nejsem sama
Úvod
Krása a zdraví
Recepty
Nápady
Magický svět
Cestování
Partnerské vztahy
Příběhy
Domů     Za lásku jsem zaplatila velmi krutou daň
Za lásku jsem zaplatila velmi krutou daň

Byla jsem příliš mladá, když se to stalo. Nezbylo než se k tomu postavit čelem, abych se za sebe nemusela stydět. V mém příběhu je hodně bolesti i radosti. Ani se neodvažuji říci, co převažuje. Staly se hrozné věci, ale nedají se změnit. Chodila jsem k psychologovi, abych to všechno zvládla.

Před lety jsem dokázala udělat za vším tlustou čáru, ale napsat o tom jsem se odvážila teprve teď, když už jsem dávno ve středním věku. Snad je to dobré znamení. Možná to svědčí o tom, že jsem to překonala.

A teď k tomu, o čem chci vyprávět. Hlavně tedy o sestře. Byla o dva roky starší, měly jsme k sobě blízko. Jmenovala se Ludmila, nikdo jí neřekl jinak než Lído.

Zcela jistě byla hezčí než já, podobala se otci, zdědila ty jeho uhrančivé černé oči a také vlasy, tmavé a husté.

Nosila je zapletené do copů. Co bych dala za tak krásné vlasy, jenomže jsem „vyfasovala“ spíš takové chmýří, které nikdy nedorostlo dál než na krk. Byly jsme každá jiná, ale byly jsme rády, že jsme na všechno dvě, na starosti i na radosti.

Když se Lída v pětadvaceti vdala, šla jsem jí za svědka. Krásnější nevěstu jste neviděli. Provdala se za Romana, muže devatera řemesel. Tehdy pracoval jako vedoucí samoobsluhy, dnes je majitelem stavební firmy.

Když si prohlížím jejich asi čtvrt století staré svatební fotografie, říkám si, jak jim to slušelo… Lída s Romanem se nastěhovali do bytu po babičce, já jsem tehdy ještě bydlela u rodičů, nedaleko od novomanželů.

Vídali jsme se, vše nasvědčovalo tomu, že ti dva jsou spokojení a vedou život plný radosti. Nevídaně si rozuměli, a to spolu byli i v práci, protože Lída v samoobsluze, kde její muž šéfoval, prodávala v lahůdkách.

Jenže beztak brzy otěhotněla. Živě si vzpomínám, jak jsem vybírala dupačky jako dárek pro malou. Sehnat krásné oblečky na miminko nebylo tehdy tak jednoduché jako dnes. Oběhla jsem celé město, než jsem sehnala, co se mi líbilo.

Dupačky byly růžové, s malou ozdobou ve tvaru mašličky. Ani nevím, proč je dodnes vidím před sebou. Vlastně jsem je koupila úplně zbytečně, protože holčička byla nezvykle veliká, a tak jí můj dárek byl malý.

Dost jsme se tomu všichni nasmáli. Šampaňské teklo proudem, jen šťastná maminka si připíjela limonádou. Nijak jí to nevadilo. Holčička dostala jméno Irenka. V jejích černých očích jsme všichni poznávali ty maminčiny.

Na den, kdy se Lída stala obětí autonehody, se pokouším celá ta léta neúspěšně zapomenout, proto jistě pochopíte, že se nemohu pouštět do velkých podrobností. Stalo se to na přechodu pro chodce, když utíkala domů s nákupem.

Řidič dodávky ji prostě přehlédl. Bojovala v nemocnici o život ještě několik hodin, ale prohrála. Irenka před týdnem oslavila roční narozeniny. Nám, Lídiným nejbližším, se nechtělo žít, ale tak nějak nám nic jiného nezbývalo.

Roman se zhroutil. Odvezli ho do nemocnice. O Irenku jsme se střídaly s mou matkou, týden se starala ona, týden já.

Obě jsme si to vždycky musely nějak zařídit v práci, ale ve městě všichni věděli, co se stalo, a kdekdo se nám snažil pomáhat či aspoň vyjít vstříc.

Máma si nakonec zažádala o předčasný důchod a mně v práci odsouhlasili i neplacenou dovolenou. Pracovala jsem tehdy ve školní družině. Když se Roman vrátil z nemocnice, působil jako zlomený člověk, i když mu nebylo ani třicet.

Potřeboval čas. Potřeboval pomoc. Díky tomu, že bydlel blízko, jsem zpočátku, než se vzpamatoval, vozila Irenku do jeslí a z jeslí a pak se o ni starala až do večera.

