikem jsme si vyměnili kontakty a naše sbližování pokračovalo i po návratu od moře.

Bydleli jsme sice každý v jiném městě, ale to nám nebránilo dvakrát týdně se sejít v restauraci nebo jet v sobotu na výlet.

Nedokázala jsem to odpustit

Byla jsem znovu šťastná. Také Monika se tvářila spokojeně a nezapomínala zdůraznit, že za svého nového přítele vlastně vděčím jejímu nápadu s dovolenou. Jenže právě dcera nakonec stála za dalšími komplikacemi.

Patrik mi jednoho dne navrhl, abychom bydleli společně. U něho v podnájmu to ale nešlo, jedinou možností byl můj byt. To by ale znamenalo, že by musela odejít Monika.

Patrik mi to řekl takhle přímo, s dovětkem, že je přece dospělá a měla by se umět postarat sama o sebe. Asi bych dokázala pochopit nebo odpustit spoustu jiných věcí, ale ne to, když po mě někdo žádá, abych mu dala přednost před svým dítětem – i když je dospělé.

Na tomhle bohužel náš vztah ztroskotal. S Patrikem jsme se nerozešli ve zlém, jen jsme se odmlčeli. Dál jsem sama a bydlím s dcerou, ale věřím, že to tak nebude napořád. Jarmila S. (47), Třebíč