Špatné události se mohou někdy ohlašovat neobvyklou cestou, která se vymyká běžnému lidskému chápání.
Tato příhoda se nestala mě, ale mojí nejlepší kamarádce Markétě. A to hned dvakrát. Když mi o tom vyprávěla poprvé, myslela jsem si, že jí, jak se lidově říká, šplouchá na maják.
To, co se jí přihodilo, znělo tak neuvěřitelně, že jsem si myslela, že se buďto zbláznila, nebo že si ze mě dělá „dobrý den“.
Vybělená tvář
Pamatuji si přesně na ten den, kdy mi Markéta poprvé celá rozrušená volala a prosila mě, abych k ní přišla na návštěvu. Prý se přihodilo něco podivného a potřebuje to s někým prokonzultovat.
I když jsem měla jiné plány, slíbila jsem jí, že jsem za chvilku u ní. Očividně byla hodně neklidná, ale do telefonu mi odmítla cokoli bližšího sdělit.
Když jsem u ní o půlhodiny později zazvonila, beze slova mě odvedla do obýváku a do ruky mi vrazila rámeček s fotkou.
Vůbec jsem tomu nerozuměla. Na fotografii bylo několik postav, jedna z nich však měla místo obličeje jen beztvarou bílou placku. Podívala jsem se na Markétu a tázavě pozvedla obočí. „Tohle je můj bratranec Hynek,“ řekla a prst zabodla do bílého fleku.
„Ještě včera večer vypadala ta fotka úplně normálně,“ dodala.
Zraněním podlehl
Dívala jsem se na fotografii. Skutečně to bylo zvláštní. Místo, kde byla Hynkova hlava jakoby úplně vybledlo. Rozhodně jej nikdo ničím nezakreslil. Nevěděla jsem, co kamarádce říct, ani čím ji uklidnit, protože se to vymykalo mému chápání.
Nakonec jsem řekla něco v tom smyslu, že asi byl špatný papír nebo že na to místo svítilo ostré slunce, a proto, že k tomu došlo. Moc přesvědčivě to však neznělo, takže jsem ji tím příliš neuklidnila. Za týden mi Markéta s pláčem zavolala, aby mi sdělila, že měl Hynek nehodu.
Prý se v noci vracel ze služební cesty domů, když ho na silnici smetl řidič kamionu, který měl podle všeho mikrospánek. Okamžitě ho převezli do nemocnice, ale Hynkova zranění byla tak rozsáhlá a vážná, že během operace zemřel.
Smrtelná nehoda
Na rozdíl od kamarádky jsem si Hynkovu smrt nedávala do spojitosti s onou podivnou změnou na fotce. Jenže za pár měsíců mi Markéta zavolala znovu. Ukázala mi fotografii z dovolené s přáteli, kde měl tentokrát místo tváře bílý flek její kamarád Petr.
Markéta byla přesvědčená, že je to předzvěst něčeho zlého a tak ho varovala. Jenže Petr se jí vysmál. Ani ne měsíc nato měl nehodu na stavbě a zemřel. Po této události se Markéta rozhodla pro radikální krok a všechny fotografie z bytu odnesla pryč.
Marta S. (50), Dukovany