Někdy mě zastoupila máma, ale přece jen, byla už v určitém věku a trápily ji bolesti kloubů, větší část péče spočívala na mně.

Roman, tedy můj švagr, se stavěl znovu na nohy, ale velice pomalu. Chápal, že je pro malou ten nejdůležitější člověk a že se o ni musí začít starat na plné obrátky. Ve slabé chvilce mi prozradil, že ho souží, jak moc je podobná Lídě.

Že se na ni podívá, vidí manželku a přestává vnímat. Časem se naučil dítě vypravovat do jesliček, později do školky, oblékat ho, trochu vařit a trochu uklízet. Sám přiznával, že nic z toho neumí zdaleka tak dokonale, jak to dělávala Lída, a měl pravdu.

V bytě i ve výchově by panoval beznadějný chaos, ale to jsem nemohla připustit. To by ze mě Lída, pokud se na mě odněkud dívá, radost neměla. Ujala jsem se tedy péče naplno.

Vlastně jsem tehdy byla poměrně mladá, vařit jsem se učila za pochodu, ale kupodivu mě to bavilo.

Také starat se o domácnost se mi líbilo, nikdy předtím jsem neměla možnost si to vyzkoušet. Trávila jsem u švagra a neteře pozdní odpoledne i večery. V bytě bylo pěkně uklizeno, vařila jsem teplé večeře, holčička byla v pořádku.

A pak se jednoho dne teta Blanka, tátova starší sestra, nechala slyšet, že prý nevedu svůj vlastní život. Bylo to od ní dost nešetrné. Ale vlastně měla pravdu. S nikým jsem nechodila, neměla jsem svoji domácnost, po večerech jsem vařila pro švagra a neteř.

Ale bydlela jsem u rodičů, přespávala jsem vždy ve svém bývalém dětském pokojíčku. Někdy jsem se ale, ke svému zděšení, přistihla při myšlence, že se domů vracím, jako by mě někdo strkal. Nerada, neochotně.

Jako by můj skutečný domov byl – v Lídině bytě. Přitom jsem tam byla vlastně vetřelec, ale nezbytný. Irenka ke mně vzhlížela, se švagrem jsme k sobě měli blízko odjakživa, byl mi sympatický, čím dál víc.

Tu myšlenku jsem si zakazovala, ale vracela se s neúprosnou pravidelností. Když jsem od nich odcházela, stýskalo se mi. Byli jsme jako rodina – i když jen jako. Troufám si tvrdit, že Irenka mě měla ráda. Říkala mi: teta Moni.

A Roman? Od Lídiny smrti uplynul rok a půl. Zdálo se, že se švagr částečně vzpamatoval. Dokázal už o Lídě mluvit, v práci byl zase nepostradatelný, několikrát jsem ho viděla, jak se nahlas zasmál. To byl pokrok.

K sobě navzájem jsme se chovali jako bratr se sestrou: laskavě, ohleduplně, mile. A pak se jednoho dne stala podivná věc. Uložila jsem malou, dívali jsme se na televizi a povídali jsme si. Jedním okem jsem sledovala hodiny, byl čas odejít.

A Roman pak náhle promluvil jako teta Blanka. Prý o všem přemýšlel a musí mě požádat, abych mu už nepomáhala, protože tím ztrácím svůj život. A on už to nějak bude muset zvládnout. Zamrazilo mě. Opravdu o všechno přijdu? Neuměla jsem si odpoledne a večery bez Romana a milované Irenky představit.

Nevěděla jsem, co odpovědět, jen jsem cítila, že mi do očí vstoupily slzy. Nedokázala jsem to nijak maskovat, Roman užasle pozoroval, jak mi tečou po tváři, hezky pomalu, jedna za druhou… Vyděsil se a omlouval, i když zjevně nevěděl, za co.

Koktavě vysvětloval, že mi přece nemůže krást volný čas, jsem mladá, měla bych chodit do kaváren a tancovat, ne se starat o rodinu. To už jsem brečela jako želva. Zmateně mě pozoroval. Vstala jsem z křesla s tím, že tedy již nepřijdu, ať si nějak poradí.

Nejhorší bylo, že jsem v této krajně vypjaté chvíli uklouzla po nějaké hračce a řítila se k zemi. Ze smutné chvíle se stal kabaret. Nebudu to prodlužovat, od toho večera jsem už od Romana a Irenky neodešla.

