nejsem sama
Úvod
Krása a zdraví
Recepty
Nápady
Magický svět
Cestování
Partnerské vztahy
Příběhy
Domů     Už jsem se bála, že se lásky snad nedočkám
Už jsem se bála, že se lásky snad nedočkám

Myslím, že jsem byla nejhezčí holka z vesnice.

Jak je tedy možné, že si toho nikdo nevšiml? Obdivovali mě jen podivíni. Měsíc máj jsem měla vždycky nejraději. Slibuje totiž lásku. Když jsem byla v „telecích letech“, pokaždé jsem se v květnu zamilovala.

Kvetly tulipány, šeříky, kopretiny, blatouchy, jabloně a třešně. V trávě zlátly pampelišky. Vzduch voněl jarem a ta vůně cosi nekonkrétního, ale zato fascinujícího slibovala.

Seděla jsem na zahradě v houpačce, kterou sestrojil můj zručný tatínek, a četla Máchův Máj.

Místy jsem nechala četby a zasněně zírala do oblak. S odstupem času musím nerada připustit, že veškeré mé májové lásky skončily hlubokým zklamáním. A to mě prosím mnozí ujišťovali, že jsem nejhezčí děvče z vesnice.

Vlasy barvy pšeničného lánu, oči jako letní obloha. Ale co mi to bylo platné? Normální, obyčejní kluci ze mě asi měli strach nebo co, a ucházeli se o mě vesměs podivíni. Když mi bylo šestnáct, chodil za mnou jeden, který mi nosil náruče květin.

Byl starší asi tak o sedm let. Moji maminku to děsilo, stále opakovala, že musím-li skutečně s někým chodit a nehodlám -li čekat na dospělost, ať proboha chodím s vrstevníky. Ten o sedm let starší jí asi připadal nebezpečný.

Taky že byl – ale jinak, než si maminka myslela. Bylo mi divné, že mi stále nosí ty náruče květin. Kladla jsem si otázku, kde je asi bere. Byl to takový týpek ze sousední vesnice, žádný milionář. Bydleli s mámou v baráčku, který se málem rozpadal.

Jednou nepřišel na rande, místo něho se dostavil statný policita. Informoval mě, že můj ctitel se právě ocitl v rukou policie. Položil mi lstivou otázku: zdali vím, odkud pocházely květiny, které mi tak horlivě nosil.

Byla jsem vyděšená, policie mě nikdy nevyslýchala. Řekla jsem, že květiny byly z jejich zahrádky a některé, ty nejhezčí, z květinářství. Policajt se mi vysmál s tím, že mladý muž kradl květiny na hřbitovech a poté prodával ve městě na trzích.

A mně že dával jen ty povadlé, které už nikdo nechtěl koupit. Tak takové jsem měla, prosím, nápadníky. Ani jsem doma nemohla říci, že mi zavřeli ctitele do vězení.

Když se maminka ptala, co se stalo s tím mladíkem, který na mě mnohokrát zvonil, řekla jsem, že těžce onemocněl.

A že s tou vážnou chorobou bude bojovat pravděpodobně velmi dlouho. Chci říci, že jsem neměla na muže štěstí. Nebylo mi nic platné, že jsem vypadala jako lesní víla.

Nepochopila jsem, proč se mi tak důsledně vyhýbají a chodí za spolužačkami, které nejsou zdaleka tak dlouhonohé a zdaleka tak blond – a dokonce je k mému nepopsatelnému údivu i žádají o ruku! Dnes si říkám, že se mě asi opravdu báli.

Byla jsem – omlouvám se, asi to zní nadutě, ale říkali to všichni – atraktivní, energická, sebevědomá. A narozdíl od daleko méně přitažlivých spolužaček také osamělá. Kluci se obávali, že bych jim dříve nebo později utekla za jiným, holky mě vinily z pýchy.

Ucházeli se o mě i další podivní týpci, většinou starší a podezřelí. Sice to už nebyli kriminálníci, ale to samo o sobě pro harmonický život v páru nestačí. Když jsem maturovala, jedním z mých obdivovatelů byl místní hajný.

Pětačtyřicetiletý pupkatý strejda v zeleném obleku a s flintou přes rameno. Chodívala jsem do školy a ze školy kousek lesem a on tam na mě číhal – no věřili byste tomu?

To se stalo také v máji, dobře jsem si všimla, že v květnu se muži vesměs chovají jako šílenci.

Hajný mi recitoval verše, naštěstí znal jen Máchův Máj a i z něho znal jen začátek. Do toho strašně štěkal jeho vlčák. Neměl mě rád, asi žárlil. Byla to totiž fena. Hajný odhadl, že se jeho snaha míjí účinkem, a přinesl mi zastřeleného zajíce.

Jako úplatek. Pro maminku, ať ho připraví na divoko. Když jsem uviděla zesnulého ušáka, udělalo se mi slabo. Požádala jsem hajného, aby za mnou už nikdy nelezl. A to jsem vám ještě nevyprávěla o alergii.

I ta se bohužel vztahuje k jaru. Byla jsem alergická na pyly. Každé jaro jsem se dusila. Léky v té době nebyly právě účinné, nezabíraly. Bylo to čím dál horší, nic nepomáhalo. Květen se pro mne pomalu stával namísto měsícem lásky očistcem.

Na muže jsem zanevřela. Vlastně jsem si několikrát dala i seznamovací inzerát, ale dostavili se, jako vždycky, podivíni. Čas plynul jako voda v řece, roky letěly, zůstávala jsem sama.

Vystudovala jsem vysokou školu a zůstala ve městě, někdy jsem zajela domů do rodné vesnice za rodiči.

Maminka čím dál častěji plakala, že umře bez vnoučat, tatínek to také těžce nesl. Těšil se, že vnouče bude kluk a že ho naučí „klučičím věcem“, například že budou spolu opravovat auto.

Když jsem dosáhla věku třiceti sedmi let, rodiče se rozloučili s veškerými nadějemi.

Musím říci, že jsem rovněž rezignovala. Koupila jsem si papouška, ke kterému jsem přilnula. A tvrdila jsem sama sobě, že všechno je, jak mělo být. Osudu člověk neunikne. A zase přišel máj. Už sedmatřicátý v mém životě.

Stále jsem ho měla ráda, ale už ne tolik co zamlada. Tehdy jako by mi leccos sliboval, zatímco dnes… Kromě toho mě obtěžovala již zmíněná alergie. Toho roku mě trápila přímo nepopsatelně.

Byla jsem zas u našich na víkend, šla jsem se toulat k potoku a potěšit přírodními krásami, jako bych nevěděla, co to se mnou udělá.

Tentokrát si mě moje alergie opravdu vychutnala. Bývalo mi zle, ale toho roku se to znásobilo. Jen jsem očima přejela po rozkvetlých šeřících a louce plné zlátnoucích pampelišek, nejenže jsem se rozkašlala, ale co horšího: špatně se mi dýchalo.

Hůř, než bylo obvyklé. Řeknu to bez příkras: začala jsem se poprvé v životě dusit. Snad i proto, že jsem na tom tehdy nebyla dobře ani psychicky… nevím. Další události jsem vnímala jenom jaksi rozmazeně a nikoli při plném vědomí.

Kdosi ke mně přiběhl, třásl mi rameny, něco volal. Probrala jsem se pak až v nemocnici, u postele seděli rodiče, maminka, už tradičně, plakala – tentokrát radostí, že jsem přežila. Vyprávěli mi, že mě v trávě našel někdo ze vsi, nějaký Pepa.

Vzpomněla jsem si, že jsme si spolu možná hráli jako malí, byl o něco starší. A ukázal se i v nemocnici. Dojatě jsem mu děkovala za záchranu života, on zdvořile namítal, ať to nepřeháním. Květiny nepřinesl, věděl, že bych mohla dostat další záchvat.

Dal mi čokoládu. Oba jsme s úsměvem konstatovali, že si jeden na druhého pamatujeme z dětství a dospívání. Hráli jsme si spolu právě tam u potoka, kde se mi to teď stalo. Zřejmě aby dal najevo, že si mě s nikým neplete, řekl mi:

„Ty jsi ta hezká, viď?“ Tím mě uvedl do příšerných rozpaků – jako by dával najevo, že to dnes už neplatí.

A neplatilo. Přibrala jsem od těch dob asi tak dvacet kilo. Pekelně jsem zrudla, i on se proměnil ve vlčí mák a koktal něco jako: „Teda… promiň…

pořád ti to sluší…“ V duchu jsem si vyčítala všechny ty čokolády a dortíky, kterými jsem si uměle navozovala dobrou náladu, a přísahala si, že se nadbytečných kilogramů zbavím.

Když končilo léto, měla jsem přibližně o dvanáct kilo méně. Jenomže, což je legrační, když končilo další léto, nosila jsem zase už nadbytečných deset kilogramů. Čekala jsem totiž našeho syna Josefa.

Vzpomínám si, že v páté třídě Josef psal slohovou práci na téma: Jak se moji rodiče seznámili.

A paní učitelce se nejvíce líbil právě jeho příběh, četla ho nahlas před celou třídou. Ivana D. (52), Ostravsko.

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
sdílejte článek
Související články
Já a Klára jsme k sobě měly vždy velmi blízko. Pak ale řekla něco, co mě zranilo, a já jsem na svou sestru úplně zanevřela. Muselo uběhnout hodně času, než jsem si uvědomila svou chybu. Naše rodina nikdy nebyla dokonalá, ale měla jednu výhodu, uměla se smát. Například já a moje sestra Klára jsme se smály pořád. V dětství, v pubertě, […]
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela […]
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky […]
Nechala jsem se přemluvit ke zvláštnímu pokusu. S kamarádkou Editou se znám už dlouhé roky. Odjakživa ji přitahovaly záhadné jevy, tajemno a všechno, co souvisí s nadpřirozenými silami. Nestačilo jí o těchto věcech pouze číst, ale sama se snažila různé magické praktiky vyzkoušet. A jednou se jí to s mojí pomocí opravdu podařilo! Nejprve jsem to […]
reklama
Partnerské vztahy
Zhatil všechny naše plány
Dlouhé roky jsme měli za samozřejmé, že jednou všechno předáme našemu synovi. O to větší bylo naše překvapení, když firmu odmítl. Rodinnou firmu jsme s manželem založili před třiceti lety. Pavel vyráběl nábytek na zakázku, já vedla účetnictví a vyřizovala objednávky. Postupně jsme vybudovali dílnu s více než dvaceti zaměstnanci a naše děti, David a Tereza, tím vším žily odmalička. […]
Jejich dohady nebraly konce
Pět let jsme slavili Vánoce nadvakrát, narozeniny na střídačku a při každé rodinné události hlídali, kdo přijde a kdo raději zůstane doma. Můj bratr Petr a sestra Hana totiž spolu přestali mluvit. Maminka poslední dva roky svého života bydlela u mého bratra Petra. Sestra Hana žila daleko a domů jezdila méně, než by si bratr představoval. Po matčině smrti se […]
Poznáte, že vám partner lže?
Nemusíte být žádná věštkyně, abyste dokázala vycítit nebo jednoznačně poznat, jestli váš drahoušek říká pravdu, nebo se vás chystá obalamutit. Důležité je sledovat jeho mimiku a nenápadná, drobná gesta.   Právě to všechno totiž vypovídá, a může tak odhalit mnohé… Dívejte se do očí Zorničky ukazují, co cítí, na co myslí a jak se v nejbližších minutách zachová. Když se partnera […]
Záchrana vztahu v jediné větě…
Rozpadají se vám představy o pěkném partnerství pod tíhou stereotypu, hádek a dohadování? Často za tím není ztráta lásky, ale to, že jste spolu přestali mluvit. Místo hlubokých rozhovorů se z nás postupně stávají spíš provozní manažeři domácnosti. Přitom stačí tak málo – položit si vzájemně správnou otázku ve správnou chvíli. Objevte otázky, které mezi vámi posílí důvěru a vrátí do vašeho […]
Cestování
Kronplatz již čeká!
Oblíbené lyžařské středisko v Jižním Tyrolsku je jednou z největších bran do italských Dolomit. Téměř vždy vás tu bude čekat slunečné počasí. Místo je ideální pro milovníky přírody a zejména zimních sportů. Kde hledat kouzelný Kronplatz? Toto krásné horské středisko leží v severní Itálii, konkrétně v Jižním Tyrolsku v malebném údolí Pustertal a je oblíbenou destinací nejen pro rodiny s dětmi, ale […]
Za kouzlem adventu do Německa: Vánoční atmosféra ožívá!
Vánoční čas klepe na dveře, proto není od věci si udělat plány, kde ho strávit. Skvělým tipem jsou adventní trhy v sousedním Německu. Ale které z měst vybrat? Tady je malý přehled. Erfurt Rozhodně nebudete litovat, když vyrazíte do města nabitého historickou architekturou, Erfurtu, který leží necelé tři hodiny jízdy autem od českých hranic. Je krásné už […]
Mauricius je ostrov zamilovaných
Není to předražený ráj, přitom nabízí všechno, co si můžete přát. Tady se spojuje exotika s luxusem a skvělým odpočinkem i příjemným dobrodružstvím − nejlépe ve dvou. Objevte Mauricius, ostrov, který je jako stvořený pro romantiku a dobrodružství zároveň. Proto sem velmi často jezdí zamilované páry na svatební cestu. Tyrkysové vody Indického oceánu omývají bělostné písky ostrova a tropické zahrady […]
Dovolená snů v karibském ráji
Říká se jí Dominikána a v poslední době uchvátila spoustu celebrit. Všechny návštěvníky bez rozdílu nadchne průzračné Karibské moře, běloskvoucí písek a divoká příroda. Relax si dopřejete u vodních radovánek, skleničky místního kvalitního rumu či ručně baleného doutníku. Pojďte s námi objevit zákoutí Dominikánské republiky. Dominikánská republika nabízí příjemnou teplotu moře, kdy pobřeží lemované palmami vybízí k romantickému odpočinku. […]
Krása a zdraví
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme.  Právě to nám může […]
Bolí vás žaludek? Nestresujte se!
Za jeden z největších problémů moderního způsobu života je považován všudypřítomný stres, který může způsobit mnoho zdravotních problémů, a to nejen psychických. Trápí nejenom dospělé, ale i děti a negativně se podepisuje na našem zdraví. Jeho častým a velmi nepříjemným důsledkem je žaludeční neuróza. Onemocnění, které má původ v hlavě Začne to bolestí žaludku, pak se objeví pálení žáhy, nevolnost nebo […]
Teď už vám vítr účes nerozfouká
Vítr ve vlasech je sexy, ale jen v reklamách s vyumělkovanými modelkami. Raději se do špatného počasí vyzbrojme něčím, co vaši hřívu bezpečně ochrání. Znáte to. Při odchodu z domu si do poslední chvíle upravujete účes před zrcadlem, a veškerá paráda je vmžiku pryč, jakmile venku zafouká vítr, padne mlha nebo se rozprší a i pod deštníkem si vlasy dělají, co chtějí. Suchý šampon […]
Jaké léčivé bylinky vám vrátí pocit klidu?
Příroda ukrývá skutečné poklady pro pocit vašeho klidu, které jsou nade všechny léky. Víte, které bylinky vám mohou pomoci při stresu a výkyvech nálad? Stačí si dopřávat špetku a z obyčejné bylinky se může stát elixír! 1) Mučenka pletní Bylinka se zklidňujícími účinky je ideální při neklidu, podrážděnosti a nervozitě. Tiší rozbouřenou mysl před spánkem, aniž by […]
Magický svět
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid.  Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která […]
Jaká jste podle čínského horoskopu?
Podle čínské astrologie Buddha kdysi uspořádal velkou oslavu rovnosti všech zvířat a každé zvíře pak převzalo vládu nad jedním rokem. Podle roku vašeho narození zjistíte, jaké zvíře jste a co je pro vás typické. Krysa 1948, 1960, 1972 Oplývá šarmem, vysokou inteligencí i nepřehlédnutelným charismatem. Je citlivá, ostražitá, šetrná a buduje si k druhým hluboká pouta. S pomalejšími lidmi jí však […]
Mocná síla přírody vyléčila mou duši
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se […]
Prý na nás číhalo v domě dávné prokletí…
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Starlux obhájili pět hvězd a vsází na letadla, jako na umělecká díla
iluxus.cz
Starlux obhájili pět hvězd a vsází na letadla, jako na umělecká díla
Tchajwanská letecká společnost STARLUX Airlines potvrzuje, že luxusní cestování nemusí být výsadou aerolinek s dlouhou historií. Přestože své první cestující přivítala teprve v roce 2020, dokázala se
The Hum: Záhadné dunění, které slyší jen vyvolení. Odkud se bere zvuk bez zdroje?
enigmaplus.cz
The Hum: Záhadné dunění, které slyší jen vyvolení. Odkud se bere zvuk bez zdroje?
Představte si, že se uprostřed noci probudíte a slyšíte hluboké, nepříjemné dunění. Připomíná vzdálený dieselový motor, který nikdy nevypne. Projdete celý dům, otevřete okna, vyjdete ven, ale nikde ne
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Marináda z vína
tisicereceptu.cz
Marináda z vína
Díky marinádě z vína získají grilované pokrmy lahodnou chuť a křehkost. Potřebujete 0,7 l bílého nebo červeného vína 1 sklenka octa 1 sklenka oleje 3 cibule 3 stonky řapíkatého celeru 3 mrk
Starship zvládla návrat z oběžné dráhy, první stupeň však SpaceX ztratila
21stoleti.cz
Starship zvládla návrat z oběžné dráhy, první stupeň však SpaceX ztratila
Patnáctý zkušební let největší rakety světa přinesl společnosti SpaceX významný úspěch, ale také i nezdar. Poprvé se jí podařilo zachytit horní stupeň Starship po návratu z oběžné dráhy. Plánované zac
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
epochalnisvet.cz
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku?
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
epochaplus.cz
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
Ještě před dvěma staletími se vzdělání žen považuje spíše za zbytečný přepych než za samozřejmost. Dívky se mají naučit vést domácnost, vychovávat děti a být dobrými manželkami. Myšlenka, že by mohly studovat matematiku, právo nebo medicínu, vyvolává údiv, někdy dokonce pohoršení. Přesto se postupně objevují odvážné ženy, které chtějí pravidla změnit. První důležité kroky přicházejí
Soulad podle harmonie zlatého řezu
rezidenceonline.cz
Soulad podle harmonie zlatého řezu
Vznosné křivky rezidence Habitação Áurea v regionu Amarante na severu Pyrenejského poloostrova vytvořily díky dané koncepci prostor s přirozenou rovnováhou, otevřený krajině, světlu i modernímu rodinnému životu. Neutrální barevná paleta a přírodní textury, jež byly použity v dokonalém souladu, přispívají ke klidné a sofistikované atmosféře, zatímco architektonické prvky, jako je prosklená terasa a stropy v
Skrývala velký stud
skutecnepribehy.cz
Skrývala velký stud
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz