Také se každý rok těšíte, až naplníte skleničky všemi těmi dobrotami ze zahrady? Na zahradě toho dozrává hodně, a tak se pusťte do ovocného kouzlení.

Díky letošní proměně počasí je trošku složité dopředu určit, co bude v jakém období dozrávat. Všechno máme totiž posunuté. Nicméně už teď je jisté, že je za dveřmi sezona borůvek a dalšího drobného ovoce.

Když nemáte ovocnou zahradu

Plně dozrálé ovoce na slunci je odměnou pro každého pěstitele. Čerstvě utržený rybíz, krásně dozrálé maliny, jahody nebo první angrešt jsou prostě to pravé pro každého milovníka čerstvých vitaminů.

Jenže ne každý má to štěstí a má vlastní zahradu. Pokud se nechcete vzdávat vlastnoruční sklizně, vydejte se s celou rodinou na samosběr.

I když třeba počasí nebude sběru zrovna přát, můžete si na místě většinou koupit už naplněné košíčky. Jestli se ale na čas strávený na ovocné plantáži těšíte, začněte už dopředu procvičovat ruce.

A co všechno si můžete na plantážích nasbírat? Kromě tradičních jahod a rybízu už objevíte také pěstitele muchovníku. Někdy vás dokonce sadaři pustí i na sběr tradičního ovoce v podání jablek i hrušek.

Vlastní je nejlepší

Asi všichni víme, že vlastní sklizeň chutná nejlépe. Je to nejspíše tím, že máme k vlastnoručně vypěstovaným rostlinám vytvořený vztah, vážíme si jich a sklízíme je v plné zralosti.

V případě, že se chystáte své ovoce zpracovat do podoby džemů či zavařenin nebo je chcete zamrazit, vždy myslete na to, že se k tomuto účelu hodí jen to nejkvalitnější ovoce. Tedy to důkladně vyzrálé, bez plísně a větších otlačenin.

Ačkoli se hlavně v minulosti tradovalo, že se do marmelád a sirupů dá zpracovat i ovoce, které má „sezonu“ za sebou, není tomu tak. Do skleniček patří opravdu jen to nejkvalitnější ovoce, a tak si dejte záležet.

Co zrovna dozrává

Je toho celkem hodně. Nejčasnější odrůdy kamčatských borůvek se sklízejí už od května, polopozdní a pozdní odrůdy ale dozrávají i v červnu nebo červenci.

Právě teď se blíží hlavní doba sklizně borůvek chocholičnatých, kterým se neřekne jinak než kanadské. Zatímco plody raných odrůd začnou modrat už v červnu, polopozdní začnete sklízet nejspíše až od poloviny července.

A ty pozdní si užijete na konci prvního prázdninového měsíce nebo dokonce až v srpnu. V teplejších oblastech ale letos toto pravidlo tak úplně platit nebude a je klidně možné, že už v červenci budou sklizené i pozdní odrůdy.

Kromě těchto stálic stále dozrávají jahody a léty osvědčený angrešt a rybíz. V červenci se snažte předhonit ptáky, ti se totiž slétnou na modře fialové plody muchovníku. Tento keř nebo také strom je pro ptactvo stejným lákadlem jako borůvky.

Skvělé polotovary i hotové výrobky

Jakmile na zahradě dozraje první šťavnatý plod, začne teprve to správné léto. Byla by škoda nechat sklizeň jen tak na větvích přezrát. Většina ovoce se dá zpracovat nebo alespoň uchovat.

„Drobné“ versus „velké“

První jarní i časné letní ovoce většinou sklízíme rovnou do pusy, a pokud máte přebytky, které jen tak nesníte, určitě se pusťte do jeho zpracování.

Ačkoli červen a červenec patří spíše drobnému ovoci, na začátku července už dozrávají první letní odrůdy jabloní.

Ovšem ani v jejich případě nepočítejte s dlouhodobým uchováním v čerstvém stavu. Časné ovoce se buď musí sníst, nebo velmi brzy zpracovat.

I když jste u podzimních a zimních odrůd jablek a hrušek jistě zvyklí na skladování v rozsahu několika týdnů až měsíců, u letních odrůd na to zapomeňte.

