Zahrady s ovocnými stromy dnes opět zažívají zlaté časy. Kromě tradičních ovocných stromů se můžete rozhodnout i pro drobné ovoce. Jak taková ovocná zahrada může vypadat a co zvolit pro velký či malý prostor?

Jaro je jako stvořené pro založení ovocné zahrady. Pokud se stále nemůžete rozhodnout, jestli do své zahrady vysadíte jen okrasné rostliny a ovocným stromům se vyhnete, máme pro vás několik argumentů, proč to nedělat.

Ovocné stromy jsou i krásné

Častým důvodem, proč se majitelé zahrady rozhodnou vynechat ovocné rostliny, je touha po vyloženě okrasných rostlinách. Jenže ovocné stromy na jaře rozehrají tu nejkrásnější podívanou, jakou si jen dokážeme představit.

Některé druhy drobného ovoce jsou krásné i na podzim, často se totiž přebarvují do pestrých barev, což je případ borůvek, klikví, aronie i dnes oblíbeného muchovníku.

Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na dobu, kdy větve rozzáří ty nejkrásnější a také nejchutnější plody.

Ovocné dřeviny jsou prostě krásné i užitečné zároveň. Je jen na vás, jestli je vysadíte do okrasné části, nebo jim vyčleníte sad.

Ušetříte spoustu peněz

Vlastní sklizeň chutná vždycky nejlépe, což platí i u bylinek nebo zeleniny. Plně dozrálé plody jsou plné vitaminů a minerálů, takže fungují nejen jako zdravý doplněk stravy, ale také jako přirozená součást jídelníčku, na který jsme zvyklí po tisíce let.

Dalším důvodem, proč se pustit do pěstování vlastního ovoce, je i finanční úspora. Hlavně u jahod a borůvek je nezanedbatelná. Všechno ovoce se dá navíc i zavařit, některé dokonce i zmrazit, takže si na něm pochutnáte prakticky celoročně.

Nezapomínejte na včely

Víte, že jsou ovocné stromy mnohdy prvním zdrojem potravy pro unavené včely po zimě? Úbytek ovocných stromů se dokáže neskutečně podepsat na populaci těchto užitečných opylovačů.

Spojení včel a jabloní nebo třeba hrušní a dalších ovocných stálic má navíc svou logiku.

Ovocné květy představují pro včely zdroj potravy a včely je naopak za odměnu opylují, takže se urodí více ovoce. Právě proto je důležité dávat do ovocných zahrad také včelí úly, všechno pak dává ten nejlepší smysl.

Jak může vypadat ovocná zahrada?

Záleží hlavně na vás a na tom, kolik místa můžete těmto rostlinám dopřát. Že se dá ovoce vypěstovat na terase, už víme, ale pokud máte zahradu, otevírají se vám zcela nové možnosti.

✿ Buď se můžete rozhodnout pro to vysadit stromy i do okrasné části zahrady, nebo jim rovnou dopřejte ovocný sad. I když se někteří majitelé zahrad nechtějí pouštět do pěstování větších ovocných stromů, i tak si neodpustí drobné bobuloviny. Ty většinou nacházejí místo na speciálním ovocném záhonu.

✿ Množství vysazených stromů a keřů záleží i na tom, kolik ovoce jste schopni zpracovat a spotřebovat. Pokud si nechcete po celý rok kupovat jablka a máte možnost je během zimy uskladnit, určitě volte kombinaci letních, podzimních a zimních odrůd.

Popřemýšlet nad množstvím se vyplácí i u borůvek nebo jahodníku. Jestliže plánujete ovoce také zpracovat, v případě jahodníku počítejte s plochou nad deset metrů čtverečních. Borůvkových keřů byste měli mít více než pět.

✿ Při rozhodování o výsadbě ovoce berte v úvahu i jejich údržbu. Většina dřevin bude plodit i bez péče, je ale dobré každý rok keře i stromy prořezat.

Jde to i na balkonu a terase

Ikdyž ovocné dřeviny platí spíše za velikány, už dávno to tak úplně není. Jabloně, hrušně, meruňky i broskvoně seženete v miniaturních odrůdách, které bravurně porostou i ve větších nádobách na balkonu nebo terase.

Na výběr máte odrůdy sloupovité, které si po celou dobu drží štíhlý tvar, nebo odrůdy miniaturní, tedy takové, které vypadají stejně jako běžné ovocné stromy, jen dorůstají sotva metru a půl.

