Malý zelený flíček na chlebu nebo chlupatá měkká tečka na mandarince? Říkáte si, že to stačí odkrojit a hotovo?

Možná vás zklameme, ale ta „neškodná“ tečka může být víc než jen estetický problém. Plíseň má své temné stránky a rozhodně si nezaslouží druhou šanci na talíři.

Největší kuchyňská lež

Plíseň není jen to, co vidíte. Její vlákna, takzvané mycelium, prorůstají hluboko do potraviny. Takže i když odkrojíte viditelnou část, neviditelné toxiny (mykotoxiny) mohou být rozesety po celém kousku.

Tyto látky jsou jedovaté, mohou poškodit játra, ledviny, a v extrémních případech mají i karcinogenní účinky. Na pečivu, ovoci nebo zelenině proto platí zlaté pravidlo: když uvidíte plíseň, vyhoďte kus celý a nic nevykrajujte.

Stejně tak u džemů, oříšků nebo jogurtů, ani tam nemá smysl riskovat. Plíseň se totiž šíří rychle a vlákna prorostlá celým kusem okem nevidíte.

Sýr s plísní? Ano, ale jen ten správný!

Je ale pravda, že ne každá plíseň je zlo. Ta, která se používá při výrobě sýrů, jako Penicillium roqueforti nebo Penicillium camemberti, je speciálně vyšlechtěná a bezpečná. Pokud vám zplesniví běžný eidam, rozhodně ho nechte jít.