Příběhy – 14. stránka

Příběhy

Nedokážu odpustit kamarádce takovou zradu

Ve slabé chvilce jsem svěřila kamarádce své největší tajemství. Zneužila mé důvěry. U mě už pochopení a pomocnou ruku nenajde. Nikdy! Anetu jsem považovala za svou nejlepší kamarádku. Od dětství jsme si říkaly všechno. Většinou to byla ona, kdo měl problémy, a já trpělivě poslouchala jako pověstná vrba. Pak ale přišla chvíle, kdy jsem se potřebovala někomu svěřit […]

od Karla Pelikánová

Nejhezčí dárek jsem dostala od vnuka

Nejprve jsme museli najít starou vánoční hvězdu. Na loňské Vánoce vzpomínám obzvlášť ráda. Seděla jsem tehdy u kuchyňského stolu a balila poslední dárky, když jsem si všimla, že krabice s ozdobami není úplná. Chyběla v ní hvězda, kterou kdysi vyřezal můj tatínek – ta, která vždycky patřila na vrchol stromku. Bez ní by Vánoce nebyly […]

od Petr Stránský

Nová Epocha na cestách: Společně za krásami naší vlasti

Už máte v nadcházející turistické sezoně vybráno, které zajímavosti a pamětihodnosti České republiky navštívíte? V prodeji je právě nové číslo Epochy na cestách, které vám při rozhodování určitě pomůže. Nejobsáhlejší průvodce po krásách Čech, Moravy i Slezska Epocha na cestách je i letos praktickým společníkem pro co nejúžasnější strávení volného času a inspirací pro vyjížďky […]

doporučujeme

Stále bude součástí mého srdce i života

Když zemřela maminka, nevěděla jsem, jak dál. Nešlo jen o smutek, šlo o to, že se rozpadl svět, který jsem do té doby považovala za bezpečný. Zemřela v březnu, nečekaně. Volali mi z nemocnice, že se jí přitížilo. Byla jsem tehdy v práci, přímo na dílně, a najednou se všechno rozmazalo. Pamatuju si, že jsem si vzala […]

od Johana Hůlková

Vánoční večer jsem prožila v nemocnici s pacienty

Práce zdravotní sestry, to nejsou jen léky nebo obvazy. Léta plynou jako voda, zvlášť, když je počítáte na služby v nemocnici. V oboru jsem už pětatřicet let. Má mna zádech pár křížků, ale v nohách pořád dost elánu, jen oči už tolik neslouží. Poznají ale poznají bolest, strach a taky tu malou jiskřičku naděje v […]

od Petr Stránský

I takové může být sváteční tajemství

Čekal mě neobvyklý Štědrý večer. Věděla jsem, že až pod stromečkem promluvím a cosi prozradím, budou se dít všelijaké věci. Proto jsem se bála. Naštěstí jsem na to nebyla sama! Hrůzou se mi třásla kolena. Vánoce jsou mimo jiné i časem nejrůznějších tajemství, vymýšlíme překvapení, koumáme, jaké koupit dárky, a kam je schovat. Jenomže to moje tajemství bylo […]

od Karla Pelikánová

Správné dárky jsem vybrala podle znamení

Díky astrologii jsem zachránila Vánoce i jeden vztah. Měla jsem kdysi malý obchůdek s čaji a bylinkami. Všichni mi říkali, že jsem tak trochu čarodějka. Já jim odpovídala, že jen věřím v energii a ve hvězdy. Před několika lety to zachránilo jedny Vánoce. Špatný výběr se jich dotkl Můj syn, Petr, je Býk jak vyšitý. […]

od Petr Stránský

Po operaci jsem se konečně zastavila

Když mi lékař oznámil, že operace je nevyhnutelná, seděla jsem v jeho ordinaci a snažila se tvářit statečně. Ale uvnitř, v hloubi duše, se mi všechno třáslo. lovo „operace“ mi znělo jako konec. Konec pohybu, konec jistoty, možná i konec mě samotné. Šlo o páteř. Dlouho jsem bolest ignorovala, pak jsem ji maskovala prášky a nakonec jsem ji začala brát […]

