Vyrazíte s námi na procházku naučnou stezkou, která vás obohatí o bližší poznání různých zajímavostí v jejím okolí?

Není problém! Máme pro vás několik tipů, kde to na jaře stojí za zastavení, neboť se tu s rozkoší budete kochat všelijakými krásami.

Naučná stezka Povydří

Jednou z nejkrásnějších tras šumavskou přírodou je naučná stezka Povydří, která vede z osady Antýgl do Čeňkovy Pily. Je pouze pro pěší, ale traduje se, že kdo nešel kaňonem kolem říčky Vydry, ten na Šumavě jako by nebyl!

Jde totiž o jedno z nejkouzelnějších míst Šumavy. Na trase lze vidět viklany, obří hrnce i kamenná moře. Cestou dorazíte také k Turnerově chatě, kde se můžete občerstvit, ale i ubytovat.

A pokud vezmete vnoučátka, nadchne je stálá expozice vydry říční, která se proslavila večerníčkem o Vydrýskovi!

Na konci se z Vydry na soutoku s říčkou Křemelnou stává Otava. V Čeňkově Pile se milovníci techniky potěší prohlídkou vodní elektrárny a pozůstatky tradiční sklárny.

Planetární stezka Vestec

Kousek od jihovýchodního okraje Prahy vznikla u vesteckého rybníka Planetární stezka, která vám dá jasnou představu o velikosti těles i vzdálenosti ve vesmíru! Jde o místo, které je zaslíbeno nejen dětem, ale také dospělým, kteří nepozbyli hravého ducha.

Akční jedinci mohou na stezku vyrazit na kolečkových bruslích, kolech nebo i s kočárkem a vnoučátky. Kromě stezky tu najdete také kynologické cvičiště, amfiteátr a příjemnou hospůdku.

Ačkoli je cesta rovinatá a nenáročná, podél ní jsou rozmístěny lavičky pro odpočinek a téměř u konce stezky nechybí ani piknikové místo. Délka stezky je zhruba 1,5 km a není okružní – počítejte tedy se stejnou vzdáleností také nazpět.

Naučná stezka Rejvíz

Nachází se v Národní přírodní rezervaci Rejvíz v severovýchodní části Hrubého Jeseníku. V délce 3 km vede do středu největšího moravského rašeliniště a k Velkému mechovému jezírku.

Začátek je u bývalé Noskovy chaty, dnes penzionu Rejvíz, a pokračuje po žluté turistické značce směrem na Bublavý potok. U zastavení č. 3 je terénní stanice stráže přírody s pokladnou, kde se vybírá symbolický příspěvek.

Po haťovém chodníku pokračuje stezka k onomu jezírku. Na pěti zastaveních se seznámíte se společenstvy rašelinných luk a typickými druhy rozvodnicového bludiště.

Naučná stezka Kamennou hůrou

Město Lázně Bělohrad v okrese Jičín v Podkrkonoší nabízí naučnou stezku, která má cca 12 km. Absolvovat se dá pěšky i na kole. Začíná v zámeckém parku, kde je také možné získat v Památníku K. V. Raise průvodce.

Cesta vede do Brtve, napříč Kamennou hůrou, přes Kulatý vrch a do Dolního Javoří. Už sama hůra je zajímavá, najdete tu červené a žluté pískovce, slepencové útvary i čedičový suk, který vznikl sopečnou činností.

Tabule popisují geologické zajímavosti, ale i život lidí v okolí při využívání přírodního bohatství, který je v mnohém inspirativní.

Naučná stezka Kladská

Po hranicích Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny v Mariánských Lázních vede naučná stezka, na které se seznámíte s vývojem rašeliniště, ale také s místní faunou a flórou.

Trasa vede po dřevěném chodníku, je dlouhá zhruba 2 km a jde o jednu z nejstarších a největších přírodních rezervací v Karlovarském kraji.

Největším rašeliništěm je Tajga, dalšími částmi jsou Paterák, Lysina, Husí les nebo Malé rašeliniště. Ze vzácných zvířat tu lze slyšet houkání kulíška nejmenšího nebo vidět lov čápa černého.

Těšit se ale můžete také na strakapoudy, datla černého nebo datlíka tříprstého. Po obvodu stezky jsou umístěna odpočívadla i vyhlídková místa, infopanely a interaktivní prvky.

Riegrova stezka

Cestou ze Železného Brodu do Semil na severovýchodě Čech můžete vyrazit na naučnou stezku romantickým údolím Jizery a skalnatým kaňonem Galerie Jizery. Jméno dostala po semilském rodákovi, doktoru Františku L. Riegrovi.

Je dlouhá 3,5 km a vede z městské části Bítouchov až do Spálova. Cesta je zčásti vylámaná ve skále, navíc se projdete čtyřmi tunely a po visuté lávce šest metrů nad řekou. Skalní bloky zde dosahují výšky až 40 metrů.

Na stezce byla vybudována také Bömova vyhlídka s krásným výhledem na řeku. Historie stezky se váže až do 19. století, kdy ji po částech začal budovat Klub českých turistů.