Ta fobie mě pronásledovala od nepaměti. Nedokázala jsem pochopit, kde se v mém životě vzala. Až regrese mi odhalila dávné neštěstí. Každý z nás má své slabé místo, něčeho se bojí. Moje kamarádka Jarka má hrůzu z výšek, a to proto, že se s ní v dětství utrhla větev stromu a ona skončila v nemocnici s otřesem mozku. Kolega Petr se zase bojí psů, […]

Už jsem tomu sama nevěřila, že na mě, v mých padesáti letech, ještě někde čeká láska. Jak příjemně překvapená jsem poté byla… Seděla jsem u stolu v naší malé panelákové kuchyňce. V bytě, kde jsem strávila skoro třicet let. Přestěhovali jsme se sem s manželem krátce poté, co se nám narodil první syn. Brzy nato se narodila dcera. V tomhle bytě […]

Když je člověk zamilovaný, nedokáže vnímat nedostatky svého partnera a je hluchý k dobře míněným radám svého okolí. Nevím, proč mají ženy sklon pomáhat ztraceným existencím a myslet si, že právě ony je změní. Takové přesvědčení zažívala i moje jediná dcera Alice, když se seznámila s Mirkem. Ačkoli do té doby to byla normální a soudná holka, on jí převrátil život […]

Jako mladá jsem měla úžasné sny a velké ambice. Nic z toho se mi ale nesplnilo, až najednou se na mě štěstí usmálo. A to dokonce třikrát za sebou. Myslím, že čas od času se každý z nás zamyslí nad svým životem. Vzpomene si, jaká měl kdysi přání, a srovnává je s realitou. Já jsem se za svým životem ohlížela krátce […]

Člověk je v šestnácti citlivý a zranitelný. Má tajemství a tajné lásky. Snacha tohle nechápe. Mám strach, že nám už naše Linda nic nepoví. Moje snacha udělala velkou chybu tím, že si přečetla deník své třináctileté dcery Lindy. A teď vyšiluje nad tím, co se dočetla! Se synem, který je rozumný, se jí snažíme domluvit, že by nebylo dobré, […]

Ženy se na něho lepily. On si nakonec nevybral krasavici, ale hodnou a milou ženskou. Na její dobrotu ale hřešil, nevážil si jí. Špatně to dopadlo. Můj syn Marcel žil v manželství s Maruškou docela dlouho. Poznali se v práci, byla to taková šedá, kancelářská myška. Pozval ji sebevědomě na rande a ona souhlasila. Měla jsem ji ráda. Byla spolehlivá, […]

Právě vyšlo letošní páté číslo vašeho oblíbeného časopisu Staré dobré časy a s ním i pořádná porce příběhů ze života slavných umělců, oblíbených pořadů, perliček z natáčení a zajímavých událostí z dob dávno minulých. Dozvíte se například, jaké filmové premiéry, nezapomenutelné hity a novinky  jsme obdivovali v roce 1973. Podíváte se společně s námi na […]

Trvalo dlouho, než jsme pochopili, že babička ví všechno a hlavně to, co se stane. Dnes už sice mezi námi není, ale sny o ní nás nenechávají v nejistotě. Doma jsme měli zázračnou babičku. Vždycky věděla dopředu, co se bude dít. Pamatuji si, jak mě jednou, když jsem byla malá, varovala před školním výletem. Maminka ji tehdy neposlechla, […]

Prateta a prastrýc přijeli předpotopním vozem a poctili nás návštěvou. Vozili mi dárečky a byla s nimi velká legrace. Dodnes si pamatuji, jak jsem se těšívala, až v neděli přijedou. Prateta Anastázie a prastrýc František zaparkovali obstarožní, z dnešního pohledu až legrační vůz před naši vilku. Koukala jsem z okna, jak se blíží, on vzpřímený jako jedle, ona nastrojená do nedělního a v kloboučku z roku […]

Vždy jsem věřila, že květina vykouzlí úsměv na tváři každé ženě. Nespletla jsem se. Mně květiny od toho pravého muže rozzářily celý svět. Mít vlastní malé květinářství byl už od dětství můj sen. Jako malá jsem otrhávala snad každou louku v okolí a pečlivě poté luční květy skládala do úhledných kytic, pro maminku. „Ty jsi má květinářka!“ […]

Cožpak se někdo může divit, že jsem zahořkla? Jak by mohla být neprovdaná, opuštěná ženská s dítětem šťastná? Zamračená osoba, zlá jako saň. Vsadila bych se, že tak mě vnímá okolí. A taky nepřející, zahořklá a lakomá. Jenomže co vědí spokojení lidé o nešťastných duších, kterým ani nezbude nic jiného než obléknout si masku nepřístupné babizny? Ať mě radši […]

