Pokud dlouhodobě nedopřejeme našemu tělu dostatek odpočinku nebo je náš spánek nekvalitní, může to mít vliv na vznik řady nemocí.

Kdy přicházejí sny

Jedná se o stav organizmu, kdy jsou sníženy reakce na vnější podněty, je omezena pohybová aktivita a mění se činnost mozku. Během noci se střídají dva typy spánku, které se pětkrát opakují.

Spánek bez rychlých očních pohybů (NREM) a s rychlými pohyby očí (REM). NREM spánek má tři fáze. První nastává mezi spánkem a bděním, kdy můžeme reagovat se zpožděním na oslovení a udržet tělo vsedě. V druhé fázi už tělo v takové poloze neudržíme.

Nejpomalejší je mozková aktivita během třetí fáze. U REM spánku je aktivita výrazně vyšší. „Během něho je mozková aktivita srovnatelná s bdělým stavem a zdají se nám sny,“ říká prof.

MUDr. Karel Šonka, DrSc., z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Sedm hodin nestačí

Každý z nás má někdy tendenci dobu spánku zkracovat.

Jestliže je spánek kratší než sedm hodin, zvyšuje se u dospělého člověka riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění či cukrovky, objevují se poruchy nálad, zvyšuje se pravděpodobnost různých nehod a hrozí riziko kratší délky života.

„Některé studie ale uvádějí, že s kratším dožitím může být spojován i příliš dlouhý spánek, tedy delší než devět hodin,“ uzavírá MUDr.Šonka.