Zkuste také drobné ovoce

Ideálním řešením na terasu jsou všechny možné druhy drobného ovoce. V květináčích si hravě vypěstujete třeba borůvky.

Pokud nemáte místa nazbyt, poohlédněte se hlavně po kompaktně rostoucích odrůdách vyloženě určených pro pěstování v nádobách. I v poměrně stísněných podmínkách si kromě borůvek vypěstujete také lahodný rybíz a angrešt.

Skvělou volbou je rovněž jahodník. Kromě běžných odrůd můžete vyzkoušet i jahodník převislý nebo měsíční. Možností je opravdu hodně.

Tradice z ovocného sadu

Generace před námi byly na pěstování vlastního ovoce odkázány. Jabloně, hrušně i různé druhy slivoní jsou ale aktuální i dnes.

Zbytky původních ovocných sadů ještě můžete sem tam vidět ve volné krajině nebo ve vesnicích, ale jejich tradice se zase obnovuje. Pokud si chcete jeden takový, plný šťavnatého ovoce založit, poradíme vám, jak na to.

Pro hodně ovoce i pro radost

Ovocné sady byste dříve našli u každého hospodářství. Pěstovaly se v nich hlavně osvědčené odrůdy, které umožňovaly široké využití v kuchyni.

Velký důraz se kladl i na postupné dozrávání, důležitá tedy byla i ranost daných odrůd. Dnes bychom tyto odrůdy označili jako staré nebo původní.

Ani nyní nechybějí v nabídce, jsou totiž odolné proti některým „moderním“ chorobám a navíc skýtají zase trochu jiné možnosti využití.

Pokud se rozhodnete pěstovat staré odrůdy, nejširší nabídku najdete hlavně mezi jabloněmi, ale určitě stojí za pozornost i hrušně nebo třešně.

S odrůdami se dá kouzlit

Při výběru stromků se zaměřte na dobu dozrávání. V případě jabloní a hrušní se zajímejte o to, jestli se jedná o stromky letní, podzimní, nebo zimní.

Zatímco letní odrůdy nesnesou dlouhodobé skladování, o dost lépe na tom jsou odrůdy podzimní nebo rovnou zimní. Při správném výběru se můžete stát v případě jablek a hrušek naprosto samostatnými, obzvlášť pokud máte správné podmínky pro uskladnění.

Do každé zahrady

I jediný strom dokáže potěšit a pokrýt alespoň část spotřeby šťavnatých plodů. Jestliže ale máte na zahradě dost místa, vyplatí se uvažovat nad založením sadu.

Velikost sadu může být různá od několika stovek až po tisíce metrů čtverečních, záleží jen na tom, kolik místa máte k dispozici a kolik stromů jste schopni obhospodařit.

Může ušetřit spoustu času

I když se to může zdát nepravděpodobné, ovocné sady se často zakládají i z důvodu úspory a zjednodušení údržby. Je to totiž šikovné řešení hlavně pro mnohatisícové pozemky, u kterých se vyplatí nad náročností péče přemýšlet.

Zvlášť když pod korunami stromů vyroste květnatá louka. Ta je díky zástupu pestrých bylin neskutečně odolná vůči suchu a seč od vás bude očekávat jen jednou nebo dvakrát do roka.

Pozitivní zprávou je i to, že takový trávník nevyžaduje závlahu, hnojení ani vertikutaci.

Co všechno tady může vyrůst?

Jabloně, hrušně, slivoně ani třešně většinou nic zvláštního nevyžadují, ale třeba meruňky a brosk­voně už patří mezi náročnější sortiment.

I v jejich případě se dají sehnat pozdně kvetoucí odrůdy, u kterých se na tvorbě plodů nemusí podepsat mráz, nebo se dají vysadit na teplé a chráněné místo třeba ke zdi domu.

Ořechy a oříšky všeho druhu

I když jsou skořápkoviny trochu opomíjené, v posledních letech se o nich mluví stále častěji. Kromě běžných lísek a ořešáků si na zahradě můžete vypěstovat i vlastní mandle nebo pekanové ořechy.

Bývají častou součástí krajiny, ale najdete je i na rodinných zahradách nebo v sadech. Skořápkoviny jsou další možností, jak si svépomocí vypěstovat zdravou sklizeň. Jejich nespornou výhodou je i to, že se dají celkem dlouhodobě skladovat.

Líska a ořešák

Mezi skořápkoviny se řadí druhy, jejichž semena jsou ukrytá v pevném obalu, tedy ve skořápce.

