Svědění, vyrážka, bezesné noci a nejasná diagnóza. Možná se nejedná o alergii, ale o svrab. Šíří se mezi námi takřka raketovou rychlostí. Co s ním?

Je to kožní onemocnění, které je aktuálně na velkém vzestupu. Jak svrab vypadá, proč se tak rychle šíří, jak se chránit a co na něj skutečně zabírá?

Proč se svrab vrací?

Možná jste o něm slyšela z vyprávění nebo ho znáte ze starých filmů, kde se objevoval v souvislosti s bídou a nedostatkem hygieny. Ale pozor, svrab je zpět a v plné síle, a to nejen mezi sociálně slabšími.

V posledních letech odborníci varují, že se z něj stává celospolečenský problém. Podle dermatologů za současný nárůst případů může kombinace více faktorů: cestování, příliv cizinců, stárnutí populace, přeplněné nemocnice a domovy seniorů.

K přenosu přitom stačí málo – kontakt kůže na kůži nebo sdílení ložního prádla, ručníků či oblečení. V období, kdy imunita kolísá, například u starších lidí, se svrab šíří ještě snadněji.

Pozor na příznaky

Svrab není jen tak ledajaký ekzém. Způsobuje ho drobný parazit – zákožka svrabová. Ta se zavrtává do horní vrstvy kůže, kde klade vajíčka a způsobuje intenzivní svědění, hlavně v noci.Typické příznaky, které by vás měly varovat, jsou:

Silné noční svědění, které může rušit spánek.

Červená vyrážka nebo drobné pupínky mezi prsty, na zápěstích, v podpaží, kolem pasu, na prsou nebo v oblasti třísel.

Viditelné „chodbičky” v kůži, často jako tenké bílé nebo šedé čárky

U starších osob může být příznakem zhrubnutí kůže nebo také šupinatění.

Důležité je vědět, že první příznaky se mohou objevit až 3–6 týdnů po nakažení. I v této době však už člověk svrab šíří dál. A co víc, někteří lidé, zejména starší nebo s oslabenou imunitou, mohou mít méně výrazné projevy, což komplikuje diagnostiku.

Kde číhá neviditelný nepřítel?

Zatímco běžně si člověk představí nákazu v přeplněných podmínkách,  ať už je to kdekoli, realita je všednější. Svrab se často šíří v rodinách, domovech pro seniory, nemocnicích nebo přes vnoučata, která ho přinesou ze školy či školky.

Mluví se i o hromadné dopravě, kdy si sednete na místo, z něhož vstal nakažený člověk. Stačí se i chytit kontaminované tyče. 

Místa, kde byste se měla mít na pozoru:

Společné ložnice nebo nemocniční pokoje.

Péče o nemocného člena rodiny (při hygieně, převlékání).

Kontakty s dětmi a vnoučaty – i ty mohou být přenašeči.

dílení prádla, ručníků…

Second-hand oblečení bez důkladného vyprání.

Prevence je základ. Důležité je časté mytí rukou, nepůjčování osobních věcí a důkladné praní ložního prádla a oblečení na 60 °C, ideálně s následným žehlením. Koberce, sedačky a matrace vysávejte a nechte bez kontaktu alespoň 72 hodin. Zákožka mimo tělo dlouho nepřežije.