Letní jablka většinou vydrží v dobré kondici sotva pět dní po sklizni. Není tedy na co čekat, a plody vaší zahrady proto zpracujte co nejdříve.

Zamrazit nebo povařit

Jednou z možností, jak uchovat drobné ovoce, je mražení. Tento způsob je vhodný jak pro jahody, tak i pro borůvky, maliny, muchovník, ostružiny i rybíz.

Víte, jak to ale dělat správně? Ovoce opláchněte studenou vodou a nechte několik hodin oschnout.

Poté ho v jedné vrstvě rozprostřete na tác, který zakryjte igelitovým sáčkem a dejte zamrazit. Teprve potom ovoce nasypte do označených sáčků.

Protože nepřimrzne k sobě, bude se vám s ním pracovat mnohem lépe. Další možností zpracování ovoce bude výroba sirupů, ovocných kůží, pečeného čaje a příprava džemů i zavařenin.

V poslední době se také opět vrací výroba skvělého domácího ovocného vína. Vlastní ovoce vás prostě bude bavit.

Drobné ovoce je nejlepší

Žádná zahrada není nafukovací, naštěstí se drobné ovoce vejde úplně na každý pozemek, dokonce i na terasu nebo balkon. Výhodou drobného ovoce je, že ho můžete pěstovat nejen na zahradě, ale i na balkonu či parapetu.

I když nás pěstování drobného ovoce baví hlavně v posledních dvaceti letech, ani v minulosti na českých zahradách nechybělo. Jaké si vypěstovat a kolik rostlin potřebujete pro pořádnou sklizeň?

Rostliny s neomezenými možnostmi

Víte, že některé druhy drobného ovoce běžně pěstujeme na okrasné zahradě a vlastně je za „jedlé“ ani nepovažujeme?

Když se v dubnu podíváte na záplavu zlatavých kvítků na větvích dřínu obecného, na bohaté hrozny květů muchovníku nebo třeba na podzimní zbarvení listů temnoplodce, nebudete na pochybách.

Tyto rostliny umí mnohem více než jen vytvořit zdravé plody plné vitaminů a minerálů. Za okrasnou se dá konečně považovat i borůvka chocholičnatá.

Zatímco v květnu její větve ozdobí čistě bílé měchýřkovité květy, na podzim se listí, ještě před tím, než opadá, zbarví do odstínů růžově karmínové barvy.

Galerie klasiky i zajímavých novinek

Je úplně jedno, jestli radši zvolíte odrůdy, které na zahradě pěstovaly už naše babičky, nebo dáte přednost moderním odrůdám. Bavit vás budou všechny.

Pokud máte na zahradě místo navíc, určitě si pár netradičních odrůd vysaďte. Už dávno neplatí, že plody rakytníku musejí být jen oranžové, zajímavé budou i odrůdy žlutoplodé.

I když už třeba rybíz nebo angrešt považujete za naprostou zahradní klasiku, která nemůže ničím překvapit, ani tady šlechtitelé nezaostávají. Zkusili jste odrůdu rybízu s lehce růžovými plody?

Zajímavý sortiment vás čeká i u zahradního kiwi, aktinídie význačné. Její odrůdy se mohou pochlubit plody nadměrně velkými nebo třeba načervenalými.

Ovoce mnoha tváří

Pokud nemáte s pěstováním drobného ovoce zkušenosti, určitě si v první řadě ujasněte, k jakému účelu rostliny využijete. Pokud chcete sklízet a rovnou jíst bez větších plánů na zpracování a uchování, bude vám stačit jen pár rostlin.

Co ale dělat, když máte rodinu a máte v plánu ovoce zavařovat i používat při pečení? Pokud se zaměříme například na oblíbené borůvky, velkou sklizeň očekávejte od šesti keřů.

Ty ostatně časem přerostou dospělého člověka. Můžete z nich vyrábět i džemy nebo je dokonce zamrazit a během zimy si upéct ten nejlepší borůvkový koláč.

U rybízu a angreštu se větší sklizně dočkáte už při výsadbě tří rostlin, v případě maliníku zainvestujte do deseti až patnácti sazenic. S množstvím to naopak nemusíte přehánět u muchovníku, který postačí i v jediném kusu.

