Odmala jsem si se sestrou skvěle rozuměla. Vždy jsme se vzájemně podržely a nikdy mezi námi nebyla žádná tajemství, rivalita ani lži. To se však změnilo, když přivedla domů svého nastávajícího.

Své o devět let mladší sestře Vendule jsem pomáhala nejdřív s učením, pak jsem jí radila třeba i v otázkách kluků. Dokonce jsem byla první, komu pověděla o svém „poprvé“. Když časem poznala Karla a začala s ním chodit, hned mi o něm básnila.

„Je fantastický a navíc i úspěšný manažer v jedné firmě,“ hlásila se zamilovaným výrazem. „Kolik mu vlastně je?“ zeptala jsem se, bylo mi divné, že o jeho věku se dosud slovem nezmínila. „No, je o trochu starší,“ řekla neurčitě.

„To znamená co?“ Vendula se ošila a pak to konečně vyklopila: „Je mu osmačtyřicet.“ Kus sýra, který jsem si vzala, mi zaskočil v krku. „Cože?

To jako vážně?“ Vendula před třemi měsíci oslavila teprve dvaatřicáté narozeniny, a co si pamatuji, tak na starší muže nikdy nebyla. Tohle sdělení však bylo jen malou přeháňkou před bouří, protože záhy dodala, že ji Karel požádal o ruku a ona mu řekla ano.

Šarmantní a charizmatický elegán

O týden později přivedla Karla na večeři. Chtěla ho mně i rodičům představit. Z jejího vyprávění jsem věděla akorát to, že je vysoký, „udělaný“ a má nakrátko střižené tmavě hnědé vlasy.

„Mami, tati, Irmo,“ ujala se slova, když překročili práh a odložili si kabáty: „Tohle je Karel.“ „Moc rád vás poznávám,“ řekl Karel a postupně si se všemi potřásl rukou. Mě a maminku zlehka políbil na obě tváře.

Karlovo krátké strniště mě jemně zašimralo po tváři a do nosu mě příjemně udeřila jeho kolínská. V žaludku jsem cítila poletující motýlky. Podívala jsem se mu do tváře a naše oči se setkaly. Rychle jsem sklopila zrak, aby mi nezrudly tváře.

Karel mi pustil ruku a o krok ustoupil. „Vendula mi o vás všech hodně povídala.“ „Doufám, že jen pěkné věci,“ zašvitořila maminka a odcupitala do kuchyně. My ostatní jsme ji následovali.

Tabule už byla slavnostně prostřená a od sporáku se linula vůně dušeného hovězího. Když bylo po večeři, Vendula si odkašlala. „Mami, tati, ráda bych vám něco řekla.“ „Vy se budete brát, že ano?“ opáčila matka. „Jak to víš?

Irma ti to řekla?“ „Ne, tvá sestra neřekla nic, ale zásnubního prstenu na tvé ruce jsem si nemohla nevšimnout.“ „To je báječná zpráva,“ řekl otec a vstal. Z vitríny vzal láhev nejlepšího koňaku a všem nalil panáka. „Na Karla a Vendulu,“ pronesl.

„Na Karla a Vendulu,“ zopakovala jsem tupě. I když jsem své sestře lásku a štěstí moc přála, tak jsem někde v hloubi pocítila i trochu smutku a maličko žárlivosti. Bylo to asi poprvé, co jsem si přála být na jejím místě.

Vzájemné sympatie

Karel do naší rodiny skvěle zapadl. Táta pořád opakoval „Karel to“ a „Karel tohle“. Bylo na něm vidět, že je se sestřiným výběrem muže více než spokojený. Maminka ho zase brala jako syna, kterého neměla. Moje pocity byly rozporuplné.

Vždy, když jsem zůstali s Karlem sami, nebo jsme se bavili u stolu, cítila jsem, že nás to k sobě neuvěřitelně táhne. A nebylo to jen z mé strany. I z jeho jsem zaznamenala jisté signály. Občas se dotkl mé ruky nebo ramene, nebo se mi zadíval do očí.

Dokonce jednou, asi týden před svatbou, když jsme byli se známými v hospodě, mi lehce přiopilý řekl, že je škoda, že dřív nepotkal mě místo Venduly.

Manželé na tři roky

I když nás to k sobě táhlo, tak Karel svému slibu dostál a oženil se s Vendulou. První rok jejich manželství byl idylický – hodně cestovali po světě a jejich láska rostla.

Pak ale zakotvili v Praze, kde jsme se začali vzájemně navštěvovat a chodit společně na různé akce. Já jsem byla stále nezadaná a stále jsem po Karlovi v nitru duše toužila. A na Karlovi bylo vidět, jak s city ke mně a k mojí sestře bojuje.

Důsledkem byly časté hádky mezi ním a sestrou. Vendula mu vyčítala, že k ní není dost pozorný, že s ní netráví tolik času a že často bývá „duchem mimo“. Pro časté hádky se jejich manželství po třech letech nakonec rozpadlo.

Čekala jsem sedm let

Po rozvodu odjel Karel na několik let do Ameriky. Nic jsem o něm nevěděla. Pak, asi po pěti letech, se sestra jen tak mimo řeč zmínila, že se asi před měsícem vrátil a že si zařizuje v Praze byt. Věděla to od své kamarádky, která Karla potkala ve fitku.

Nevím, co mě to napadlo, ale rozhodla jsem se, že do fitka vyrazím, a to i přesto, že sportu dvakrát neholduju. Prostě jsem musela Karla vidět. A skutečně tam byl. Hned mě poznal a dal se se mnou do řeči. Po cvičení mě pozval na úžasnou večeři.

Nakonec jsme si koupili láhev vína a šli k němu domů, kde jsme náš vztah pozvedli ještě o několik příček výš. To, že jsme se dali dohromady, jsme dlouho tajili. Rodičům a sestře jsem to řekla až po půl roce, kdy jsme si byli oba jistí, že to myslíme vážně.

K našemu překvapení se nad tím nijak nepohoršovali. Dokonce by se dalo říct, že měli radost a přáli nám to, včetně Venduly. S Karlem jsem chodili ještě asi dva roky a pak mě na dovolené v Egyptě požádal o ruku. Samozřejmě jsem souhlasila a letos v létě jsme se vzali.

Irma L. (51), Praha