Osud nám s manželem dopřál jediné dítě. Těšili jsme se, že nám vše vynahradí vnoučata. Přítelkyni, kterou si syn přivedl, jsme ale do rodiny nechtěli.

Od narození nám náš syn Jakub dělal jen samou radost a byl naším vesmírem. Střední školu zvládl levou zadní a s červeným diplomem vystudoval i vysokou školu. Díky tomu dostal skvělou příležitost ve výzkumném ústavu. Jen na lásku mu čas nezbýval.

Do ženění se příliš nehnal

Bydlíme v rodinném domku, a tak Jakub bydlel s námi. Dokonce si sám vybudoval svůj malý byt na naší půdě. Měli jsme tak všichni své soukromí.

Což o to, byla jsem ráda, že je stále s námi, ale když už mu táhlo na pětatřicet, začala jsem se nenápadně vyptávat, jak vidí svou budoucnost.

Moc jsem totiž toužila po vnoučatech! Občas si sice dívku přivedl, ale nikdy nám ji nepředstavil. „Mami, přece ti nebudu představovat každou kamarádku nebo kolegyni,“ řekl mi klidně.

„Až to bude aktuální, neboj, rád vás seznámím!“ A tak jsme jen čekali a doufali, že nezůstane starým mládencem.

Jeho volba nás zaskočila

Až jednou nám s vítězoslavným úsměvem oznámil: „Rodičové, chystejte slavnostní servis, přivedu vám někoho představit!“ Volba padla na nedělní oběd.

S tátou jsme byli nadšení, že se náš syn konečně zamiloval, a já už ve svých představách chystala veselku a vozila kočárek!

Jak moc jsem se těšila. Co nás čeká, by nás ani ve snu nenapadlo! Synovo děvče mělo jednu vadu a my s mužem nechápali, že si toho náš Jakub nevšiml!

On, který se dvakrát denně koupal a voňavkou byl cítit celý dům ještě dlouho po jeho odchodu, si přivedl děvče, které nevábně vonělo. „Nebo se mi to jen zdá?“ lekla jsem se. Když jsem se podívala na manžela, bylo mi jasné, že ne.

Je krásná a chytrá, ale…

Linda byla chytrá, vzdělaná a velmi sympatická, a k našemu synovi se perfektně hodila. Alespoň na první pohled. Jenže u stolu se její „vůně“ linula po celé místnosti, až se mi zvedal žaludek.

Protože šlo o první setkání, nemohli jsme to samozřejmě řešit, takže jsme dělali jakoby nic.

„Janičko, prosím tě, také cítíš ten smrad?“ zeptal se mě manžel, když jsem šla pro zákusek. „Ta se snad týden nemyla! A jak jí zatuchle páchne oblečení,“ pokračoval a ani jeden z nás nechápal, že to náš syn necítí.

Zvykali jsme si dost těžko

Jakub to s ní ale očividně myslel vážně, i když nakonec vyšlo najevo, že se zase tak dlouho neznají.

„Nechtěl jsem ji sem brát na noc, dokud se neznáte,“ řekl nám po jejím odchodu a nenápadně nás tak připravil na skutečnost, že Lindu odteď budeme cítit častěji.

Ani jeden jsme neměli odvahu se ho zeptat, jestli mu nevadí, jak smrdí, protože podle jeho chování bylo jasné, že ne! Já jsem se tedy v zájmu vnoučat snažila si zvyknout a doufala jsem, že to třeba byla jen nějaká hloupá náhoda. Třeba jí zrovna nešla pračka.

Manžel to rozsekl!

Na své narozeniny jsem uspořádala oslavu, na které samozřejmě Jakub s Lindou nemohli chybět. Jako na potvoru dostal náš pes průjem a doma to bohužel neudržel, a tak nám znečistil koberec. Snažila jsem se to vyprat, ale co naplat, mokré to ještě smrdělo. Co nás odrovnalo, byl ale příchod Lindy a její komentář:

„No, tohle bych doma mít nezvládla. Hrozně to smrdí a kazí celou atmosféru,“ ozvala se naprosto nemístně.

Na to už se manžel neudržel a vmetl jí do tváře, že ten pes je zvíře a má zažívací potíže, proto smrdí, ale že ona je dospělá žena a smrdí úplně stejně, ne-li hůře.

To se jí samozřejmě nelíbilo a rozpoutala se drsná hádka. Nakonec uraženě odešla a syn s ní. Pár týdnů se nám pak vyhýbal a nemluvil s námi.

Má naděje pohasla

Až jednou u nás zaťukal. Sám. „Mami, tati, omlouvám se, měli jste pravdu. Nechápu, že jsem to hned necítil,“ řekl nám a popsal nám jejich rozchod. Zjistil totiž, že Linda je aktivistka, která záměrně nechce pračku a nepoužívá ani deodoranty ani parfémy.

Když chtěla po synovi, aby svoji pračku vyhodil, došla mu trpělivost a s milou Lindou se rozešel. I když tím mé vyhlídky na vnoučata vzaly zasvé, byla jsem ráda. Tu ženskou jsme fakt nemohli ani cítit!

Jana H. (61), Havířov