Nikdy dříve se nestalo, abych slyšela v noci něčí kroky a dcera viděla v koutě pokoje postavu. Manžel mi nikdy nevěřil. Po dvou letech ale ten stín odešel sám. Ten byt byl příjemný, nikdy jsem v něm necítila nic podivného, žili jsme tam pět let, měli tříletou dceru a čekali druhé dítě. Po narození syna to začalo. Velmi nenápadně. Začaly […]

Byla jsem svědomitá máma a moje dcera taky. Nevím, jak se mohlo stát, že se právě naše Karolína v tomto směru nepovedla. Na vnoučata jsem se těšila celý život. U babičky se jim líbilo. A stejně tak tomu bylo u pravnoučátek. Byla jsem ochotná hlídat, co mi síly stačily. Však si potřebovala dcera odpočinout. A stejně tak i vnučka Karolína, když se […]

Petruška svého bratra nenáviděla. Nedokázala snést, že ona není naše vlastní dítě. Nedoufali jsme už, že by si někdy k sourozenci našla cestu. S manželem jsme toužili po velké rodině. Plánovali jsme si dům s velkou zahradou, kolem kterého budou pobíhat čtyři děti. A mezi nimi se budou hemžit psi, kočky, chtěli jsme také kozu a králíky. Jenže člověku […]

Na ten starý opuštěný krchůvek v lese jsem narazila náhodně. Slyšela jsem šepot kolem sebe, nebe potemnělo a kolem mě se roztančily stíny. Stalo se mi to před deseti lety, byla jsem u známých na chalupě a vyrazila na houby do neznámých lesů sama. Narazila jsem ale na zvláštní místo. Polorozbořená brána a za ní povalené náhrobky, dokonce jsem rozpoznala […]

Každý vztah projde krizí, neznám nikoho, komu by se to nestalo. Snažím se přesvědčit dceru, aby vzala na milost Davida, který ji má rád. S Davidem žije moje dcera osm let. On pracuje v počítačové firmě a ona je manažerka supermarketu. Vztah jim vždy hezky fungoval. Pak ale začala mít podezření, že David někoho má. A to ji dohnalo […]

Být matkou samoživitelkou a mít pět dětí je peklo. Bylo to nad moje síly, u okolí jsem ale pochopení neměla – máš, co jsi chtěla! Bylo mi devatenáct, když jsem se musela vdávat, na cestě byl nejstarší Petřík. S Jurajem, mým manželem, jsem se znala jen pár měsíců. „Rodina má být velká,“ vykřikoval neustále. Dva roky po Petrovi […]

Nikdy bych nevěřila, že se zase tak rozchodím. Nejprve jsem začala masáží lávovými kameny a pak se začala léčit sama. Dodnes to považuji za zázrak… Problémy s páteří a koleny má v naší rodině každý. Je to takové naše prokletí. Trpěla na to moje maminka, babička, moje sestra a vždycky jsem říkala své dceři i vnučkám, že je to jednou potká […]

Dcera a zeť všechno Matyášovi dovolí! Z vnuka se stává rozmazlený a nesnesitelný kluk. Vidím, jak pomalu přerůstá rodičům přes hlavu. Náš Maty si pejska strašně přál a prosil, kudy chodil. Mluvili jsme o tom s ním několik dnů, nejen já jako babička, ale také dcera se zetěm. Já byla zásadně proti. Rodiče Matyášovi totiž neuměli říct NE! Nakonec je samozřejmě […]

To červené víno z jeho saka už nikdy nepustilo. Možná je to znamení, že i naše láska v nás zůstane napořád. Pevně v to doufám. Byla jsem na svatbě své dobré kamarádky, ale více než krásná nevěsta, která mě pochopitelně dojala už ráno, mě zajímal sympatický ženichův svědek. Ten den jsme se viděli poprvé a hned mě vedl k oltáři. Jak […]

Každý měl ve škole určitě svou oblíbenou učitelku a pak tu, kterou nemohl vystát ani v důchodu. Janička patřila mezi nejmilovanější nás všech. Nejlepší učitelky jsou na prvním stupni, o tom jsem přesvědčená. Ta naše se jmenovala Jana a my jsme jí říkali Janička Kytička. Měla pro každého úsměv a vlídné slovo. Dokázala pohladit dětskou duši, a tak jí miloval i ten […]

Byla jsem vychována v duchu toho, že chlapa si ženská udrží jedině tím, když bude dobrá kuchařka. Dnes už to ale není pravda. Dobré jídlo bylo podle mé maminky i babičky ta nejlepší zbraň proti sokyním. Byla to taková naše rodinná tradice – nevěry manželů zamést pod sukni a udržet manželství za každou cenu. I když si manžel odběhl […]

Maminka mi říkala, abych touhle cestou raději nechodila, já jsem ten den ale neměla rozhodně na vybranou. Na její varování jsem nedala a navždy mi to změnilo život. Můj tatínek byl myslivec, vyrůstala jsem tedy na samotě v hájence u lesa, což bylo vždy kouzelné ale i náročné. Musela jsem vstávat opravdu brzy, abych se dostala do školy a do […]

Jen jednou se zdálo, že naše dívčí přátelství ohrozí kluk. Nakonec se ukázalo, že mohu mít oboje – kamarádky i muže pro život. Jak typické! „Má dvacet minut zpoždění,“ prohodím, aniž bych očekávala odpověď. Byla to už klasická situace. Zatímco já a Petra jsme jako vždy dorazily včas, Lada tu ještě nebyla. Postávaly jsme na nádraží, vlak […]

Život jsem promarnila s nesprávným mužem. Člověk se může snažit, jak chce, se špatným partnerem šťastnou rodinu nevybudujete! Chtěla jsem najít hodného a chápavého muže a s ním si pořídit velkou rodinu. A našla jsem ho. Jmenoval se Martin. Naše svatba byla romantická − bílé krajky a růžičky. První roky jsem se cítila šťastná. Vše se ale muselo podřídit mému muži. […]

Oslňoval celý kraj. Bavil chlapy po hospodách, psal protirežimní verše, krásně zpíval, ženy mu ležely u nohou. Domů chodil jen přespat. Táta byl chloubou našeho okresu. Měla bys být na něj pyšná, plácali mě po ramenou obyvatelé města, v němž jsem se narodila. Psál básničky proti režimu, pěkně zpíval, songy si sám skládal a při kytaře jimi oslňoval […]

Odpustila jsem tátovi, že ode mě a od mámy odešel. Ale dodnes mu zazlívám, že se dobrovolně ničil. Na tu oslavu jsme šly nerady. Chybět tam by ale bylo ještě horší. Táta slavil pětašedesáté narozeniny. „Tvůj otec,“ řekla mi tehdy máma „se dobrovolně zabíjí. I kdybychom před ním klečely, nebude to nic platné.“ Do očí se mi […]

I po letech stále řešíme jeho první ženu. Já chci ale žít tady a teď. Řešit jen nás dva. Mám dost řečí o tom, jaká byla jeho první manželka! S Otou jsme se poznali před dvanácti lety v restauraci, kde jsem pracovala. Měl hrozný den a potřeboval si dát panáka. Tak jsem se stala jeho vrbou. Byl na schůzce s manželkou, se […]

Byla jsem šťastná, když si syn vybral za ženu mou kolegyni. Měla jsem ji jako dceru. Ona mi však prozradila tajemství, které si vezmu do hrobu. Svého syna jsem vychovávala sama. Vyrostl z něho báječný muž. Vždycky jsem na něj byla pyšná. Smůlu měl jen v lásce. Několikrát se zamiloval a vždycky narazil. V práci jsem se spřátelila […]

Po smrti zetě začala Milena strašně pít. Všichni ji opustili, jen já to nedokážu. Je to přece moje jediné dítě. Moje síly mě ale pomalu opouštějí… Moje dcera Milena pije už patnáct let. Zpočátku to měla celkem pod kontrolou, poslední tři roky nad ní metla lidstva ale vítězí. I vnučka Eliška dala od mámy ruce pryč. […]

Jsme sice starší, ale máme zkušenosti, mladí nám ovšem nedopřejí sluchu. Všechno vědí přece nejlíp. Mého vnuka stála jeho lehkovážnost málem život. Náš Venca je takový ten kluk, který se rád baví a užívá si života. Někdy je sice na facku jako každý sedmnáctiletý kluk, ale jeho spolehlivost, odpovědnost a férovost mi vždy říkala, že je to správný […]

Moje snacha je posedlá zdravým stravováním. Své vnučky smím vidět jen pod dohledem jejich matky. Našla jsem ale způsob, jak jim dětství trochu osladit, aby žily jako normální děti. Je mi jich líto! Mé vnučky si nesmějí dát ani buchtu, protože je upečená z bílé mouky a uvnitř se skrývají zákeřná povidla. A kravské mléko zahleňuje a je jedovaté. […]