To pravé borůvkobraní

Modré, typicky ojíněné plody máme zažité hlavně jako lesní ovoce. Už dávno na ně ale nemusíme chodit do lesa, kde porosty borůvčí pomalu, ale jistě mizí.

Pokud hledáte drobné ovoce, která vás bude bavit díky neskutečně širokým možnostem použití, určitě dejte zelenou borůvkám. Tento antioxidant podporující naše zdraví si prostě zaslouží čestné místo na každé zahradě.

Brusnice, nebo kanadská borůvka?

Jen málokdo v dětství nezažil sběr borůvek v lese. Pro spoustu rodin to byla po dlouhá léta letní tradice, díky které byste v každé domácnosti našli poctivé zavařeniny a během léta i ty nejlepší koláče.

Jenže bujné borůvčí pomalu a jistě mizí, a to málo, které zbylo, už je přece jen lepší nechat bez povšimnutí lesům. Pokud stále ještě nepatříte mezi hrdé pěstitele o dost mohutnějších severoamerických borůvek chocholičnatých, určitě se mezi ně rychle zařaďte.

Sklizeň ze vzrostlého keře kanadské borůvky dosahuje několika kilogramů. Navíc můžete výsadby zkombinovat díky odlišné plodnosti různých odrůd tak, že budete sklízet od konce června až do konce srpna.

Každá je trochu jiná

Na zahradě můžete pěstovat dokonce i brusnici borůvku, tedy klasickou lesní borůvku. I sazenice tohoto polokeře už najdete v nabídce zahradních center.

Její příbuzné, borůvce chocholičnaté je často vyčítáno, že obsahuje méně léčivých látek a že její chuť není tak výrazná. Ačkoli jsou mezi těmito dvěma různými druhy opravdu rozdíly, i tak vezměte borůvku kanadskou na milost.

Její pěstování na zahradě je oproti našemu lesnímu druhu snazší, navíc se dočkáte bohatší sklizně.

Na zahradu i do nádob

Protože je borůvka chocholičnatá opravdu hodně prošlechtěná, dočkáte se mnoha zajímavých odrůd. Ty se liší nejen termínem zralosti, ale třeba také velikostí plodů, jejich barvou nebo třeba celkovým vzrůstem.

Do nádob volte odrůdy dorůstající něco málo kolem metru, z těch mohutnějších si založte „plantáž“.

Klamou vlastním „tělem“

Není borůvka jako borůvka. Některé tak sice vypadají, ve skutečnosti ale jde o jiné plody.

Jejich plody jsou těm borůvkovým hodně podobné, přesto se nejedná o příbuzné rostliny. Jaké rostliny si můžete s borůvkami splést a co od nich můžete očekávat?

Indiánská borůvka

Některé rostliny nadělují natolik podobné plody, že si vysloužily i lidové označení borůvka. Ta indiánská roste v Severní Americe a není to nic jiného než muchovník.

Jeho fialově modré plody obsahují kromě vody a cukru vitaminy A, C, E a vitaminy skupiny B. I když jsou samozřejmě nejlepší čerstvě sklizené, dají se také sušit, zamrazit či z nich vyrábět chuťově zajímavé sirupy a džemy.

Kamčatská borůvka

O borůvku se nejedná ani v tomto případě, ve skutečnosti jde o zimolez kamčatský. Jeho plody jsou podobně modré jako borůvky, ale jsou o trochu kyselejší.

Mohou být oválné nebo podlouhlé. Obsahují hlavně vitaminy C a B a připravíte z nich velice zajímavé džemy. Sušené se pak přidávají do snídaňových směsí a využít je můžete například i do báječného pečeného čaje.

Jak na ně?

Pěstování borůvek není žádná věda. Jakmile si vyberete ty správné odrůdy, máte skoro vyhráno. Abyste se ale opravdu stali úspěšnými pěstiteli borůvek, snažte se svým rostlinám dopřát ideální podmínky.

Slunce i občasná zálivka

Tyto keře jsou podobně jako jiné opadavé dřeviny poměrně plastické. Plodit budou bohatě na slunci, ale zvládnou to i v polostínu.