Za několik měsíců mi holčička poprvé sama od sebe řekla: Mami. Chvíle, na kterou nezapomenu. Roman mě dvakrát žádal o ruku, vždycky jsem odmítla. Ale když za námi přišla šestiletá Irenka s tím, že by si přála, abychom měli svatbu, byla svatba.

Monika J. (52), Jihlava

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
sdílejte článek
Související články
Nikdy jsem nebyla nejhezčí holka ze třídy, a už vůbec ne nejštíhlejší. Postupem let jsem se s tím ale smířila, našla si skvělého muže a založila rodinu. menuji se Jana a je mi 56 let. Ještě donedávna jsem si myslela, že sport je něco, co se odehrává výhradně v paralelním vesmíru. V takovém, kde lidé vstávají dobrovolně v šest ráno, aby si […]
Důchod, který jsem pobírala, nebyla žádná sláva. Zoufale jsem si hledala brigádu nebo jiný zdroj příjmu. Až si mě našla skvělá práce sama. Na ten nápad mě přivedla bývalá kolegyně Jarka. Prý si našla senzační brigádu. „Přes noc doplňuji zboží v nákupním centru a mám za to spoustu peněz. No věřila bys tomu?“ vysvětlovala mi nadšeně. Brada […]
S manželem jsme nadšení houbaři, a přesto se nám stalo, že jsme se jednou otrávili. A stačilo k tomu udělat jedinou, ale zato fatální chybu! O prázdninách k nám jezdí pravidelně vnoučata. To osudové léto bylo Davídkovi šest a Karolínce deset. Toho roku bylo tolik hub, že se na ně mohlo chodit s nůší. Vnoučata chodila každý den s námi a vždy jsme přinesli dva […]
První dojmy se mohou ukázat jako oboustranně mylné. Když jsem se v padesáti letech rozvedla, začala jsem si užívat volnost. Jezdila jsem hodně na zahraniční dovolené se svojí kamarádkou Lenkou. Vždy jsme si naplánovaly nějaký pohodový pobyt u moře. Bylo to vzájemné zaujetí Lenka byla také sama a ani jedna z nás se nebránila  navázání […]
reklama
Partnerské vztahy
Našli jsme k sobě cestu
Svatba mého syna změnila všechno. Odstřihl mě ze života, a já nemohla vídat svá vnoučata. Pak ale přišla událost, která nás znovu spojila. Bylo mi teprve dvacet, když se Jarda narodil. Jeho otec tehdy prostě odešel, beze slova, beze stopy, jako by nic z toho, co jsme spolu plánovali, nebylo skutečné. Já zůstala s dítětem v náručí a životem, […]
Už nechci slyšet žádné další pomluvy!
Na odsuzování a pomlouvání druhých si šťastný život ještě nikdo nevybudoval. Je to zbytečné plýtvání vlastními silami. Jenže proč někdo tak rád pomlouvá? Také se vám už stalo, že se na nic nikoho neptáte, a začnete dostávat rady, že byste neměla dělat to či ono? Že to, pro co jste se rozhodla, je špatné řešení, a že takhle to tedy […]
V čem nám muži lžou?
Muži nám říkají, že nelžou, jen neříkají celou pravdu. Vy to samozřejmě prokouknete hned, ale místo hádky nad tím mávnete rukou. Jakými větami nás tahají za nos? Milosrdné lži používají pánové často. Lžou nám o velikosti našeho pozadí, o počtu svých expartnerek nebo vypitých pivech. Zajímá vás, co si myslí doopravdy, když nám říkají své obvyklé fráze? Ne, […]
Co se říká jen kamarádce?
Ne partner, ale nejlepší kamarádka o vás ví úplně všechno a sdílí s vámi všechny radosti i starosti. Co byste nikomu jinému nikdy neřekla? Komu jinému si můžete postěžovat nejlépe než své nejlepší kamarádce. Hlavním tématem bývá samozřejmě váš partner. Čím vás zase naštval, co udělal nebo neudělal. Kamarádce se svěříte i s tím, že jste potkala nádherného chlapa, který se […]
Cestování
Pohoda Jižního Tyrolska
Příjemné stezky k vyhlídkám, jezera, která čarují, údolí, opředená pověstmi, pracovití a pohostinní farmáři. Najdete tu balzám pro tělo i božský klid pro duši. Kam zamířit za krásnou přírodou v Jižním Tyrolsku, této nejsevernější italské provincii? Vynechat nesmíte malebnou horskou vesnici Santa Maddalena, jejíž atmosféra vás nadchne. Kouzelným místem je ale i údolí Eggental, součást Dolomit. Tady si milovníci přírody […]
Ostrov bohyně Afrodity
