Teprve podle hvězd jsem zpětně ve větší úplnosti pochopila, proč jsem se rozvedla.

S Lukášem, mým manželem, jsme prožili společných třiatřicet let. Nebylo to špatné manželství, dá se říct takové klasické. Dům, děti, několik úvěrů, dovolená jednou za tři čtyři roky.

Já jsem učila, on pracoval v technickém oddělení. Mezi námi nebyly žádné velké vášně, ale neprožili jsme ani žádné velké tragédie. Byla to spíš taková rutina, ticho, které se s každým rokem prodlužovalo.

Byla jsem nejprve jen zvědavá

Rozvedli jsme se, když mi bylo padesát sedm let. Obešlo se to bez velkých scén, bez křiku. Jen jsme se na sebe podívali a oba jsme věděli, že to nemá cenu. Děti už dávno žily své životy, my spolu spíš mlčeli, než mluvili. Rozchod tedy proběhl v klidu.

Společná káva, podpisy, ticho. Po pár letech mi kamarádka nabídla, že mi jen tak pro zábavu udělá partnerský horoskop zpětně – jak jsme na tom byli s Lukášem podle hvězd. Zasmála jsem se a řekla, že teď už je to jedno.

Zvědavost ale zvítězila. Když mi horoskop ukázala, nebylo to až takové ezoterické řečnění, jak jsem čekala. Jen suchá fakta: on silný Kozoroh s Marsem v Beranu, já Váha s Lunou v Rybách.

On věcná země, já nerozhodný vzduch. Přesně to, co nám v životě dělalo problém. On chtěl klid a výkon. Já toužila po slovu, doteku, něze.

Hodně se mi ulevilo

Kamarádka mi řekla, že naše spojení mělo vydržet určitou fázi života. Hvězdy ale naznačily, že po padesátce se začaly rozcházet naše cíle a já hledala volnost. Seděla jsem tam a najednou mi tekly slzy – ne ze smutku, ale z úlevy.

Poprvé jsem si přestala vyčítat, že jsem manželství nedokázala zachránit a že jsem chtěla víc, i když jsem měla všechno. Možná to nebyla jen moje nespokojenost. Možná jsme se prostě dožili konce svého společného cyklu.

Astrologie mi nenabídla odpovědi, pouze jiný pohled na věc. Díky němu jsem se ale přestala ptát, co jsme udělali špatně. Začala jsem naopak vnímat, co jsme zvládli dobře — a jak je v pořádku jít dál každý svou cestou.

Anna B. (62), Hlučínsko