Také toužíte po vlastnoručně vypěstované zelenině a ovoci plném vitaminů? Pokud si pěstování trochu více rozplánujete, můžete se dokonce v některých plodinách stát soběstační.

Pokud si stále pohráváte s myšlenkou soběstačnosti, ale ještě jste neudělali první krok, poradíme vám, jak na to. Stát se soběstačným je zvláště u některých plodin překvapivě snadné, tak hurá do toho.

Jde to i bez „plantáží“

Možná jste se už někdy setkali s názorem, že soběstačnosti dosáhnou jen majitelé několikahektarových zahrad. Jenže dobře skladovatelné plodiny si zvládnete v dostatečném množství vypěstovat i na zahradě o ploše mnohem menší.

Zatímco někdo si bohatě vystačí se zahradou o několika stovkách metrů čtverečních, ti náročnější budou muset pracovat s pozemkem o ploše v řádu tisícovek metrů.

Zcela jiné obzory se samozřejmě otevírají majitelům polností, ale v tomto případě je pěstování v tak velkém množství pro běžného člověka chodícího do zaměstnání nemožné.

Dobrou zprávou ale je, že i při běžném zaměstnání toho můžete spoustu vypěstovat v takovém množství, že pokryjete celoroční spotřebu své rodiny.

Zvládne to opravdu každý?

Nezkušení pěstitelé by si pro začátek neměli vytyčovat moc velké cíle. I když zvolíte méně náročnou zeleninu, i tak se o ni budete muset postarat. Práci si samozřejmě můžete usnadnit automatickou závlahou a mulčováním, přesto vás mohou překvapit škůdci.

Vypěstováním to rozhodně nekončí

A pak je tu možnost dlouhodobého uskladnění. Ideálním řešením je samozřejmě dobře větraný sklep nejlépe o několika místnostech s rozdílnými podmínkami.

Jestliže jím nedisponujete, budete muset plodiny uskladnit v menším množství ve spíži a zbytek tepelně zpracovat.

Začínáme být soběstační

Než se pustíte do velkých akcí, odpovězte si nejdříve na několik otázek.

Vše si promyslete

✿ Soběstačnost je samozřejmě velice sympatická, ale bohužel ne každý má na pěstování ve velkém čas a zkušenosti. Než se do toho pustíte, zkuste si sepsat, kolik času můžete svým záhonům týdně věnovat.

Pokud se vám těžko daří do vašeho programu začlenit jedinou hodinu, pak se myš­lenky na pěstování ve velkém vzdejte.

I pěstování na několika málo záhonech má ale určitě své kouzlo, koneckonců i na nich toho může vyrůst dost od zázračných bylinek přes křupavou zeleninu až po šťavnaté ovoce.

Pro méně zkušené

✿ Pěstování zeleniny může být pro méně zasvěcené náročné, ale možná si troufnete na pěstování tradičních ovocných stromů. Ty budou vyžadovat spíše nárazovou údržbu v době řezu, ale jinak se dočkáte poměrně spolehlivé sklizně.

Jděte do toho!

Přijde vám snaha o pokrytí celoroční spotřeby plodin v dnešní doby zbytečná? Přece jenom si po celý rok můžete v supermarketu pořídit vše v dostatečném množství a dobré kvalitě. Jenže pěstování na vlastní zahradě má jen samé výhody.

Ušetříte spoustu peněz

Právě to je nejčastější důvod, proč se někteří lidé pouštějí do samozásobitelství. Cena zeleniny a ovoce v supermarketech není zrovna nejnižší.

Stejně tak si za kvalitu připlatíte také u biopěstitelů, jenže biokvalitu si můžete zajistit i na svém pozemku. Ačkoli něco stojí i osivo, zeleninová sadba nebo ovocné stromky, i tak bude úspora nezanedbatelná.

Navíc si všechno vypěstujete v té nejvyšší kvalitě. Zelenina a ovoce dozrálé na slunci a vyrostlé ve zdravé půdě obsahují mnohem více minerálů i vitaminů.

Přijdete na jiné myšlenky

Zvláště ti, kteří tráví pracovní dny v kancelářích, bez kontaktu s přírodou, svoje ruce rádi zaboří do záhonů. Pěstování je už dávno uznanou relaxační metodou, která nás zbavuje stresu a napětí.

I když si odpočinete při zahradničení třeba jen na jediném malém záhonku u terasy, pěstování ve velkém už můžete považovat za vyšší metu, která vyžaduje plánování.

Odměna v podobě barevné a čerstvé sklizně ovšem stojí za to. Výsledky své práce uvidíte během jediné sezony, velmi rychle se tedy dočkají i ti méně trpěliví.

Vypěstujete si přesně to, co chcete

I když v obchodech seženete po celý rok opravdu bohatou nabídku ovoce a zeleniny, sortiment jednotlivých odrůd je velmi chudý. A když už se nějaká zajímavá na pultech objeví, může vás odradit cena.

Při pěstování svépomocí si ale na záhony vysadíte přesně ty odrůdy, které se vám zamlouvají.

Od plodové zeleniny až po mrkev

Soběstačnost se vyplácí hlavně u plodin, které v kuchyni potřebujete nejvíce. Zatímco některé uskladníte po dlouhé měsíce ve sklepě, jiné budete muset zamrazit nebo zavařit.

Česká kuchyně je už po staletí založena na jedlých cibulovinách. Kromě pór­ku máme v oblibě hlavně cibuli a česnek. V případě česneku si můžete vybrat mezi odrůdami jarními a ozimými.

Pro tříčlennou rodinu většinou postačí jeden záhon, na který vysadíte okolo 150 až 200 česnekových stroužků. V březnu nebo dubnu vám mohou česnekové hlávky naklíčit.

Zkuste tuto fázi trochu předběhnout, česnekové stroužky zbavit slupek a naložit je do slunečnicového oleje. V této podobě vydrží klidně i rok.

Cibule v hlavní roli

Mezi dlouhodobě skladovatelné odrůdy patří ty se žlutou slupkou.

Pokud se ale potřebujete už v průběhu června dočkat první cibulové sklizně, určitě se vyplatí pěstovat i odrůdy s kratší skladovatelností, tedy i odrůdy s růžovou, červenou nebo čistě bílou slupkou.

Ze záhonů do bedýnek

Dlouhodobé skladování zvládnou i jiné plodiny. Dobrou volbou je třeba zelí, které vydrží dlouho čerstvé, ale většinou stejně skončí nakrouhané v soudku.

Kvašené bez problémů vydrží i rok. Pustit se můžete i do pěstování kořenové zeleniny.

Mrkev, pastinák nebo kořenovou petržel uchováte bez problémů v bedýnkách ve sklepě do jara. Navíc se dají zamrazit či zpracovat do polévkové směsi.

Hlavně správně uskladnit

Pokud víte, že budete letos pěstovat ve velkém, pak už jen zbývá promyslet si správné skladování. Bez něj to totiž zkrátka nepůjde. Na co byste neměli zapomenout?

Ti, kteří mají sklep, moc dobře vědí, jaký poklad se pod jejich domem nebo na zahradě nachází. Jaká je i­deální teplota a jak plodiny správně skladovat?

Ve sklepě

Sklep je samozřejmě nejlepší možností, jak v čerstvém stavu uchovat dlouhodobě skladovatelnou zeleninu.

Pro skladování naprosté většiny zeleniny je všeobecně nejvhodnější sklep s teplotou do 5 °C, ale zvládnete to i při teplotě mírně vyšší (pod 10 ­°C), jen zelenina nevydrží v perfektní kondici tak dlouho.

Místnost by měla být dobře větraná. Úspěch skladování ovšem tkví i ve správném uložení sklizených plodin. Ideálním pomocníkem vám budou dřevěné nebo plastové bedýnky.

Pokud je vám bližší přírodní dřevo, klidně se pro něj rozhodněte, jen se hůře omývá. Pokud se vám v takové bedýnce znehodnotí ovoce nebo zelenina, budete muset dřevo lehce očistit a zbrousit.

O něco snazší je údržba plastových zelinářských bedýnek, které stačí umýt vodou se saponátem. Zeleninu i ovoce skladujte nejlépe v jediné vrstvě.

Zatímco jablka, hrušky nebo dýně stačí uložit do bedýnek jen tak, kořenovou zeleninu důkladně prosypejte rašelinou nebo pískem, vydrží pak mnohem déle.

Vlhkost a nevhodná sousedství

Naprosté většině zeleniny vyhovuje vyšší vzdušná vlhkost okolo 80 %. Trochu jinak je tomu u česneku a cibule. Ty vydrží dlouho jen v místnosti suché a dobře větrané.

Zároveň svou sklizeň chraňte před světlem, v lednu by se totiž začala probouzet k životu a začala by rašit. Pozor si také dávejte na to, jaké plodiny u sebe budete skladovat. Brambory a cibuli dávejte do jiných místností.

Pusťte se do krechtování

Některým krecht vůbec nic neřekne, ale dříve to byla jedna z nejlepších možností, jak skladovat zeleninu i bez toho, aniž byste vlastnili sklep.

O co se jedná?

Pod krechtem si přestavte do země vyhloubenou jámu hlubokou více než jeden metr. Zatímco budování sklepa je finančně náročné, krecht si vyrobíte sami a bez větších nákladů.

