Díky známému filmu jistě víte, že se takto říkalo šalvěji lékařské. Další její lidové názvy jsou cigánovy gatě, rapaňa nebo vlčí chvost.

Šalvěj lékařská pochází ze Středomoří a patří mezi bylinky, které jsou náročné a choulostivé. V našich podmínkách roste jen zřídka, protože potřebuje slunné, teplé a suché prostředí.

Můžete si ji ale pěstovat v květináčích, bude mít však nižší obsah účinných látek. Šalvěj  se nesmí užívat dlouhodobě a ve vysokých dávkách, protože je jedovatá. V jejím případě je třeba dodržovat přísně předepsané dávkování.

Užívá se nejčastěji jako odvar ke kloktání při zánětech dutiny ústní, krvácení dásní, angíně a bolestech v krku. Má dezinfekční účinky, proto je vhodná také na vymývání ran.

Vnitřně se užívá na uklidnění nervů, při střevních a žaludečních katarech a má protihlístové účinky. Snižuje pocení v období klimaktéria. Žvýkání čerstvých listů odstraňuje zápach z úst.

Kloktadlo nebo žvýkat?

Na afty a angínu je výborné použít kloktadlo. Vyrobíte si ho snadno tak, že zalijete čajovou lžičku nasekaných listů šalvěje 250ml vroucí vody a necháte louhovat 5 minut, pak vlažným nálevem kloktáte každé dvě hodiny.

Při bodnutí hmyzem užívejte zase obklad z čerstvých listů. Listy šalvěje rozdrtíte dřevěným náčiním a vzniklou kaši přiložíte na místo bodnutí. Při horečnatých a virových onemocněních je výborný čaj ze šalvěje s heřmánkem.

V době klimaktéria pomáhá proti nepříjemným projevům, zejména pocení, šalvějové víno. Naložíte 50g čerstvých nebo 30g sušených listů šalvěje do 0,7l vína, uzavřete a necháte louhovat 10 dnů, pak přecedíte a pijete půl skleničky vína denně. Na parodontózu pomáhá šalvěj s medem..