Ostrov Kypr díky své poloze láká k návštěvě i na podzim. S 300 slunečnými dny ročně je rájem pro milovníky moře a slunce. Pobřeží lemují nádherné pláže, útesy a zátoky, lákavé jsou také výlety do malebných horských vesniček. Rozmanitost Kypru láká k půjčení auta, dobře ale funguje i městská doprava. Křišťálové moře střídají archeologické památky a na celém Kypru můžete ochutnávat výbornou […]
Vydejte se k srdci slavné Velké Moravy
Velehrad, jedno z nejvýznamnějších poutních míst u nás, je pro jednodenní výlet jako stvořený. Těšit se můžete na bohatou historii i na nevšední zážitky. Obec Velehrad najdete nedaleko Uherského Hradiště přímo mezi výběžky pohoří Chřiby. O tomto místě se často hovoří jako o jednom z nejmalebnějších koutů Slovácka. A není divu!  Tajemné katakomby Dominantou obce a zároveň největší chloubou velehradské farnosti je bazilika minor Nanebevzetí […]
Mykonos na vás čeká!
Zamilovali jste si řecké ostrovy? Každý je jiný, a každý opředený antickými pověstmi. Jedním z méně známých je Mykonos. Leží v Egejském moři a čeká, až ho objevíte! Půvabný ostrov Mykonos leží v řeckém souostroví Kyklady, mezi ostrovy Tinos a Naxos. Jsou pro něj typické bílé domky s modrými okenicemi, úzké klikaté uličky, větrné mlýny a nádherné pláže. V mnohém se podobá nejkrásnějšímu a také […]
Krása a zdraví
Svrab je zase mezi námi
Svědění, vyrážka, bezesné noci a nejasná diagnóza. Možná se nejedná o alergii, ale o svrab. Šíří se mezi námi takřka raketovou rychlostí. Co s ním? Je to kožní onemocnění, které je aktuálně na velkém vzestupu. Jak svrab vypadá, proč se tak rychle šíří, jak se chránit a co na něj skutečně zabírá? Proč se svrab vrací? Možná jste o něm slyšela z vyprávění […]
Kolagen – váš spojenec proti stárnutí
Čas nikdo nezastaví, ale jsou tu možnosti, jak ho alespoň zpomalit. Jednou z nich je kolagen, základní stavební kámen mladé pleti. V jaké formě je nejlepší? Můžete ho pít jako limonádu, polykat kapsle nebo na sebe mazat krémy, které kolagen obsahují. Která z metod je ale vlastně účinná a co je pouhý klam? Za co vše mu vděčíme a kdy začíná ubývat? […]
Jak připravit kafíčko, které chutná i léčí?
Kdo by neměl rád kávu? Věděli jste ale, že kromě skvělého pochutnání nabízí ipoměrně výraznou vzpruhu pro vaše zdraví? Stačí si ji jenom správně připravit.  Káva není jen nápojem, který vás každé ráno povzbudí a dodá vám sílu zvládnout další den. Její popíjení představuje také malý rituál, díky němuž si odpočinete a zklidníte svou mysl. […]
Malí vodní siláci
Ne náhodou jsou mořské řasy a chaluhy častou součástí přípravků pro krásnou pleť či vlasy. Jsou totiž doslova nabité látkami, které mají zpevňující, hydratační a čisticí schopnosti. Dávají se třeba do pleťových masek, protože obsahují aminokyseliny, vitaminy a minerály zajišťující hydrataci a fungování pokožky vůbec. Pleť po nich bude pružnější, kontury zpevněné a vrásky méně […]
Magický svět
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že […]
Vyrobte si talisman pro štěstí
Malý kouzelný předmět k vám přitáhne pozitivní energii a pocit bezpečí. Nejsilněji funguje právě takový, který sama najdete nebo si jej vytvoříte.  V dnešní době, kdy nás obklopují moderní technologie, je někdy víra v něco vyššího tím největším darem. Ať už věříte ve vesmírnou energii nebo sílu přírody, všechny tyto cesty mají společnou touhu,  že nám […]
Magie tajemného Měsíce
Magické rituály mají svůj řád a vztahují se vždy k určité fázi Měsíce. Jak můžete správně využít energii putování luny? Kdy je nejlepší čas přitáhnout si štěstí a kdy se zbavit něčeho, co vás tíží? Pokud se naučíte sladit svůj život s fázemi Měsíce, můžete využít jeho sílu pro vnitřní růst, uzdravení a harmonii ve vztazích. Dříve lidé věřili dokonce na měsíční […]
Přítel mi přivezl z cest nebezpečný dárek
Byly jsme šťastný a spokojený pár, plánovali jsme svatbu. Partner mi ale jednou z cest přivezl podivný dárek, který málem zničil náš vztah. Nikdy bych nevěřila, že se může v kusu neživé hmoty, v kamíncích a koženém provázku, ukrývat taková energie, která se postará o neštěstí, nebo dokonce zkázu. To, co se mi ale stalo, mě přesvědčilo o tom, že takové nebezpečné […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
