Existují věty, které muži od žen slyší jen neradi, neboť je jim jasné, že ve vzduchu visí problém. Proč rozhovory o vztahu muže děsí a nikam nevedou? A co dělat, když chcete v partnerství něco změnit?

My ženy často věříme, že když shrneme všechno, co nám vadí, tak se partner změní. Opak je ale pravdou. Chceme si o všem promluvit, protože toužíme vztah zlepšit.

Problémy se navršily, míra naší tolerance byla překročena,  a tak chceme probrat všechno najednou. Jenže rozhovor se pak zvrtne v jednostrannou kanonádu výčitek. Muž obdrží seznam všeho, co dělá špatně, a snaží se podobným situacím vyhnout.

Na co myslíš?

Od přírody jsme zvídavé a chceme vědět takřka úplně všechno. Jak se muž cítí a také jaké má právě teď pocity a proč tak upřeně kouká před sebe do prázdna. Muž ale jen tak rád sedí ve své „jeskyni“ a nemyslí vůbec na nic.

Prostě jen existuje a tím relaxuje. Tato naše otázka ho ovšem vyvede z míry, neboť odpověď, že doopravdy na nic nemyslí, je pro nás většinou nepochopitelná. My totiž zaměstnáváme hlavu neustále.

Musíme si promluvit

Tato tři slova vyvolávají v mužích čirou hrůzu z nepříjemného monologu plného výčitek, který skončí pravděpodobně zase tím, že muž nesplňuje naše požadavky a měl by s tím něco udělat, než bude pozdě.

Tuto hlášku muži nesnášejí víc než větu: „Miláčku, pojďme nakupovat,“ při níž si každý muž představí šílené utrpení v podobě několikahodinového postávání před ženskými kabinkami.

Víš, přemýšlela jsem…

Muži si myslí, že když vyslovíme tato slova, hodláme jim oznámit něco, co se jim nebude líbit. Většinou se totiž bojí, že je okamžitě konfrontujeme s tím, že jsme přemýšlely nad něčím, čím je budeme vzápětí otravovat a narušovat jejich klidovou zónu.

Třeba s tím, že by obývák potřeboval už vymalovat nebo vy byste potřebovala nutně oddech a nejlépe v podobě dovolené.

Buď trochu chlap

Není nic horšího než zpochybňování mužské podstaty. V této chvíli muži nevědí, co mají dělat, a mají pouze dvě možnosti. Buď udělat to, co si žena přeje, anebo jí opáčit stejnou větou a pokárat ji, že by mohla být trochu příjemnější.

Děsí je také slova typu: „Jsi jako tvůj otec“ nebo ještě horší varianta: „Jsi jako můj otec.“ To je prý dokáže úplně rozhodit. A nezapomeňme ještě na tři další okřídlené větičky, které pánové doopravdy slyší jen velmi neradi.

Bolí mě hlava

Klasická věta, kterou muži nenávidí, neboť mají představu, že se tímto způsobem ženy vymlouvají z plnění manželských povinností. Prý na to ale mají jistý trik.

Totiž když ženě nabídnou lék na bolest, a ona odmítne, mají právo být naštvaní a zhrzení, že jim lže. Většinou pak tato nenápadná taktika končí usmiřováním, což je pro ně samozřejmě výhodné.

Všiml sis na mně něčeho?

Tato věta u mužů vzbuzuje paniku a ježení chlupů na těle. Většina chlapů je totiž nevšímavá, a pokud je na něco neupozorníme, netuší, co máme na mysli, a začnou střílet od boku, co asi tak míníme.

Čím déle muž otálí s odpovědí, tím frustrovanější se žena stává. A když se konečně rozhodne pochválit vlasy, může se stát, že partnerka s pláčem hodí na zem nové náušnice a uraženě odejde.

Myslíš, že je fakt hezká?

Jakkoli nenápadně se muž podívá na procházející dlouhonohou blondýnu, žena jeho pohled okamžitě zaregistruje. Na to máme prostě  čidlo a cítíme ohrožení na desítky metrů.

Pokud muž tvrdí, že se mu ta žena, na kterou právě doslova civěl, nelíbila, bude vzápětí obviněn ze lži. A tak se muži naučili dobrou strategickou odpověď, kdy nelžou, ale zároveň nám dají pocit bezpečí: „ Je hezká, ale ty se mi líbíš mnohem víc.“