Proč může být biologický věk několikanásobně vyšší než ten, který máme v rodném listě, a proč může být člověk už v šestadvaceti letech starý?

Z 20 procent mají stárnutí na svědomí geny, zbytek pak záleží na zdravotním stavu dotyčného a na životním prostředí. Jsou přitom lidé, kteří za jeden kalendářní rok zestárnou i o tři biologická léta.

Co se zkoumá

Při určování vašeho biologického věku se zkoumá celá řada ukazatelů. Zejména se měří funkce jater, ledvin, plic a metabolického a imunitního systému.

Posuzuje se hladina HDL (hodného) cholesterolu, srdeční funkce a délka telomerů, koncových částí chromozomů, které se s přibývajícími roky zkracují. Důležitým vodítkem je také stav vašeho chrupu a cév v zadní části očí.

Jak jste na tom

Velmi výmluvně o vás vypovídají i fyzické a psychické schopnosti a koordinace pohybů. Může jít o nízkou výkonnost například při stoupání do schodů. O koordinaci pohybu třeba při výuce nového tance nebo manuální činnosti.

Ale i o duševní schopnosti řešit různé neočekávané situace, či učení se novým věcem.

Velké rozdíly

Předčasnému stárnutí organismu odpovídá i vzhled. Někdo může vypadat až o dvacet let starší nebo naopak. A je-li lidem třeba kolem čtyřicítky, jejich biologický věk se může pohybovat od třiceti do šedesáti let.

Přitom první příznaky stárnutí jsou patrné už od šestadvaceti let. Ovlivnit lze tento proces správným životním stylem a prostředím. Proces předčasného stárnutí tak můžeme cíleně oddálit. Chce to jen zdravý a aktivní přístup k životu.