od Johana Hůlková

Anděl z dřeveného Betléma zachránil chlapečka

Měla jsem nejprve zvláštní vidiny a potom opakovaný sen. Vánoce jsem měla vždy ráda i proto, že jsem se starala o jeden velký dřevěný Betlém na náměstíčku. Moji známí se mi smáli, že jsem spíš strážkyně než údržbářka, ale pro mě to bylo něco svatého. Cítila jsem, že každá figurka i každý kousek mechu jsou […]

od Petr Stránský

Nález v parku všechny potěšil

V nouzi nejvyšší je pomoc boha nejbližší. Myslím, že na této větě je mnoho pravdivého. Na Štědrý den jsme dostali dárek shůry za dobrý skutek. Prožila jsem už mnoho Štědrých dnů, nikdy se nám ale nestal takový zázrak, jako kdysi, když byly naše děti malé. Byly to naše nejchudší Vánoce. Já byla na mateřské s mladším synkem […]

od Karla Pelikánová

Jak si nás našla morčata Pat a Mat

Nikdy jsme žádné domácí mazlíčky neměli, až nyní v důchodu si to naplno užíváme. Naše vnoučata se díky nim k nám moc těší. Jen se o ně musíme dělit se sousedem. Já ani můj muž jsme jako děti nikdy doma neměli žádné zvíře. Proto jsme ani neplánovali, že bychom si domů nějakého mazlíčka pořídili. A našim dětem jsme to také […]

od Karla Pelikánová

Vybrala jsem si krok do neznáma

Bylo mi osmačtyřicet a měla jsem pocit, že žiju život, který se mi už dávno přestal líbit. Pracovala jsem jako vedoucí oddělení v menší firmě, kde jsem znala každého. ěděla jsem, kdo měl s kým pletky a už je nemá, doslechla jsem se, kdo je brzy bude mít a s kým, znala jsem nálady svého šéfa i podřízených, včetně toho, kdo si […]

od Johana Hůlková

Zoufale jsem si přála, aby byl Ježíšek bohatý

Dostali jsme se do finančních potíží. Neuměla jsem si představit Vánoce bez dárků, a tak jsem jako smyslů zbavená začala propadat hazardu. Tohle zkusil asi každý. Čas od času si koupit los a doufat, že to konečně vyjde. Kdykoli jsem to udělala, většinou následovalo zklamání, jen ve výjimečných případech jsem vyhrála směšnou částku. Tu jsem pak proměnila […]

od Karla Pelikánová

Štědrovečerní večeře přinesla usmíření

Rozpačitou náladu změnila nečekaná událost. Moje tři děti byly tři dospělé, tvrdohlavé duše. Když si po jedné hádce vmetly do tváří spoustu nepěkných věcí, přišla naše rodina o zvyk trávit Vánoce společně. Po několika takto promarněných letech jsem se rozhodla, že to spravím. Vládla napjatá atmosféra Připravila jsem štědrovečerní večeři jako za starých časů. Zavolala […]

od Petr Stránský

Vánoční balíček potěšil i mladého kurýra

Den před Štědrým večerem jsem zažila hezké setkání. Občas vzpomínám na bílé Vánoce, které jsem zažívala v dětství a v mládí. Na svátky, o kterých chci vyprávět, ale sníh nenapadl, jen trochu mrzlo, takový ten šedivý mráz. Seděla jsem u okna v mém oblíbeném křesle a dívala se ven. V podvečer před Štědrým dnem to […]

od Petr Stránský

Nikdy neříkejte dívce, že je tlustá

Před lety jsem prožívala komplikované životní období, chodila jsem i po doktorech, všichni byli bezradní. Ale nakonec mě vyléčilo něco úplně jiného než bílé pláště. Láska! V mládí jsem onemocněla mentální anorexií, zavinila to nešetrná poznámka režiséra, že jsem tlustá. Přitom sám vážil asi tak sto kilo, patrně si myslel, že to u chlapa nevadí. Byl to režisér-amatér, […]

od Karla Pelikánová