I když se tomuto pravidlu trochu vymyká kaštanovník setý, který se lidově označuje jako jedlý kaštan, i tak se o něm často mluví jako o skořápkovině, ačkoli nemusíte jeho semínka z obalu získávat náročným louskáním.

Mezi nejoblíbenější „ořechy“ patří ty lískové a vlašské nebo také královské. Líska obecná bývá běžnou součástí volné přírody, na zahradách se pěstují především šlechtěné odrůdy s různou barvou, velikostí i tvarem oříšků.

Dříve se často tyto poměrně mohutné keře vysazovaly do volně rostoucích živých plotů. Určitě nebude nutné nijak dopodrobna představovat ani ořešák královský.

Chutná jádra ukrytá v pevné skořápce nesmějí chybět v žádném vánočním cukroví. Odrůdy ořešáku se liší nejen pevností skořápky, ale také barvou jádra. Kromě klasických odrůd s jemně krémovou barvou můžete zkusit i ty s fialově červenou.

Znovuobjevené mandloně

Mandloně patří mezi nejkrásnější „jedlé“ stromy. I když se dnes skloňují ve všech pádech a často se považují za novinku, pěstovaly se u nás už v minulosti.

Růžově kvetoucí mandloňové sady jsou ale už spíše výjimkou, našli byste je třeba na Moravě v Hustopečích.

I když jsou mandloně teplomilné stromy, díky šlechtění seženete i později kvetoucí odrůdy. I tak ale počítejte s tím, že podmínky pro pěstování mandloní jsou podobné jako u náročných broskvoní a meruněk.

Když máte dostatek místa

Kaštanovník setý, který je vám jistě dobře známý, rovněž patří mezi stromy s chutnými jádry. Ale v našich podmínkách se dají pěstovat i ořechovce pekanové.

Obři do velkých zahrad

Žádný drobeček není ořešák královský, ale jinak tomu není ani u kaštanovníku nebo ořechovce. Pokud vám není název ořechovce nijak povědomý, nehledejte v něm nic složitého, pod pevnou skořápkou se totiž nacházejí chuťově delikátní pekanové ořechy.

Dlouho se o této skořápkovině ve spojení s našimi podmínkami nemluvilo, přece jenom je to severoamerický druh, vyžadující teplé klima.

V současné době je ale k dostání spousta odrůd, které budou plodit i u nás. I když v domovině tento strom dorůstá do výšky okolo 50 met­rů, u nás takových rozměrů nedosáhne.

I tak mu ale dopřejte místo. Ořechovce, kaštanovníky i ořešáky můžete pěstovat jako solitéru na volném prostranství i jako součást ovocného sadu. V tom případě jim dopřejte odstup od ostatních stromů alespoň 15 metrů.

Na sklizeň si počkáte

U ořechovce se často uvádí, že si na sklizeň počkáte i dvě desítky let. Některé odrůdy to ale ve vyhovujících podmínkách zvládnou i za polovinu doby.

Podobně jako u kaštanovníku i u ořechovce počítejte s tím, že bude nutné vysadit dvě rostliny, jedná se totiž o cizosprašné dřeviny.

Okrasné i užitečné

I když jsou skořápkoviny v první řadě užitečné, jsou zároveň i zajímavé. Klidně jim dopřejte místo i v zahradě okrasné.

Líska není jenom jedna

Lísku potkáte na každém kroku, ale můžete si ji vypěstovat v mnoha zajímavých odrůdách i na vaší zahradě. Kromě lísky obecné můžete poznat také lísku tureckou. Že vám to nic neříká?

Líska turecká

Tentokrát se jedná o mohutný keř jako v případě lísky obecné. Líska turecká je strom, který dorůstá výšky okolo 15 metrů, a pokud se pro ni rozhodnete, určitě jí dopřejte dostatek místa.

Nejenže časem zahradu naprosto ovládne díky své široké koruně, ale bude tu růst třeba i sto let. Sklízet budete ořechy podobné těm, na které jste zvyklí u keřových lísek.

Pokud vám tento druh není povědomý, i tak jste se s ním určitě setkali. Je to totiž oblíbená dřevina do městských parků a alejí. Vysaďte ji do propustné hlinité půdy.

Nejlépe poroste na slunci nebo v polostínu, v suchém horkém létě jí dopřávejte občasnou zálivku.

