S přibývajícím věkem se krevní tlak mění, ale rozhodně neplatí, že čím jsme starší, tím vyšší hodnoty musíme přijmout.

Krevní tlak je jedním z nejdůležitějších ukazatelů našeho zdraví. Přitom může být zrádný – vysoký tlak často nebolí a člověk o něm nemusí roky vědět.

S věkem se navíc jeho hodnoty přirozeně mění. Platí ale, že starší člověk má mít automaticky vyšší tlak? Už dávno ne.

Dvě čísla, která hodně prozradí

První hodnota, systolický tlak, ukazuje tlak v cévách při stahu srdce, druhá, diastolická, při jeho uvolnění. Za hypertenzi se při měření v ordinaci považuje opakovaně naměřený tlak 140/90 mmHg nebo vyšší.

Hodnoty v rozmezí 120–139/70–89 už mohou znamenat zvýšené kardiovaskulární riziko.U většiny léčených dospělých je dnes cílem dostat tlak přibližně na 120–129/70–79 mmHg, pokud léčbu dobře snášejí.U velmi starých, křehkých lidí nebo při potížích s nízkým tlakem po postavení se postupuje individuálně.

S věkem rostou horní hodnoty

S přibývajícími roky tepny tuhnou a ztrácejí pružnost. Srdce proto musí při stahu překonávat větší odpor.

Typicky stoupá především systolický tlak, zatímco diastolický může ve vyšším věku naopak klesat. Proto se například u seniorů můžeme setkat s hodnotou 155/70.

Ženy muže po šedesátce dohánějí

Rozdíl mezi pohlavími se během života mění. Mladší ženy mívají tlak obvykle nižší než muži. Po menopauze však jejich systolický tlak stoupá rychleji, a ve vyšším věku může být dokonce vyšší než u mužů. Neznamená to ale, že ženy mají vyšší „normu“. Diagnostické hranice jsou pro ženy i muže stejné.

Měřte správně, ne jednou za rok.

Jednorázový výsledek mnoho neznamená. Tlak ovlivní stres, káva, cigareta, pohyb i samotné prostředí ordinace. Mnohem důležitější je průměr z opakovaných měření.

Doma se za hranici hypertenze považuje průměr kolem 135/85 mmHg. A ještě jedna dobrá zpráva: vyšší věk není důvodem pro smíření se s vysokým tlakem.

Jeho správná léčba může výrazně snížit riziko mrtvice, infarktu a dalších cévních komplikací. U velmi starých lidí se však vždy musí přihlédnout k celkovému zdravotnímu stavu.

Když čísla skáčou, hledejte souvislosti

Krevní tlak během dne přirozeně kolísá a reaguje na fyzickou aktivitu, emoce, bolest, nedostatek spánku nebo třeba větší množství soli a alkoholu. Zajímavé je také sledovat rozdíl mezi tlakem ráno a večer.

Pokud jsou hodnoty opakovaně vyšší, vyplatí se několik týdnů si je zapisovat a přinést záznam lékaři. Ten může podle výsledků doporučit úpravu životosprávy nebo takzvané ambulantní monitorování, při němž přístroj měří tlak během celého dne i noci.

Právě to může odhalit například takzvanou maskovanou hypertenzi, kdy jsou hodnoty v ordinaci v pořádku, ale doma najednou výrazně vyšší.