Na soběstačné zahradě si vypěstujete nejen okrasné květiny, ale také zeleninu a nejlepší ovoce. Jak ale zařídit, aby záhony žily svým vlastním životem?

Od soběstačné zahrady určitě očekáváte to, že bude stále upravená, ale její údržba vás nebude nadměrně zatěžovat. Takovým dobrým pomocníkem bude třeba pěstování v hustém sponu.

Zahustěte je

Pěstování rostlin může nestrannému pozorovateli přijít jako složitá zahradnická alchymie, u které je nutné přemýšlet nad všemi přísadami a postupy. Pokud k rostlině vysadíte nevhodného souseda, práci vám to rozhodně neulehčí, ale naopak zkomplikuje.

V případě, že si chcete ušetřit práci, sázejte rostliny do hustšího sponu. Rostliny svými listy důkladně zakryjí povrch záhonu, takže na něm nebude klíčit tolik plevele, a navíc se odpaří i méně vody.

Sousední rostliny si ovšem nesmějí konkurovat. Zahuštěnou výsadbu můžete uplatnit na okrasné i užitkové zahradě. Například v permakulturní zahradě se zelenina pěstuje v polykultuře, ve které vedle sebe rostou rostliny jiného druhu.

Díky tomu, že mají jinak větvený nebo dlouhý kořenový systém, nekonkurují si, kořeny se zaměřují na trochu jiné zastoupení živin a dosáhnou do různé hloubky. Jakmile některou zeleninu sklidíte, její místo nahradí rostlina sousední.

Zatímco na zeleninovém záhonu se zastoupení rostlin v průběhu sezony mění, v okrasné zahradě je nad výběrem souseda nutné přemýšlet ještě o trochu více, přece jenom v těsném sousedství porostou třeba i několik let.

Voňaví společníci

V okrasné i užitkové zahradě se vám budou hodit různé druhy bylinek, které jsou nenáročné na pěstování, půdu i zálivku, ale dokážou odpuzovat škůdce.

Nejedná se o žádnou novinku, i naše prababičky sely na zeleninové záhony voňavé bylinky, které jim měly ochránit pěstované rostliny.

Mezi tyto bylinkové pomocníky patří například měsíček lékařský, který kořenovými výměšky odpuzuje půdní háďátka. Královna mezi aromatickými rostlinami, levandule, odpuzuje mšice, molice nebo třeba mravence.

Tymián zapudí molice a z blízkosti rozmarýnu se odporoučí housenky běláska. Tyto bylinky můžete vysadit mezi zeleninu i jiné druhy květin nebo z nich vyrobte bylinnou jíchu, kterou můžete použít na ochranný postřik proti škůdcům.

Divočina ze samovolného výsevu

Soběstačná zahrada může mít spoustu podob. Pokud vám nevadí proměnlivost a máte rádi překvapení, pozvěte na svou zahradu rostliny, které jsou schopné se samy vysévat.

✿ Bylinky jsou všeobecně méně náročné rostliny, které si většinou vystačí samy o sobě. Pro soběstačnou zahradu tedy ideální řešení.

Pokud jim na své zahradě nabídnete vyhovující podmínky, můžete se těšit i na to, že se vám začnou mladé rostlinky objevovat na různých místech. Mezi samovýsevné bylinky patří například meduňka, tymián, pažitka, levandule, petrželka kudrnka nebo třeba měsíček.

✿ Pokud chcete, aby se bylinky samy přesévaly, musíte je nechat vykvést, semena plně uzrát a nechat na záhonech, aby se ze semeníků při větru dostala do půdy.

✿ I zelenina se může přesévat, s novými sazeničkami to ale může být o něco složitější než u květin.

✿ Z trvalek se přesévají šalvěj, třapatka, mateřídouška, zvonek broskvolistý či orlíček.

Zálivka snadno a bez obav

Zalévání vás bude čekat od jara do podzimu u čerstvě i dávno vysazených rostlin. Voda je udržuje v kondici a podporuje tvorbu velkých plodů. Naštěstí si zálivku můžete výrazně usnadnit.

Už dávno není žádným tabu, že nejlepší vodou pro zalévání je dešťovka. Má vyhovující složení, není tvrdá, je dobře dostupná a nic vás nestojí. Tohoto hrdinu si hýčkejte a nezapomeňte ušetřit každou kapku, která k vám zavítá na zahradu.

Dobře dostupná

Možná namítnete, že i dešťovky je v posledních měsících málo, a budete mít samozřejmě pravdu. Rovnoměrné deště postupně střídají vydatné lijáky, které způsobují lokální záplavy.

Jenže i voda z těchto nárazových dešťů se dá využít na zalévání, stačí ji svést do podzemních nebo nadzemních jímek. Pokud máte možnost, rovnou zvolte velkoobjemovou podzemní jímku.

Můžete do ní svádět vodu z jakékoli stavby, včetně domu, i ze zpevněných povrchů.

Na zálivku si přečerpejte dostatek vody do nadzemních nádrží, kde se ohřeje na teplotu vzduchu, jedině tak se rostliny nedostanou do teplotního šoku, který by mohl nastat při zalévání vodou čerpanou rovnou z podzemní jímky.

Přečerpání má ale i další výhodu, uvolní se vám místo v podzemní jímce, kam doteče nová dešťovka při prvním dešti. Jestliže si tento postup osvojíte, brzy zjistíte, že se při zálivce nebudete muset ani tolik omezovat.

Pokud ovšem nechcete ztrácet čas zaléváním s konví v ruce, pořiďte si automatický zavlažovací systém. V soběstačné zahradě ho oceníte nejvíce na zeleninové zahradě, ale zalévat můžete prakticky jakékoli výsadby, které potřebují alespoň občasný přísun vody.

Zalévat, nebo nechat být?

Otázka, kterou si pokládají mnozí majitelé zahrad. Pokud máte dostatek dešťové vody, klidně zalévejte, ale ve správnou dobu. Tedy nejlépe tehdy, kdy už nesvítí slunce a teplota vzduchu výrazně klesla.

Pro zálivku jsou tedy nejlepší večerní nebo brzké ranní hodiny. Brzy nebo naopak tak moc pozdě se vám na zahradu možná chtít nebude, dobrým pomocníkem pro vás tedy opět bude automatická závlaha.

Hurá na dovolenou

Těšíte se na chvíli, kdy budete moci hodit každodenní starosti za hlavu a odjet na dovolenou? Jenže jak si bez vás poradí vaše zahrada?

Půjde to i bez vás

Přesně tak, soběstačná zahrada musí vydržet bez vás několik týdnů. Ačkoli si můžete na výpomoc pozvat někoho z přátel, rodiny nebo sousedů, ani tak byste je neměli zavalit prací.

Pomocnou ruku raději využijte na doplnění vody do samozavlažovacích truhlíků a květináčů, ostatní výsadby by měly vaši nepřítomnost zvládnout samy.

Malý, ale šikovný pomocník

Pokud jste se rozhodli pro automatickou závlahu, nic jiného už řešit nemusíte. Postará se o zalití okrasných i užitkových záhonů v takovém množství, jaké rostliny potřebují.

Ovládací jednotka navíc rozpozná, kdy je zálivka nutná a kdy ne. Úspora vody samozřejmě začíná už při péči o půdu, pokud tedy záhony obsahují dostatek humusu, nebudou na vysychání tak náchylné.

Jestliže vám ale na záhonech roste plodová zelenina jako okurky, rajčata, papriky nebo tykve, jen s půdní vlhkostí si nevystačí. Takovým praktickým řešením je nádoba olla, kterou seženete hned v několika různých velikostech.