Ještě nedávno měl v životě jasno, ale najednou kupuje nesmysly, mění šatník a mluví o tom, že mu ujel vlak? Proč chlapi v určitém věku začnou takřka šílet?
Kolem šedesátky chlapa dohání to, co dlouho ignoroval – uvědomí si, že má víc života za sebou než před sebou. Zatímco budoval kariéru a plnil očekávání ostatních, najednou se zastaví a dostane strach, že to nejlepší už propásl.
Tato bilance bývá nemilosrdná a vyvolá potřebu dokázat si, že je pořád ten žádoucí a svobodný lovec.
Není v tom primárně zlý úmysl, ale čistá panika ze stárnutí a ztráty síly, kterou muži maskují buď stažením se do sebe, nebo naopak divokým a často úsměvným pokusem o znovunavození mládí.
Jak neztratit sám sebe
Pro ženu po jeho boku je tohle období obrovskou zatěžkávací zkouškou. Vidět partnera, jak se mění v někoho cizího, vyvolává vztek, nejistotu i strach z odmítnutí.
Největší chybou bývá snaha ho v téhle fázi vychovávat, nebo naopak hrát jeho hru a přizpůsobovat se všem jeho výstřelkům. Zralá žena ví, že jeho krize není její vina ani odpovědnost.
Nejlepší obranou je netahat se s ním o lano, nebrat si jeho nálady osobně, a zaměřit pozornost na svůj vlastní život, své koníčky a svou radost, což paradoxně bývá to jediné, co chlapa dokáže vrátit zpátky do reality.
Nově rozdat karty
Krize středního věku nemusí být konečnou stanicí ani pouhou noční můrou, ale šancí přenastavit pravidla hry. Když první bouře odezní a chlap zjistí, že ho nový kabriolet ani mladší doplňky nespasí, přichází prostor pro hlubší a poctivější vztah.
Klíčem je vydržet to nejtěžší období bez unáhlených gest, nastavit pevné hranice v tom, co už je přes čáru, a nechat mu prostor, aby si své vnitřní otazníky vyřešil sám. Vztah, který tuto zatáčku vybere, získává nenadálou, ale obrovskou sílu.
Haha, to mi připomíná tátu, který si nedávno koupil skútr! Prostě si jednou musíme uvědomit, že stárnutí je normálka, ne?