Spokojený a láskyplný vztah začal brát za své, když mi přítel z ničeho nic začal předhazovat svoji bývalou manželku. Po čase jsem toho začala mít dost a rozhodla se s ním zatočit!

S přítelem jsem se seznámila v době, kdy prožíval těžké porozvodové období. Bez nadsázky by se dalo říct, že byl na dně. Bydlel na podnikové ubytovně a jeho majetek čítal jeden malý kufr.

Všechen majetek zanechal manželce, nebo spíš, to ona ho vykopla jen s tím kufrem.

Vyměnila zámky a zrušila společné konto. Potom mu dala podepsat rozvodové papíry a bylo to! Děti spolu neměli a tak byl rozvod otázkou asi třiceti minut.

Předhazoval mi, že jsem tlustá

Já ho potkala v čekárně u lékaře, kde si byl pro léky na srdce. Postihla ho totiž asi z toho rozčílení nějaká srdeční slabost, či co. Během půl roku se nastěhoval ke mně a stal se z nás nerozlučný pár.

Já si vážila všeho, co doma opravil a také výplaty, kterou mi odevzdával. Byl od své ex dobře vycvičený! On si zase vážil domácí stravy a také mého vlídného zacházení. Prostě, vzájemně jsme se doplňovali a měli se upřímně rádi.

Jenže, uplynuly dva roky, skoro na den přesně od našeho seznámení, a přítel se začal měnit před očima. „Marcelko, nejsi ty nějaká tlustší? To moje Alenka, ta na sebe jinak dbala!“ vyčetl mi a já na něho jen nevěřícně zírala.

Tak on mi bude vyčítat tu svoji Alenku! Tu, která ho o všechno obrala a zacházela s ním jako s onucí! Tehdy jsme se poprvé vážně pohádali. Myslela jsem, že to byl prostě jen ojedinělý mrak na našem nebi plném sluníčka, ale mýlila jsem se.

Nebyl žádný krasavec

Jaroušovy výčitky byly čím dál častější. Najednou mu nechutnalo jídlo a já nebyla dost atraktivní. Ani moje voňavka mu už nevoněla a šaty, které se mnou vybíral, mu připadaly hnusné.

Po několika týdnech jsem toho všeho měla dost. Vytrestám ho, umínila jsem si a šla pro radu ke kamarádce. Ani ona mi nedokázala poradit, ale shodou okolností nás vyslechla její dospělá dcera.

„Nechci vám do toho mluvit, ale já bych nápad měla!“ řekla nesměle a hned nás s ním seznámila.

„Podáme mu inzerát a všechny ty ženské mu pozveme. Ať se sám přesvědčí, zda o něho bude zájem!“ Z jejího nápadu jsem byla nadšená. On totiž můj Jarouš nebyl žádný krasavec. Měl sotva metr šedesát, pivní bříško a pleš.

Tím nejhorším byla na něm jeho chrup. Měl jen pár zubů a k zubaři odmítal jít. Prý si nebude zvykat na umělý chrup, protože by se nenajedl. Já ho i přesto milovala a nikdy mu nic nevyčítala. Tak teď ať se ukáže, zda budou mít ženské o něho zájem!

Zbaběle utekl

Na inzerát odpovědělo rovných patnáct uchazeček. S kamarádkou a její dcerou jsme vybraly ty nejstarší a nejdrzejší. Takové, co se hned ptaly na plat a na to, zda má Jarouš barák. Pět jsme jich pozvaly na sobotní oběd.

Připravila jsem makarony s rajskou omáčkou. Schválně, protože jsem věděla, jak u konzumace tohoto jídla Jarouš vypadá… Děvčata přišla všechna. Jedna byla vysoká skoro metr devadesát, ta druhá zase zmalovaná jako do baru.

O těch dalších ani nemluvě. Člověk by se skoro bál! Jarouš, který nic netušil, chodil důvěřivě otvírat dveře. Než se stačil zeptat, co se děje, oznámila jsem mu: „Jaroušku, to jsou tvoje nápadnice, vyber si.

Jistě se ti budou líbit víc, než já!“ Zůstal stát uprostřed kuchyně jako zařezaný. Na ty špagety ani nedošlo, protože můj hrdina utekl. Vzal nohy na ramena! Domů se vrátil až večer. S kytkou, bonboniérou a velkou omluvou.

Usmířila jsem se s ním. Ale musel mi slíbit, že o své ex manželce už ani nehlesne!

Marcela P. (61), Jihlavsko