nasehvezdy.cz
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
Internet a sociální sítě se pro herečku Janu Švandovou (78) stávají novou zábavou a herečka přiznala, že se do jejich objevování vrhá s nadšením. Sleduje, co se kolem děje, a přiznává, že si užívá
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
epochalnisvet.cz
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
Herec se svým kamarádem zastaví stopařce. Je to mladá dívka, co se prý potřebuje dostat domů. Jenže, když se auto přiblíží až k mostu, který vede do města, děvče zmizí, jako kdyby tu ani nikdy nebylo. Šlo snad u nějaký přelud, nebo třeba ducha, který věčně bloudí krajinou?   Když je hollywoodskému herci Keanu Reevesovi
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
21stoleti.cz
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
Odstartovalo to v roce 1932 a trvalo další čtyři dekády. Americká Veřejná zdravotní služba (PHS) realizovala projekt zaměřený na studium syfilidy u Afroameričanů. Ty pak nechala desítky let trpět, aby
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
iluxus.cz
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
Společnost Luminox, švýcarská značka hodinek, které důvěřují příslušníci Navy SEALs, záchranáři a elitní dobrodruzi po celém světě, s hrdostí představuje další evoluci hodinek připravených pro mise: ř
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
epochaplus.cz
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
Chytré české mozky daly světu už obrovské množství významných objevů, od těch notoricky známých, starých i stovky let, až po ty nové, o kterých jste možná ještě neslyšeli. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale provedeme vás abecedou těch, které zanechaly nesmazatelnou stopu. Lodě jezdí rychleji, rány se lépe hojí, fotografie už nejsou černobílé a táborníkům neteče do
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
enigmaplus.cz
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
Chapadla, ostré zuby či démonické ryby bez tváře. Hlubomořská zóna Abysál je jedno z nejtemnějších míst na naši Zemi. Sluneční světlo sem neproniká a tak zde život probíhá ve věčné temnotě. Mohou se v
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
skutecnepribehy.cz
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
Důchod, který jsem pobírala, nebyla žádná sláva. Zoufale jsem si hledala brigádu nebo jiný zdroj příjmu. Až si mě našla skvělá práce sama. Na ten nápad mě přivedla bývalá kolegyně Jarka. Prý si našla senzační brigádu. „Přes noc doplňuji zboží v nákupním centru a mám za to spoustu peněz. No věřila bys tomu?“ vysvětlovala mi nadšeně. Brada
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Baroni omezili práva nehodného krále
historyplus.cz
Baroni omezili práva nehodného krále
Král se tváří vznešeně, ale potají skřípe zuby. Historický dokument, jehož platnost právě stvrzuje přiložením své pečeti, mu nadiktovali vzbouřenci z řad vysoké šlechty, kteří o pár dní dříve obsadili Londýn. Anglie v roce 1199 truchlí i oslavuje současně. Tento svět právě opustil chrabrý král Richard Lví srdce (*1157), ale země vzápětí získává nového panovníka. Stává se
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Zapečená cuketa se slaninou
tisicereceptu.cz
Zapečená cuketa se slaninou
Můžete vynechat slaninu, čímž z tohoto pokrmu uděláte i skvělé jídlo pro vegetariány. Suroviny 2 menší cukety 100 g anglické slaniny 50 g tvrdého sýra sůl šlehačka prolisovaný česnek a byli
Říká se, že šedý zákal….
panidomu.cz
Říká se, že šedý zákal….
…se prý má nechat uzrát, než se bude operovat. Kde se tahle lidová moudrost vzala, těžko říct. Ve skutečnosti je tomu právě naopak.   Šedý zákal se hlásí nenápadně. Začnete vidět trochu nezřetelně jako přes závoj. V noci si musíte posvítit, jinak nevidíte skoro nic, stejně tak na čtení potřebujete silnou žárovku. Přitom vás ostré
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz