Krásné počasí přímo ponouká k podniknutí výletu! Co takhle si udělat nějakou dobrou svačinku a vyrazit tam, kde to navzdory letošním nenadálým mrazíkům voní po ovoci?

Mandloňové sady v Hustopečích

V roce 2012 vznikla v Hustopečích u Brna unikátní rozhledna, která se nachází v jedné z největších botanických rarit na Moravě – v mandloňových sadech. Měří 17 metrů a lze z ní dohlédnout až na Pálavské vrchy, Novomlýnské nádrže nebo Bílé Karpaty.

Mandloně se přitom v Evropě pěstují především ve Středomoří, a tak jsou tyto sady unikátní nejen u nás, ale v celé střední Evropě. Pod rozhlednou vede mandloňová turistická stezka s informačními tabulemi a dřevěnými posezeními.

 Vydat se sem dá pěšky i na kole. V mandlovém arboretu si prohlédnete další druhy mandloní, k rozlousknutí pravé zdejší mandle poslouží kovadlina pod rozhlednou.

Švestková dráha v Českém středohoří

Malebná lokálka v severních Čechách, která spojuje Litoměřice, Lovosice a Most? To je Švestková dráha, jejíž historie sahá až do roku 1898, kdy po ní vyjel první vlak. Dnes tu jezdí linka U10 každý den a i po více než sto letech má pořád co nabídnout.

V jejím okolí najdete množství památek nebo nezapomenutelnou krajinu Českého středohoří, která je příznivá jak pro pěší, tak i pro cyklistické výlety.

Vyjet si můžete také do Muzea českého granátu, pod hrady Košťálov nebo Oltářík či ke stálé expozici Ulriky von Levetzow vedle třebívlického zámku.

A dokonce prý ve vlaku na švestkové dráze dostanete zdarma švestkový čaj! Zda pokaždé, či jen příležitostně, to už je záležitost dějů mezi nebem a zemí…

Ovocná stezka u Rychnova nad Kněžnou

Šestikilometrová stezka, která vede od Rychnovské Lhotky přes Synkov-Slemeno až do obce Libel v severovýchidních Čechách, vás seznámí s prací v ovocných sadech během čtyř ročních období.

Každý tu může na vlastní oči vidět jednotlivé výsadby a také přímo práci ovocnářů v sadech. Synkov-Slemeno má v ovocnářství dlouhou tradici, která se píše dod 60. let minulého století.

Na stezce je umístěno devět informačních tabulí, a při krásné procházce tu najdete také mnoho odpočinkových míst a vyhlídkové altánky.

Kdybyste tak měli pocit, že je to na vás dlouhé, budete mít kde nabrat síly. Poznávací trasu si může každý navíc zpříjemnit výhledem na hřeben Orlických hor a krásnou přírodu v blízkém okolí.

Valašská sušírna ovoce

Ve Vlachovicích na severovýchodní Moravě na vás čekají historické dřevěné sušírny ovoce, které propojuje naučná stezka! Dojdete po ní až do Vrbětic a jde o jedinou takovou stezku u nás.

Vlachovice se pyšní největším množstvím funkčních starých sušíren ovoce, obnoveno jich bylo osm a mají podobu valašské roubenky. Na jednu zdejší lésu (úložný prostor z proutí) se vejde asi 25 kilo čerstvého ovoce.

Není divu, že v 18. a 19. století patřila tato lokalita k exportérům křížal do celé Evropy, a to včetně vídeňského dvora.

Pokud se v obci vydáte po naučené stezce, dojdete i k replice velké společné sušírny Dokopy, která slouží pro Vlachovice i pro široké okolí.

Rozhledna Borůvka na Pardubicku

Díky ojedinělé a netradiční konstrukci patří Borůvka k nejkrásnějším stavbám v mikroregionu Toulovcovy Maštale na Pardubicku.

Její základ je ze smrkových klád, který je pak doplněn kovovým schodištěm a zastřešeným vyhlídkovým ochozem. Celková její výška je 18,5 metru, a abyste se dostali na vyhlídkovou plošinu, musíte zdolat 75 schodů na kruhovém schodišti.

Odměnou vám bude výhled na hrad Rychmburk, Skuteč, Železné hory, Pardubice a Chrudim. Pokud budete mít štěstí, dohlédnete také na Praděd a Orlické hory. Otevřeno zde mají od úterý do neděle.

Bratřejovská planá hrušeň

Místní v malebné obci na Vizovicku na jihovýchodní Moravě říkají stromu hrušeň polnička. Ten vypráví o osudu obyvatel Bratřejovic, horní části vsi zvané Hořansko, během dávné prusko-rakouské války.

Boje sice místní půda nezažila, ale vojáci, kteří těmito cestami procházeli, sem zavlekli choleru. Traduje se, že se místní ukrývali před vojáky několik let jen v horách a místní pole tajně obdělávali v noci.

V té nejvyšší nouzi a bídě přitom spoléhali právě na úrodu sklizenou z této hrušně. To dokládá i recept na místní ovocnou polévku „briju“.

Hrušeň přitom poskytovala stín pasáčkům, kteří hlídali dobytek, a sloužila jako hraniční strom. Dodnes je pýchou Zlínského kraje a místní na ni nedají dopustit! A prý plní přání…