Vaším úkolem ale bude najít správné místo na zahradě. Nikdy by se do jámy neměla stahovat dešťová voda, proto hledejte takové místo, odkud voda stéká do jiných částí pozemku.

I tak ale bude potřeba krecht důkladně oddrenážovat. Na dno je tedy nutné nasypat přibližně 20 až 30 centimetrů hrubého kameniva, které případnou vodu odvede do podloží.

Na drenáž se pak nastele sláma, na kterou se už vyskládají bedýnky s ovocem nebo zeleninou. Aby se v krechtu během zimy držela teplota okolo 4 °C, je potřeba ho také správně uzavřít.

Zakrytí vyřešíte slaměnými stohy a prkny, na které ještě naskládáte travní drny.

Zelenina musí dýchat

I krecht musí být důkladně větraný. Proto se do něj usazuje „komín“, díky kterému se do jámy dostane dostatek čerstvého vzduchu.

Pěstování na malé zahrádce

Na zahradě o velikosti sotva sto metrů čtverečních toho zmůžete překvapivě hodně. Vaším hlavním úkolem bude důkladné plánování a střídání plodin.

Vpřípadě zahrádky o ploše několika málo stovek metrů čtverečních budeme sotva mluvit o celkové soběstačnosti, ta je určena přece jenom trochu větším zahradám. Ale i tak se tu můžete po celý rok těšit ze zdravé sklizně, kterou budete moci uchovat na horší časy.

Nemusí nutně znamenat problém

Malé i velké zahrady mají svoje výhody i nedostatky. Na velkém pozemku můžete samozřejmě hospodařit ve velkém stylu.

Na rovinu si ale přiznejme, že udržení záhonů v perfektním stavu stojí spoustu času. Občas se také stane, že na něco zapomenete nebo něco neuhlídáte.

Na některých záhonech se mohou celkem nepozorovaně objevit škůdci, některá zákoutí možná nebudete stíhat plít. Problémů může nastat více, hlavně v době letní dovolené.

Malou zahrádku ale uhlídáte mnohem lépe. Pokud si navíc naplánujete efektivní střídání plodin, i z jediného záhonu toho sklidíte spoustu.

Střídejte je!

Přesně tak, pokud chcete zeleninu sklízet po celý rok, budete muset na jediném záhonu kombinovat více druhů zeleniny. A opravdu můžete sklízet i v zimě, stačí zvolit odolné druhy a budete si s košíkem na zahradu chodit klidně i v lednu.

Při plánování výsevu berte v úvahu hlavně délku vegetační doby jednotlivých druhů.

Od května přibližně do září nebo října vám na záhonech poroste náročnější plodová zelenina v podání raj­čat, paprik a okurek, ale mezi zeleninou najdete i mnohem „rychlejší“ kousky.

Zeleninovými rychlíky jsou například ředkvičky, špenát, luskové fazolky nebo třeba ředkvičky. Těmito druhy zeleniny můžete na záhonech zahájit sezonu nebo je na části pěstovat od jara do podzimu.

Jestliže nevíte, jak může sezona na jednom záhonu vypadat, ukážeme vám to na jednom příkladu. Pokud máte možnost záhon brzy na jaře zaklopit sklem nebo fólií, pak tu už od začátku března můžete pěstovat ředkvičky a rané saláty.

Doplnit je můžete kedlubnami, v dubnu pak brokolicí a květákem. I ty sklidíte poměrně brzy, takže sem v květnu stihnete vysadit okurky nebo vysít fazole.

V srpnu nebo září stihnete vysít špenát nebo mangold. V zimě si budete moci chodit pro růžičkovou kapustu, zimní pórek nebo nenáročný kadeřávek.

Na omezeném prostoru

Ne každý má pro pěstování ovoce a zeleniny ty nejlepší podmínky. Vystačíte si však i s balkonem terasou či parapetem.

Správné plánování

Pokud jste při pěstování odkázáni jen na malou zahradu nebo terasu, možná se vám bude hodit metoda pěstování na jediném met­ru čtverečním. Je založená na jednom nebo více záhonech o tvaru čtverce, přičemž je celý rastr rozdělen na menší úseky provázkem.

Každá „buňka“ je pak určena pro výsadbu nebo výsev jiného druhu zeleniny. I tady je ale důležité správné střídání, žádná část by tedy neměla zet dlouho prázdnotou.

Jde to i na terase

Pěstování zeleniny a drobného ovoce má ale své kouzlo i na terase. Základem jsou správné nádoby.

V samozavlažovacích květináčích nebo truhlících vyrostou nízké odrůdy rajčat, papriky, okurek, melounů nebo třeba jahody. Ve větších se můžete pustit do pěstování rybízu, angreštu i oblíbených kanadských borůvek.