Drobné ovoce se vejde všude

Borůvky, maliny, ostružiny, aronie nebo třeba rybíz všech možných chutí a barev. Drobné ovoce je přesně tím lákadlem, které vás v létě donutí k procházce zahradou.

Pokud stále váháte, jestli se vám na zahradu vejdou jabloně nebo jiné prostorově náročnější ovocné stromy, pak ale určitě nemeškejte s drobným ovocem. To se totiž vejde i na terasu.

Co byste si určitě měli vypěstovat

Drobné ovoce zažívá v posledních deseti letech opravdový boom.

Kromě tradičních druhů, mezi kterými nesmějí chybět angrešty, rybízy, maliny nebo třeba ostružiny, vás budou bavit kanadské nebo kamčatské borůvky, aronie, kříženci maliníku a ostružiníku v podání malinoostružiníku nebo také zahradní kiwi či o něco méně často pěstovaná klanopraška.

Stejně jako u tradičních ovocných stromů i tady bude platit, že je potřeba předem si promyslet, jestli si na ovoci chcete pochutnat začerstva, nebo jestli ho budete chtít vypěstovat mnohem více, aby vám zbylo i na zpracování.

Na ovocný záhon i do okrasné zahrady

Některé druhy drobného ovoce jsou nejen užitečné, ale také krásné. Například muchovníky a borůvky krásně kvetou a na podzim se přebarví do těch nejdivočejších odstínů.

Podobně barevné představení připraví i aronie, kterou možná znáte jako černou jeřabinu nebo temnoplodec. Tyto keře můžete s čistým svědomím vysadit i do okrasné zahrady.

Pokud ale máte trochu více volného místa, určitě si založte samostatný ovocný záhon, kde budete mít všechno ovoce pěkně po ruce.

Ovocné dobroty v moderním podání

Už dávno neplatí, že je rybíz jenom černý, bílý a červený. Na výběr máte i z odrůd růžových.

I tak nabízejí tradiční ovocné stromky nebo keře nové možnosti, podobně tomu je také u angreštu, jehož plody se v závislosti na odrůdě barví do zelených, žlutých, červených i růžových odstínů.

Pěstování ovoce vás prostě bude bavit. Jestli tedy nechcete zůstávat jen u zažitých odrůd, zkoušejte zajímavé novinky.

Ty ostatně najdete i u borůvek chocholičnatých, kterým se běžně říká kanadské. V jejich případě se zajímejte nejen o velikost plodů, která se může hodně lišit, ale také o termín zrání.

Rané odrůdy totiž dozrávají už v červnu, polopozdní v červenci nebo začátkem srpna a ty nejpozdnější v září. Při správné kombinaci odrůd si tak budete užívat modrofialové plody pěkné čtyři měsíce.

Vše Pěkně na jednom místě

➜ Chcete si založit spe­ciální záhon určený výhradně pro drobné ovoce? Pak nezapomeňte, že se nároky některých rostlin trochu liší od ostatních.

Zatímco maliník, ostružiník, muchovník, aronie nebo třeba rybíz a angrešt porostou v každé kvalitní hlinité půdě, borůvkám, klikvám a brusnicím už budete muset dopřát rašelinu nebo domácí listovku. Ke svému růstu totiž potřebují kyselou půdu.

➜ Jestli budete v jednom záhonu kombinovat i výběžkaté druhy, bez pravidelné kontroly se neobejdete.

Maliník se často celkem nekontrolovaně rozrůstá, takže budete muset čas od času zasáhnout a mladé sazenice vyrýpnout. Dobrou zprávou je, že si maliník tímto způsobem snadno rozmnožíte.

➜ V ovocném záhonku mohou růst i pnoucí druhy. Klanopraška nebo zahradní kiwi patří mezi ty nejčastější. Pokud nemají možnost se pnout po loubí nebo pergole, určitě jim dopřejte alespoň samostatně stojící oporu v podobě kovové konstrukce.

➜ Mezi drobné ovoce se počítá také jahodník. Ten stojí v oblíbenosti na naprostém vrcholu, a není se čemu divit.

Kromě velkoplodých odrůd se pěstují také jahody měsíční, které plodí od června do příchodu prvních mrazů. Velkoplodé jahody vybírejte s ohledem na to, jak dlouho jr chcete sklízet.

Na výběr máte odrůdy jednou plodící a stáleplodící. Pro pěstování v závěsných koších budou skvělou volbou odrůdy převislé, které si zamilujete na terase. Zkuste třeba Mara des Bois.