Náš hodný syn přišel o práci i rodinu. Chtěli jsme mu pomoct, ale nešlo to. Nakonec jsme ho s těžkým srdcem museli vyhodit z domu!

Naše děti jsme vychovávali úplně stejně, ale přesto je každé úplně jiné. První dcera se může chlubit svojí pracovitostí a pílí. V zaměstnání udělala kariéru, což se ale dost negativně odrazilo na jejím soukromém životě.

Už jí táhne na čtyřicítku a nemá manžela, natož děti. To ta druhá škole nikdy moc nedala. Všemu se jen smála a života si užívala plnými doušky. Kluky střídala jako ponožky, což jsem jí měla hodně za zlé. Ona si ale nakonec toho pravého našla.

Mají dvě děti a je z ní vzorná máma. Když se narodil syn, byli jsme štěstím bez sebe. Hlavně manžel! Syn Toník se měl jako v bavlnce. Byl opravdu moc roztomilý. Kučeravé vlásky, modrá kukadla a ty řeči, co vedl. Byl to malý mudrlant.

Snacha dřela a syn se flákal

Roky utíkali, holky odešly z domova a my měli jen toho našeho rozmazleného synáčka. Byl hodný, ale pohodlný až běda. Bylo s podivem, jak na něho ženské letěly. Jednu si k nám nastěhoval a brzy si s ní pořídil holčičku.

Snacha, či spíš synova přítelkyně, protože se nevzali, byla moc hodná. Měla jsem ji ráda, přestože byla také trochu zvláštní. K mému synovi vzhlížela až moc. Nedokázala si v ničem dupnout a on toho využíval.

Do práce nechodil a vymínil se, že zůstane doma s miminkem. Ona každé ráno už v pět spěchala na autobus a domů se vracela z práce až večer. Celý den dřela někde u výrobní linky.

Bylo mi jí líto a tak jsem se snažila alespoň uvařit a vyprat, aby nemusela všechno tohle dělat po nocích.

Syn se tvářil, jako by se ho to netýkalo. Jednou se snacha vrátila z práce, beze slova sbalila kočárek s malou a bez slůvka rozloučení odešla.

Napravila ho až metrnice

Později mi zavolala a řekla, že už nemohla dál. Neměla jsem jí to za zlé. To spíš synovi, za jeho neomalenost! Toník se od jejího odchodu začal měnit. Z tichého lenocha se stal agresivní usurpátor.

S manželem se dokonce jednou popral! Z hospody chodil denně opilý a z peněženky se nám ztrácely peníze. Začali jsme si všechno zamykat, ale nebylo to nic platné. Z obýváku dokonce odnesl do zastavárny naši televizi! Po dlouhém váhání jsme udělali to, co jsme měli učinit už dávno.

Vyhodili jsme syna z domu! Pár měsíců jsme o něm neslyšeli. Potom zazvonil u našich dveří a přišel se omluvit. Našel si takovou metrnici, paní o několik let starší, než on. Ta ho nenechá lenošit ani minutu. Dokonce musí chodit i do práce!

Zuzana K. (59), Jihlavsko