Na přímý úpal je nesázejte, ostatně i tmavý stín pro ně nebude ideální. V sušší kamenité půdě jim dopřejte důkladnou zálivku, zvláště mladé, čerstvě vysazené rostliny chvíli rozmazlujte.

Hlavně kyselé pH

Základem úspěšného pěstování borůvek je kyselá půda. Té dosáhnete hned několika způsoby.

Buď si spolu s borůvkami pořídíte i speciální substrát pro kyselomilné ovoce (většinou nazvané jako substrát pro borůvky a brusinky) nebo půdu okyselíte rašelinou.

Ať zvolíte jakýkoli postup, kyselý substrát vždy smíchejte s původní zeminou, jedině tak borůvky prokoření do okolí.

Rašelinu můžete alespoň částečně nahradit také domácí listovkou. Tento lehký materiál dobře poslouží také na mulčování záhonu, borůvky mají rády důkladnou přistýlku. Kromě listovky je možné použít i jemnou mulčovací kůru.

Péče na jaře

Podobně jako jiné ovocné dřeviny, i borůvky jsou vděčné za občasný řez. V tomto případě bude snadný. V dubnu stačí odstranit až u země celé odplozené výhony. Ty poznáte podle hustého větvení, přičemž na koncových větévkách nevyrůstají téměř žádné pupeny.

Tipy do vaší kuchyně

S ovocem se dá neskutečně kouzlit. Pokud jste si na zahradu vysadili druhy časné i pozdní, můžete sklízet od května až do listopadu. Co všechno si můžete vyrobit?

Možností je spousta. Přiznejme si ale narovinu, že jedničkou mezi domácími výrobky z ovoce jsou jednoznačně marmelády. Pod rukama vám ale mohou vzniknout i skvělé pečené čaje, zavařeniny, ovocné kůže, sirupy i domácí víno.

Marmelády všude, kam se podíváš

Sladká dobrota plná ovoce doslazená cukrem nesmí chybět v žádné spíži. Každý má své osvědčené recepty, které se často dědí z generace na generaci.

Je jen na vás, jaký trik při přípravě džemů nebo marmelád používáte. Zatímco někdo používá želírovací cukr, jiní dávají přednost čistému pektinu a krystalovému cukru.

Možností je opravdu spousta. Jedno je ale jasné, ovoce určené na výrobu džemů by mělo být plně dozrálé a v té nejlepší kvalitě.

Do skleniček rozhodně nepatří znehodnocené kusy s plísní nebo hnilobou, dokonce ani po okrájení je nepoužívejte. Jistě také víte, že každé ovoce má trochu jiné vlastnosti.

Některé plody jsou přirozeně bohaté na pektin, který způsobuje želírování, jiné ho zase neobsahují téměř vůbec. Mezi ovoce bohaté na tuto látku patří například rybíz nebo jablka.

Ovoce chudé na pektin jsou jahody nebo třeba rakytník. Pokud ještě chvíli zůstaneme u rakytníku, i z něho se dá vyrobit džem.

Protože na jeho výrobu ale použijete jen šťávu z plodů, ve kterých pektinu moc nenajdete, můžete se setkat s doporučením, že džem zahustíte nakrájenými jablky a hruškami. Ty ostatně chuť rakytníku příjemně zjemní.

Báječné sirupy

Ani tyto dobroty dříve nechyběly v žádné domácnosti. Kromě tradičních receptů založených na krátkém povaření jsou oblíbené postupy výroby za studena.

Krátkou trvanlivost vynahradí vysoké zastoupení přírodních enzymů, minerálů a vitaminů. Pokud k ovoci přidáte vaše oblíbené bylinky, bude výsledek o to lahodnější.

Domácí sirupy ostatně můžete používat jako základ pro letní limonády, které se budou chutnat nejen vám, ale i dětem. Jistě jste už někdy zkoušeli vyrobit sirup z jahod nebo malin.

Dobrou volbou jsou také sirupy z rakytníku, které můžete dochutit i kořením v podání skořice nebo hřebíčku. Zkuste ale také sirup z kiwi, borůvek nebo ostružin.