Stále tomu nemůžu uvěřit. Už je to ale půl roku a veškeré pátrání bylo zatím marné. Jakoby se můj muž do země propadl. Proč to udělal?

Když jsem přišla domů z obchodu, kde dělám jako důchodkyně brigádu, manžel doma nebyl. Udivilo mě to, protože jsme byli domluveni, že bude brzy večeře. Jenže manžel nepřišel ani na večeři ani později. Chvíli jsem nevěděla, co mám dělat, pak jsem šla k sousedům.

Společně jsme se vydali Rudolfa hledat. Obešli jsme sousedy, kde by mohl být, prošli les. Nikde nebyl a telefon měl vypnutý. Zavolala jsem na policii.

Hledání bylo marné

Rudolfa hledala celá vesnice, policie i vojáci několik dní. Naprosto marně. Byla jsem úplně zoufalá. Teprve tehdy jsem si ale uvědomila, že z domu odešel ne tak, jako jindy. Zmizeli totiž jeho doklady a nějaké oblečení.

Do lesa ani k sousedům na „pokec“ si nikdy občanku nebral, natož oblečení. V hledání to moc nepomohlo, ale bylo najednou jasné, že z domu odešel plánovaně. Ale proč? Přece jsme si žili docela hezky a žádné větší neshody mezi námi nebyly.

Samozřejmě, že jsme se někdy pohádali, ale to se přece v manželství běžně stává. A my už spolu byli 45 let.

Proč jen utíkal

Asi po dvou měsících mi policie oznámila, že manžela někdo viděl na druhém konci republiky na nádraží. Bohužel se stopa po něm zase ztratila. Velká radost ale byla, že žije. On žije, neustále se mi opakovalo v hlavě.

Svitla mi naděje, najdou ho a přivedou domů. Pak se konečně dozvím, co se stalo. Jenže nastala zase dlouhá doba bez jakýchkoli zpráv o mém milovaném Rudolfovi. Sice jsem se na něj strašně zlobila, že mě opustil a neřekl mi ani slovo. Ale pořád jsem ho hrozně milovala.

Doktor promluvil

Když mi zavolal náš obvodní lékař, dost mě to překvapilo. Moc jsme k němu s manželem nechodili. Byli jsme naštěstí oba celý život dost zdraví a doktory ani léky jsme moc nepotřebovali. Přesto jsme dodržovali pravidelné preventivní prohlídky.

A o to právě šlo. Rudolf na té prohlídce asi před půl rokem byl. Najednou jsem si uvědomila, že v té době byl nezvykle skleslý a podrážděný. Několikrát jel do města a dělal s tím dost velké tajnosti. Pohádali jsme se kvůli tomu, protože mi nechtěl říct důvod, proč tam jede.

Teď se ukázalo, že musel absolvovat různá vyšetření.

Nechtěl, abych to viděla

Bohužel se dozvěděl velmi nepříznivou zprávu. Rakovina slinivky už byla v pokročilém stavu. Navíc mu objevili nějaký nádor na mozku. Došlo mi to. Můj milovaný Rudolf mi nechtěl pomalu umírat před očima.

Chtěl, abych ho pořád měla ve vzpomínce, jaký byl celý život. Zdravý a energický. Ale dost možná je také druhá varianta. Kvůli nádoru na mozku je třeba zmatený a jedná zcela nepřiměřeně.

Ať je to tak nebo tak, do konce života si už budu vyčítat, že jsem to včas neobjevila.

Božena S. (69), Přerov